Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Poruchy chování

Stránka naposledy upravena 07:52, 27 Dub 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

     

    Toto heslo bylo založeno Hanou Fišerovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování  hesla.

    Poruchy chování jsou projevy chování dětí a mládeže, které nerespektují ustálené společenské normy. Vyskytují se hlavně u sociálně narušené mládeže, ale také u jedinců s jiným typem postižení. K jejich vzniku přispívá vliv nevhodného nebo nedostatečného výchovného působení, vlivy sociální nebo určité dispozice osobnosti na podkladě centrálního nervového systému. V tomto případě hovoříme o vývojové nebo specifické poruše chování (SPCH). (Průcha, Walterová, Mareš 2003)

    Poruchy chování hodnotíme podle jejich společenské závažnosti a důsledků pro život jedince: dětský vzdor, záškoláctví, agresivita, hyperaktivita (neklidné chování), porucha v navazování vtzahů, nechuť k učení, odmítání autorit, krádeže. Není prokázáno, že poruchy chování musí být spojeny s SPU či  určitou úrovní IQ. Specifické poruchy chování úzce souvisí s ADHD.

    Typy poruch chování

    Vzdorovitost

    Neúměrné prosazování osobního názoru v konfrontaci s výchovnou autoritou, nerespektování jejich přání a odmítání poslušnosti. Může jít o výchovnou zanedbanost, o zoufalý projev neschopnosti vyhovět požadavkům nebo touha předvést se před spolužáky. Nelze zaměňovat se vzdorovitým chováním 
    v období puberty (rovněž se někdy vyskytuje v batolecím věku).  (Vališová, Kasíková 2011)

    Lhaní a podvody

    Jedná se o promyšlené lhaní či obviňování za účelem manipulace s okolím (soucit, odpuštění, zvýšení péče, vymáhání úplaty). Je třeba odlišit od lhaní jako nevhodný způsob žertu u starších dětí či fantazijní hru
    u mladších dětí. Může také dojít k tomu, že jedinec lže, ačkoliv z toho nemá žádné výhody, jeho lži jsou absurdní do očí bijící a mluvčí se může cítit dotčen, že není brán vážně. V takovém případě může jít
    o počátek duševní poruchy a je třeba konzultace s odborníky. (Vališová, Kasíková 2011)

    Krádeže

    Potřeba opatřit si věc na cizí úkor nebo o schválnost, kdy účelem je poškodit druhého. Dále může být cílem krádeže získání věci za účelem dalšího prodeje a obstarání si finančních prostředků na drogy či hazardní hru. Lze se setkat s tím, že dospívající kradou v obchodech za účelem vyniknout před ostatními (pocit dobrodružství) nebo jako prostředek připoutání rodičovské pozornosti.  (Vališová, Kasíková 2011)

    Záškoláctví

    Běžné označení neomluvené absence ve vyučování. Pohnutkami může být strach ze zkoušení, šikana, nezájem o učení, odpor ke škole, touha po dobrodružství, delikventní činnost. V případě, že rodiče školní absenci omlouvají smyšlenou chorobou, hovoříme o tzv. skrytém záškoláctví.  (Vališová, Kasíková 2011)

    Šikana

    Šikanování je agresivní chování, kterým si šikanující působením fyzických či psychických útrap udržuje převahu nad obětí. Nemusí mít pouze formu fyzického násilí, ale i okázalým vylučováním oběti z kolektivu, odmítáním pomoci, schválnostmi, zesměšňováním, pomlouváním. Šikanu hodnotíme jako delikventní jednání.  (Vališová, Kasíková 2011)

    Potulky a útěky

    Žák se opakovaně nedostavuje do školy  a svůj čas tráví mimo domov nebo domov zcela opouští. Za touto situací se skrývá nezájem rodičů a závažné selhávání domácího prostředí. Často se pojí s rozpadem rodiny, týráním, pohlavním zneužíváním. Je zde velké nebezpečí, že se dítě zapojí do trestné činnosti  nebo bude čas trávit způsobem, které negativně ovlivňuje jeho mravní vývoj.  (Vališová, Kasíková 2011)

    Žák s poruchou chování v běžné ZŠ

    V současné škole přibývá žáků s poruchami chování. Mnozí učitelé jsou bezradní, jak rozpoznat specifickou poruchu chování od problematického chování, které má svůj původ
    v nedostatečném výchovném působení rodiny. Tuto diagnózu je možné určit za pomoci odborníků - dětských psychologů a psychiatrů. Děti se SPCH bývají často medikovány a je vhodné, aby docházely na terapeutická sezení (či trénink sociálních dovedností). Zároveň rodina může spolupracovat s etopedem. Práce s těmito žáky je náročná na osobnost a pedagogické dovednosti učitele. Pro děti s poruchou chování, které není možné integrovat do běžné základní školy, jsou určeny základní školy pro děti
    s poruchami chování (např. Praha - Zlíchov), tyto školy pořádají i semináře a konzultace pro pedagogy. Zajímavé je, že tyto školy hodnotí chování žáka slovně i na vysvědčení.

    Ze zkušenosti rodiče

    Dítě se specifickou poruchou chování potřebuje jasné a pevné hranice, širokou škálu odměn a trestů (raději odměn), dostatek lásky a pozornosti. Rodič musí stanovit jasná pravidla a důsledně trvat na jejich dodržování. Samozřejmostí by měla být úzká spolupráce se školou, každodenní kontrola žákovské knížky. V případě záškoláctví se osvědčuje systém úzké spolupráce s třídním učitelem. Pokud nejde dítě do školy, okamžitě omluvit, v opačném případě začne třídní učitel dítě shánět. Osvědčenou metodou je také notýsek na hodnocení chování, kde každý vyučující zapíše krátké hodnocení chování ve své hodině (OK, v pořádku, nepracoval, apod.), tím je zajištěna okamžitá zpětná vazba. (Fišerová Hana 2011)

    Ze zkušenosti pedagoga

    Pokud je bezproblémová a úzká spolupráce s rodinou, je možné dítě se SPCH integrovat do běžné třídy základní školy, s individuálním přístupem a jasnými pravidly lze téměř dosáhnout dodržování určených pravidel.  (Fišerová Hana 2011)

    Související hesla

    Použité zdroje a literatura

    • PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří . Pedagogický slovník. 4. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.
    • BADEGRUBER, Bernd. Otevřené učení ve 28 krocích. Praha : Portál, 1994. 118 s. ISBN 80-7178-137-1.
    • VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana.Pedagogika pro učitele.Praha : Grada Publishing a.s.,2011. ISBN 978-80-247-3357-9.

    Doporučená literatura a odkazy ke studiu