Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Psychopatologie

Stránka naposledy upravena 21:05, 31 Črvec 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Toto heslo bylo založeno Lucií Knotovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Výklad hesla

    Psychopatologie je nauka o chorobných duševních jevech, zabývá se příznaky duševních chorob, klasifikací těchto chorob, poruch a hraničních stavů. (Hartl, Hartlová, 2004,s. 487)

    Duševní poruchu lze popsat jako změnu či narušení některých psychických procesů a funkcí projevující se v myšlení, pocitech a chování člověka. Soubor klinicky rozpoznatelných příznaků nebo chování výrazně znesnadňuje adaptaci a interakci jedince se sociálním okolím. (Hartl, Hartlová, 2004, s. 424)

    Psychopatologie je hraniční vědou mezi psychologií a psychiatrií. Psychopatologie se zabývá studiem a popisem poruch jednotlivých psychických funkcí, procesů a poruchami osobnosti jako celku. Tvoří základ popisu jednotlivých symptomů a syndromů; je základem psychiatrické klasifikace. 

    Poruchy psychických funkcí musíme vždy posuzovat z hlediska věkových zvláštností (např. chování, které je naprosto přirozené v předškolním věku, může být neadekvátní u dítěte v pubertě apod.) Při posuzování psychopatologických jevů je důležitá znalost vývojové psychologie. Pochopení psychické abnormality a poruchy předpokládá znalost normy- psychopatologie se zabývá vymezením normy.


    Psychopatologie má část obecnou a část speciální.

    1. Obecná psychopatologie se zabývá poruchami jednotlivých psychických funkcí a procesů. Mohli bychom říci, že je protipólem obecné psychologie (obecná psychologie zkoumá psychické funkce a procesy u člověka duševně zdravého/ obecná psychopatologie u člověka duševně narušeného). Obecná psychopatologie se zabývá poruchami pudů a instinktů, poruchami kognitivních procesů (poruchy vnímání, obrazotvornosti, myšlení, řeči, paměti, pozornosti), poruchami vůle a emotivity, poruchami vědomí.
    2. Speciální psychopatologie se zabývá poruchami osobnosti, zkoumá jednotlivé vlastnosti a osobnost člověka duševně nemocného. Mohli bychom říci, že je protipólem psychologie osobnosti. Poruchu osobnosti bychom mohli charakterizovat jako stav, který se projevuje nadměrnými, nepříznivými nebo zvýrazněnými rysy, kterými trpí jedinec i okolí. Rozlišují se tyto poruchy osobnosti: paranoidní, schizoidní, dissociální, emočně nestálá, hysterická, obsedantní, úzkostná, narcistická, a anetická porucha osobnosti. (Miňhová, Novotná, 2000)

     

    Použité zdroje a literatura

    • HARTL,P.;HARTLOVÁ,H. Psychologický slovník.Praha: Portál,2004. ISBN: 80-7178-303-X.

    • MIŇHOVÁ,J.;NOVOTNÁ,L.Psychopatologie pro učitele.Plzeň: ZČU, 2000. ISBN: ISBN:80-7082-594-4.  

    Doporučená literatura a odkazy ke studiu

    • SVOBODA,M.;ČEŠKOVÁ,E.;KUČEROVÁ,H.Psychopatologie a psychiatrie. Praha:Portál, 2006. ISBN: 80-7367-154-9.
    • VÁGNEROVÁ,M.Psychopatologie pro omáhající profese.4.vyd.Praha:Portál, 2008. ISBN:978-80-7367-414-4.

     

     

    Klíčová slova
    • psychopatologie, psychiatrie, psychologie, duševní porucha, symptom, syndrom, obecná psychopatologie, speciální psychopatologie, psychologie osobnosti, obecná psychologie,