Přidat do kolekce              hodnotili 3 uživatelé

Impresionismus

Stránka naposledy upravena 13:09, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    Význam pojmu:   jako především malířský směr vznikal impresionismus v 60. letech v Paříži ve skupině malířů, kteří odmítali oficiální malbu representovanou Akademií a Salonem. Jejich společným záj-mem bylo dále studovat a důsledně zobrazovat vizuální realitu, a to zejména v jejích proměnách světla, pohybu a atmosféry. Název směru, který, ač myšlen hanlivě, se brzy ujal, inicioval kritik a humorista Louis Leroy, jenž navštívil 1. výstavu impresionistů konanou v  roce 1874 v Paříži v ateliéru fotografa Nadara a svůj dojem z ní popsal v satirickém deníku  Le Charivari jako humorný rozhovor mezi dvěma návštěvníky výstavy s titulkem Výstava „impresionistů“. Jeden z nich přemítá nad obrazem Impression, soleil levant (Dojem, vycházející slunce)Claude Moneta a dochází mj. k závěru, že: „...tapeta ve svém počátečním stádiu je více dokončená, než tento obraz moře...“

     

    Hlavní znaky impresionistické malířské techniky:

    ·         uvolněný malířský rukopis v němž převažují krátké tahy nebo dotyky štětce (tzv.dělená malba); malba je rychlá ve snaze zachytit prchavou atmosféru okamžiku;

    ·         snaha o vystižení charakteru celku, v němž zanikají popisné detaily;

    ·         barva nanášená v pastózních vrstvách (impasto) a bez podmalby; čerstvá barva je kladena na čerstvou (nezaschlou) spodní vrstvu, což umožňuje změkčení kontur a míšení barev na plátně;

    ·         barvy a jejich odstíny kladené vedle sebe či přes sebe (divizionismus); jejich optické míchání probíhá až v oku diváka;

    ·         šedé a tmavé tóny namíchané z komplementárních barev, tj. z barev které leží na opačných pólech kruhového spektra; vyloučení černé barvy;

    ·         efekty barevných stínů, odrazů barev, plného slunečního světla či vycházejícího a zapadajícího slunce, odrazů na odrazivých plochách (např. na vodní hladině) apod.;

    ·         malba realizovaná ve volné přírodě, tj. plenérová malba (fr. en plein air zn. „na volném vzduchu“ nebo „pod širým nebem“), a to nejenom krajiny, ale i městského žánru, figurální kompozice či portrétu.

     

    Předchůdci impresionismu:   i když již někteří staří mistři baroka připomínají svým rukopisem nebo náměty impresionismus (např. Frans Hals, Diego Velázquez nebo Rembrandt), jsou za bezprostřední předchůdce impresionistů považováni až někteří umělci 19.století – angličtí krajináři a francouzští stoupenci romantismu a realismu, především:

    -          angličtí romantičtí krajináři John Constable (1776-1837) a zejména William Turner (1775-1851), kteří začínali tvořit jako akvarelisté a přenesli některé postupy této techniky, např. uvolněný rukopis, transparentní překrývání barev a dělené skvrny čistých barevných tónů, i na malbu olejem a rozměrnější formáty pláten. Tito malíři již pracovali také v plenéru a zaměřovali svůj zájem na proměnlivé nálady krajiny vyvolané světlem a atmosférou;

    -          romantický kolorista Eugène Delacroix (1798-1863), jenž předznamenal tendence impresionismu zejména svým uvolněným rukopisem a důrazem na emocionální působení barvy. V Anglii poznal díla anglických krajinářů, která jej inspirovala novými možnostmi ve vyu-žití světelných odrazů, doplňkových (komplementárních) barev či barevného šrafování;

    -          největší francouzský realista Gustave Courbet (1819-1877), jenž přispěl k umění impresionistů objevem mnoha nových témat z každodenního života soudobé společnosti;

    -          plenéristé barbizonské školy, mj.Théodore Rousseau(1812-1867), Camille Corot(1796-1875) a malíř „impresí“ François Daubigny (1817-1878), kteří nahradili klasické komponování krajiny v ateliéru (paysage composé) jejím studiem a zobrazováním přímo v plené-ru, a to v podobě krajinného výseku (paysage intime) s jeho typickou atmosférou a náladovostí;

    -          marinisté Eugène Boudin (1824-1898) a Johan Barthold Jongkind (1819-1891), jejichž obrazy z normandského pobřeží ovlivnily jak  rukopisem a námětem, tak užitím jasných barev a techniky „impasto“,  jednoho z hlavních tvůrců nového směru Clauda Moneta.

     

    Vliv vědy, techniky a orientálních kultur na impresionistickou malbu:

    -          v práci s barvou, jako hlavní složkou obrazu, se impresionisté řídili nejenom svou vlastní intuicí, ale i soudobými objevy ve sféře psychologie vnímání, optiky nebo chemie. V tom smyslu se pro ně stala významným zdrojem poznání a inspirace kniha francouzského fyzika a chemika Eugèna Chevreula O zákonu simultánního kontrastu barev (1839), v níž autor popisuje principy vzájemného ovlivňování barev a jejich vnímání. Vychází zde ze svého zákona simultánního kontrastu, který říká, že (volně přeloženo) největší rozdíly (kontrasty) mezi barvami pozorujeme tehdy, když leží vedle sebe. Nejintenzívnější kontrasty pak vyvolávají dvojice tzv. komplementárních barev ležících na protilehlých pólech spektrálního kruhu. Zvláštní druh tohoto kontrastu, který zvyšuje sytost obou komplementárních barev a vyvolává jejich optické vibrace, využívali impresionisté například v obrazech vodních ploch nebo v obrazech vyjadřujících pohyb;  

    -          velký vliv na všechna vizuální umění měl vynález fotografie (Louis Daguerre, 1838), fotografického přístroje (Joseph Nicéphore Niépce,1826) a později i filmového pásu (Eadweard Muy-bridge, 1872), což se v dílech těch impresionistů, kteří používali fotografické přístroje, projevovalo určitými podobnostmi se soudobými fotografiemi, např. záměrně rozmazanými postavami, takzvaně „ořezanými“ figurami v předním plánu plátna nebo rozfázováním pohybujících se lidí a zvířat;

    -          výpravy impresionistů do plenéru usnadnil vynález kovových tub na barvy (cca v 50. letech 19. století), jejichž hlavním přínosem bylo, že dlouhodobě uchovávaly barvy v čerstvém stavu;

    -          jedním z výrazných inspirativních zdrojů nejenom impresionistů, ale i symbolistů a secesních umělců, byly japonské dřevořezy známé jako ukiyo-e (tj.„obrazy pomíjivého života“, např. krásných žen při toaletě, herců divadla kabuki, prostitutek a dalších žánrů) z období šógunátu Tokugawy (1603-1868). Japonští umělci zde kombinovali plochy homogenní barvy a ornamentálních výplní s táhlou obrysovou linkou a klasickou lineární perspektivu nahrazovali překrývajícími se prostorovými plány (nadšenou sběratelkou a napodobovatelkou těchto japonských dřevořezů byla Mary Cassattová, jejímž zvláštním přínosem pro soudobou grafiku bylo vytvoření souboru deseti grafických listů ve stylu ukiyo-e, které se podobně jako tyto dřevořezy věnují tématice ženských činností, ale jsou tištěny z měděných desek).

     

    Náměty impresionistických obrazů:   hlavním obsahovým principem impresionistické malby, který se objevil již v realismu a který dále impresionisté rozvíjeli, byla naprostá aktuálnost námětů, situací i nálad, jež byly zcela bezprostředně (v relativně krátkém časovém úseku) přenášeny malíři na plátno. V tom smyslu mají jejich obrazy charakter dokumentární fotografie a jindy skici, nyní již však chápané jako dokončené dílo. Zdrojem malby impresionistů tedy bylo vše to (kromě klasického žánru, jakým byl portrét a zátiší), v čem žili jako účastníci a pozorovatelé života městské (tedy pařížské) společnosti (např. bary, kavárny, tančírny, divadla, letní restaurace, závodiště nebo interiéry v rámci rodinného žánru) a co je obklopovalo v rámci městského (bulváry, nádraží, náměstí), příměstského, venkovského (např.zahrady (při venkovských sídlech malířů), krajinné záběry ze břehů Seiny a ve Fontaine-bleauském lese, kde malovali barbizonští mistři) i  přímořského prostředí (jako např. průplavy, pláže, regaty, přístavy, pobřežní skaliska  nebo výhledy na moře).

     

    Význam impresionismu pro další vývoj moderního umění:   impresionisté ovlivnili vývoj malby ve všech evropských zemích, inspirovali umění i v nevýtvarných oblastech,  jako například v  hudbě, literatuře, poezii a filmu, a položili základy dalším důležitým směrům moderního umění na počátku 20. století – tj. expresionismu, fauvismu a kubismu.

     

    Aktuální obsah:

     

     

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.