Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Seurat, Georges

Stránka naposledy upravena 13:22, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    GEORGES SEURAT (1859 – 1891):   malíř a kreslíř; spolu s Paulem Signacem zakladatel a hlavní představitel směru neoimpresionismu ( také nazývaného jako divizionismus nebo pointilismus; pojem „neoimpresionismus“ poprvé použil umělecký kritik Félix Fénéon v září roku 1886 k označení skupiny malířů kolem George Seurata). K určujícím podnětům jeho umění nepatřilo studium na Akademii výtvarných umění (1878-1881) nebo umění starých mistrů, ale dílo a umění impresionistů, které však usiloval dále rozvinout a dokonce položit na promyšlený teoretický základ. V návaznosti na teoretické práce Charlese Blanca (Gramatika umění kresby; 1867)a  Eugèna Chevreula (O zákonu simultánního kontrastu barev; 1839)tak vytvořil techniku divizionismu, která spočívá v pokrývání plátna kompaktními body komplementárních barev, jejichž výsledný jas a tonalita je výsledkem nikoliv mechanického (na paletě), ale optického míšení v oku diváka. Tím dosáhl ve svých obrazech intenzivnější světelnosti i barevné saturace, než které dosahovali samotní impresionisté, a zároveň položil základ novému pojetí zobrazování, na něž později navázalo zejména abstraktní umění.

    Významná díla:

    Kameník, Torzo (1882-1883; The Hanley Collection, Bradford, Velká Británie. Obraz Kameník patří k rozsáhlé sérii kreseb a plátem s tématikou chlapců a dělníků, které vznikaly mezi léty 1881 až 1883 a ještě vzdáleně připomínají některé obrazy Françoise Milleta nebo Gustava Courbeta, např. jeho slavné Štěrkaře z roku 1849);

    Koupání v Asnières (1883-1884; 200 x 300 cm; National Gallery, Londýn. Koupání v Asnières, které se poprvé objevilo na výstavě Sdružení nezávislých umělců (tj. skupiny malířů, kteří se seskupili kolem George Seurata a napodobovali jeho pointilistickou techniku) roku 1884, představuje klíčové dílo ve vývoji Seuratovy tvorby, a to jednak svým mimořádně rozměrným formátem, jednak novou technikou bodových doteků štětce, v níž již předjímá svůj budoucí malířský styl. Oproti svěží plenérové technice impresionistů má plátno charakter racionální konstruktivnosti a monumentální statičnosti, tedy ty vlastnosti, kterými jsou typické rozměrné fresky Piera della Francescy);

    Nedělní odpoledne na Grande-Jatte (1884-1886; 207 x 308 cm; The Art Institute of Chicago, Chicago, Illinois. Seuratovo vrcholné a z hlediska vývoje moderního umění převratné dílo je dokonalou syntézou monumentální statické formy, přesně konstruované kompozice, harmonie barev a tvarů a dalších výrazových prostředků, které předcházela nejenom dlouhodobá  teoretická studia optických zákonitostí barev, ale i důkladná výtvarná příprava v podobě řady olejových skic a tužkových kreseb. Maximální světelnosti a barevné nasycenosti zde malíř dosáhl užitím malých skvrnek komplementárních barev, které se při pohledu z určité vzdálenosti mísí do výsledného tónu);

    Le Bec du Hoc, Grandcamp (1885; Tate Gallery, Londýn. Na rozdíl od Édouarda Maneta nebo Clauda Moneta, kteří se ve svých obrazech z pobřeží Normandie snažili zachytit prchavé okamžiky pohybu světla, oblak a moře, usiloval Seurat o vyjádření toho, co má být jakousi neměnnou podstatou této krajiny, a to jak z hlediska  její barevnosti a světelnosti, tak i z hlediska její základní tvarové a kompoziční struktury);

    Modelky (velká verze) (1887-1888; olej na plátně; 200 x 250 cm; The Barnes Foundation, Merion, Pennsylvánie. Podobně jako Édouard Manet ve své Snídani v trávě nebo v Olympii, převedl i Georges Seurat klasické mytologické téma (zde Tři Grácie) do podoby moderního obrazu, v němž tři bohyně krásy nahradil třemi nahými modelkami, ideální mytickou krajinu svým ateliérem a minuciózní malířskou techniku starých mistrů technikou divizionismu);

    Kankán (Le Chahut) (1889-1890; 171,5 x 140,5 cm; Kröller-Müller Museum, Otterlo, Holandsko. Zatímco jistá  schematičnost a komické výrazy obličejů taneční skupiny přivedly kritiky k názorům, které přirovnávaly Kankán ke kabaretnímu plakátu či k humoristické kresbě, záměrem Seuratova obrazu byla snaha ukázat funkčnost svého výtvarného systému nejenom v prostředí nehybnosti, kterým je například krajina, ale i v prostředí nespoutaně divokého pohybu, kterým je například kabaret nebo cirkus);

    Kanál v Gravelines, Petit Fort Philippe (1890; Indianapolis Museum of Art, Indianapolis, Indiana. Zdánlivě fádní scenérii přístavu dokázal Seurat oživil netradičně pojatým prostorem, jehož rozlehlost, prázdnotu a téměř metafyzickou nehybnost (statičnost, stálost či neproměnlivost) zdůraznil např. ztlumenou barevností, motivem osamělého kotevního sloupku umístěného v ose obrazové kompozice nebo výraznou diagonálou přístavního mola);

    Cirkus (1890-1891;  186,2 x 151 cm; Musée d’Orsay, Paříž. V posledním velkém díle, které však zůstalo nedokončeno, vystupňoval Seurat dynamismus pohybů postav (zde zejména krasojezdkyně, koně a akrobata), kterým se začal zabývat v Kankánu. Úzkostlivá snaha vycházet při tvorbě obrazu z vědeckých pravidel jej přiměla použít tzv. „estetický úhloměr“ – tedy speciální nástroj(vynález Charlese Henryho), jehož účelem bylo zjišťovat, zda ten či onen úhel je nebo není harmonický).

    Kresby: (Podobně jako například Vincent van Gogh, byl i Georges Seurat velkým mistrem kresby, která má v kontextu jeho díla stejně mimořádný a objevný význam jako jeho malba. Jeho 180 dochovaných kreseb lze rozdělit na dvě skupiny: na předběžné studie k obrazům a na samostatné kresby)

    Sedící žena (studie pro obraz Nedělní odpoledne na Grande-Jatte) (1884-1885; černá křída na tónovaném papíře; Philadelphia Museum of Art, Filadelfie, Pennsylvánie);

    Aman-Jean (Amand Edmond Jean) (1882-1883; černá křída na tónovaném papíře; The Metropolitan Museum of Art, New York);

    Kameník (1881; černá křída na papíře; Musée du Louvre, Paříž);

    Spáč (1883; černá křída na papíře; Musée du Louvre, Paříž);

    Vstup na most v Courbevoie (1886; černá křída na tónovaném papíře; Thaw Collection, The Pierpont Morgan Library, New York);

    Sedící nahý mladík (studie pro obraz Koupání v Asnières) (1883; černá křída na tónovaném papíře; National Galleries of Scotland, Edinburgh).

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.