Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Pochvala

Stránka naposledy upravena 18:15, 18 Dub 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Toto heslo bylo založeno Janou Starou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování  hesla.


    Výklad hesla:

    Pochvala je pozitivní prohlášení o osobě, výsledku práce nebo myšlence, které je  učiněno buď soukromě nebo veřejně. Chvála je typicky, ale ne výlučně, získávána v souvislosti s dosažením nějakého úspěchu. 

    Pochvala je důležitým prvkem při vytváření kladné a otevřené atmosféry ve třídě a budování sebeúcty žáků. Je vysoce odměňujícím zážitkem a pomáhá vytvářet vřelé a produktivní vztahy mezi učitelem a žáky. Chvála by měla být užívána nejen jako uznání za podaný výkon, ale i k povzbuzování žáků k ochotě být více tvořiví, důmyslní, přicházet s vlastními nápady.
     
    Chválu je však třeba používat s rozmyslem. Níže uvádím několik rizik používání chvály (upraveno dle Pasch a kol 1998 a Fontana 2003):
     
    1. Rutinní nebo příliš častá chvála může ztrácet význam. Takovou chválu si mohou někdy žáci vysvětlit jako manipulaci a může jim začít být protivná.
     
    2. Obecně formulovaná chvála  nepomůže žákům zjistit, čím dosáhli úspěchu (srovnej výroky:
    „ Moc hezké!“ a „Byl to krásný zážitek. Muselo to být těžké vcítit se do role zlodějky, kterou jsi představovala. V rozhovoru zlodějky s maminkou jsi byla hodně přesvědčivá, napadalo mě při něm, že hrdince rozumím, i když dělá to, co dělá. Jak jsi roli studovala, co ti pomohlo ji takto přesvědčivě ztvárnit?“)
     
    3. Žáci, kteří se nechají přesvědčit, že se od nich očekává vždy výborný výkon, se mohou obávat náročnějších úkolů a mohou prožívat úzkost, kdykoli se ocitnou v situaci, jejíž vyústění není zcela zřejmé.
     
    4. Některým lidem je chvála na veřejnosti nepříjemná. Dávají přednost pochvale v soukromí před 
    pochvalou před celou třídou. 
     
    5. Chválu mohou žáci vnímat jako „konečnou“ reakci, která často uzavírá diskusi nebo myšlenku. Pokud položíte otázku celé třídě a první odpověď vychválíte, ostatní žáci mohou váhat se svou odpovědí, protože usoudí, že „správná“ odpověď již byla nalezena. Zvláště při řešení náročnějších úkolů a tvořivém myšlení může mít předčasná, hodnotící (posuzující) chvála („Výborný nápad!“) škodlivý dopad.
     
    6. Chvála může žáky přespříliš usměrňovat, zvláště je-li poskytována za něco přímo pozorovatelného. Užívá-li se takto, může vést k tomu, aby se jedinec soustředil na to, na co učitel pozitivně reaguje, a aby omezil experimentování, tvořivost a nápady.
     
    7. Nebezpečím je, že žák si spojí správné a dobré. Když žák řeší správně slovní úlohy na nepřímou úměrnost, neznamená to, že je „skvělý“ člověk. Žák někdy však může chválu učitele takto vnímat a naopak, absentující chválu učitele matematiky může vnímat jako sdělení, že jako člověk „za nic nestojí“.
     
    8. Někteří žáci jsou chváleni v porovnání s ostatními málokdy. Učitel by měl hledat oblasti, ve kterých by mohli být i tito žáci pochváleni za výsledky a/nebo důsledky své práce či svého chování.
     
    Učitel musí citlivě zvažovat, kdy a jak chválu použije. Je doporučováno (Pasch a kol. 1998, Nováčková 2006), aby se vyhýbal posuzující chvále (nálepkování). Výroky typu: „Jsi šikulka!“ mohou v žácích vyvolávat závislost vlastního sebehodnocení na posouzení druhých. Dále je doporučováno, aby učitelé nechválili chování, které je minimálním přijatelným chováním (žáci v tichosti samostatně pracují), ale spíše důsledky takového chování.
     
    Povzbuzení je jedna z důležitých forem pozitivní zpětné vazby při učení. Má funkci poznávací (žák se např. dozvídá, že postupuje správně) a motivační (žák bývá mírně odměňován za dosavadní snahu, je u něj navozen prožitek úspěchu a je pobídnut pokračovat dále). Povzbuzení může změnit aspirační úroveň žáka; při častějším používání může ovlivnit vnitřní jistotu o správnosti činnosti, zvýšit žákovu sebedůvěru, posílit seberegulaci učení (Průcha, Walterová, Mareš 2001).
     
    Povzbuzení může mít ve škole různé podoby. Učitel může povzbuzovat použitím výroků, v nichž se pochvalně vyjadřuje o výkonu, nápadech, chování, tvořivosti žáka nebo žáků. Pokyvování hlavou, vyjádření zájmu nebo překvapení, přijetí myšlenky nebo nápadu žáka, kladení objasňujících otázek jsou jen některé příklady toho, jak učitelé ve třídě žáky povzbuzují. Pokud je žák bezradný při řešení úkolu nebo pokud svou bezradnost předstírá, efektivním může být takové povzbuzení učitele, které žákovi pomůže v samostatném řešení problému, aniž by mu učitel příliš „poradil“ (např.: „Přečti mi otázku, na kterou máš odpovědět. Ano, takže zkus najít v textu, kde se o šlechtě mluví. Za chvilku přijdu a ukážeš mi to") . Vyřešení problému, splnění úkolu je pak pro žáka povzbuzením do další práce.
     
    Povzbuzení má nesmírnou hodnotu. Zvláště žáci s problémy, kteří sice pomoc učitele často odmítají, potřebují přesto ujištění, že učiteli stojí za to, aby se o ně staral, aby o ně měl zájem. Učitelova pomoc a povzbuzení jim může pomoci překonat nebo alespoň omezit jejich problémy.

    Použité zdroje a literatura:

    • CANGELOSI, J.S. Strategie řízení třídy. Praha. Portál 1994.
    • FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha. Portál 2003.
    • NOVÁČKOVÁ, J. Slovní hodnocení- jedna z možností obzaru o procesu vzdělávání dítěte. In: Stará, J. a kol. Slovní hodnocení na 1. stupni ZŠ. Praha. Raabe 2006.
    • PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál 1998.
    • PRŮCHA, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál 2001.
    • SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha. Portál 1999.
    Klíčová slova
    • Hodnocení
    • pochvala
    • povzbuzení