Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Sérusier, Paul

Stránka naposledy upravena 12:24, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    PAUL SÉRUSIER (1864 – 1927):   zakladatel a vůdčí osobnost malířů skupiny Nabis (zvaný Nabi rudovous), kterým zprostředkoval umění Gauguinova syntetismu. Svou inspiraci čerpal nejenom z díla Paula Gauguina, ale i z krajiny Bretaně, kterou nazýval svou „duchovní otčinou“ a kde vytvořil (spolu s Gauguinem) základní dílo nabismu – Talisman. Ve stylu malby tohoto obrazu se stal prostředníkem a pokračovatelem nového, výrazně koloristického a subjektivistického, způsobu malby, který, na rozdíl od impresionismu, užíval kompaktní a velké plochy čistých barev (tj. barev přímo použitých z tuby a netónovaných přidáním běloby), ostré barevné přechody (mj. i na bázi simultánního kontrastu barev), výrazné obrysové linie (cloisonismus) a dosud nebývalé zjednodušování a elementarizování reálných tvarů téměř směřující k abstrakci.

    Významná díla:

    Talisman (Aven v Lesíku lásky) (1888; olej na dřevě; 27 x 21 cm; Musée d’Orsay, Paříž. Gauguinovu metodu pozorování přírody, v níž subjektivní prožitek vnímané skutečnosti koriguje či dokonce přetváří objektivní podobu této skutečnosti, lze vytušit z jeho pokynů, kterými ovlivňoval Sérusiéra, když maloval na konci léta roku 1888 krajinný výsek s říčkou Aven, kouskem lesa, cestou a mlýnem v Pont-Avenu; později nazvaný Talisman: „Jak vidíte ty stromy ? Jsou žluté ? Potom použijte nejkrásnější žlutou, jakou máte na paletě. Ten stín je spíše modrý ? Namalujte ho čistým ultramarínem. A listy jsou červené ? Tak si vezměte rumělku.“);

    Bretaňská Eva (Melancholie) (1890; olej na plátně; Musée d’Orsay, Paříž. Zatímco Bonnard, Vuillard a Vallotton malovali život ve městě, maloval Sérusier v bretaňské přírodě, v níž nacházel jak výtvarné, tak i duchovní hodnoty. V obraze Melancholie, který znázorňuje  nahou dívku sedící uprostřed pusté a nehostinné krajiny,usiloval (podobně jako nazarénisté nebo italští primitivisté) vyjádřit duchovno čistě formálními malířskými prostředky, jako například skladbou barev, zjednodušením tvarů, cloisonismem či matnou úpravou povrchu plátna);

    Zátiší: ateliér umělce (1891; olej na plátně; Musée d’Orsay, Paříž);

    Pradleny v Laïtě (1892 ; olej na plátně; Musée d’Orsay, Paříž);

    Koupající se v bílých rouškách (1908; olej na plátně; Musée d’Orsay, Paříž);  

    Krajina (1912; pastel a barevné tužky na šedém papíře; Musée d’Orsay, Paříž).

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova