Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Vallotton, Félix

Stránka naposledy upravena 12:26, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    FÉLIX VALLOTTON (1865 – 1925):    malíř, grafik a ilustrátor (mj. díla Paula Verlaina a Julese Renarda) švýcarského původu; nabista a zároveň významný představitel širšího okruhu francouzské umělecké avantgardy, jejíž umělci tvořili na přelomu 19. a 20. století. Vedle malířské tvorby, která na rozdíl od ostatních členů skupiny vyniká až akademickou precizností a detailní propracovaností (v tom smyslu je Félix Vallotton  považován za předchůdce směru nová věcnost, který se rozvíjel ve 20. letech v Německu), se intenzívně věnoval dřevořezu, jehož znovuobjevenou a výrazově modifikovanou technikou (na bázi velkých černých a bílých ploch) se stal vzorem pro řadu moderních umělců z řad expresionistů, fauvistů či symbolistů.

    Významná malířská a grafická díla:

    Autoportrét (1885; olej na plátně; Musée Cantonal des Beaux-Arts, Lausanne, Švýcarsko. V precizně provedeném autoportrétu, který vznikl 3 roky po Vallottonově vstupu na Akademii Julian v Paříži (soukromá akademie École Julian, kterou prošli všichni významní Nabisté, byla založena v roce 1868, přičemž náplní jejího studia byla intenzívní příprava k přijímacím zkouškám a studiu na prestižním, ale těžko dostupném uměleckém učilišti, kterým byla Akademie výtvarných umění) a získal cenu na pařížském Salónu v roce 1886, autor nezapřel svůj mimořádný malířský talent, jakož i vrozený smysl pro ryze technickou dokonalost malby, jejíž nedostižné vzory (jakými pro něj např. byli Albrecht Dürer, Hans Holbein nebo Dominique Ingres) objevoval v Louvru);

    Koupání za letního podvečera (1892; olej na plátně; Kunsthaus Zürich, Curych, Švýcarsko);

    ilustrace pro Knihu masek (1896; Rémy de Gourmont:Le Livre des Masques); 

    Intimités (1898; cyklus deseti dřevořezů na téma vztahu muže a ženy pro časopis La Revue Blanche);

    Oběd při světle lampy (1899; olej na plátně; Musée d’Orsay, Paříž);

    Návštěva (1899; tempera na lepence; Kunsthaus Zürich, Curych, Švýcarsko);

    Míč aneb Parkové zákoutí s dítětem hrajícím si s míčem (1899; olej na plátně; Musée d’Orsay, Paříž. Z Vallottonova stylizujícího, chladně popisného a místy až karikujícího stylu vybočuje obraz Míč, jenž zaujme nejenom celkově uvolněnou a zároveň plošnou malbou, ale především zvláštním pojetím perspektivy. Ta, v návaznosti na perspektivní novátorství impresionistů, přidává propojení různých úhlů pohledu a vytváří tak prostor, který není výsledkem přesné geometrické konstrukce, ale svébytné umělcovy imaginace);

    Únos Evropy (1908; olej na plátně; Kunstmuseum Bern, Bern, Švýcarsko).

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova