Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Německo

Stránka naposledy upravena 12:12, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    NĚMECKO:   silná tradice klasicistní linie, jež kladla důraz na kresbu a pevný tvar, vyvolávala nepochopení impresionismu a bránila jeho rozšíření mezi malíři. Freilichtmalerei (Pleinairmalerei), malíři malující v plenéru, tak spíše pokračovali v „manetovském“, než v „monetovském“ stylu malby. Výjimkou byli tzv. berlínští impresionisté, především Max Liebermann (1847-1935), Max Slevogt (1868-1932) a Lovis Corinth (1858-1925), kteří malovali uvolněnou barvou i rukopisem a jako členové spolku berlínské secese(Berliner Secession; zal. r.1898) měli podstatný vliv na vývoj moderního umění (zejména secese, symbolismu a expresionismu) v Německu.

     

    MAX LIEBERMANN (1847 – 1935):   krajinář a portrétista; nejvýznamnější představitel a průkopník francouzského impresionismu v Německu. Po studiích ve Výmaru, Paříži, Holandsku a Mnichově se trvale usadil v rodném Berlíně, kde začal rozvíjet plenérovou malbu. Prošel vývojem od osobitého realismu, ovlivněného G. Courbetem, F. Milletem a barokní holandskou krajinomalbou, až ke skutečnému impresionismu francouzského stylu, jehož vzory se pro něj stali zejména Édouard Manet a Edgar Degas.

    Významná díla:

    Volná hodina v amsterodamském sirotčinci (1881; Städel Museum, Frankfurt nad Mohanem);

    Mnichovská zahradní pivnice (1884; Neue Pinakothek, Mnichov);

    Vesnická hospoda v Brannenburgu (1893; Musée d’Orsay, Paříž);

    Koupající se chlapci (1898; Neue Pinakothek, Mnichov);

    Papoušci v amsterodamské zoologické zahradě (1902; Kunsthalle, Brémy);

    Na Alsteru v Hamburku (1910; Gemäldegalerie, Drážďany);

    Umělcova zahrada ve Wannsee (1918; Kunsthalle, Hamburk).

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova