Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Obrázky z českých dějin a pověsti

Stránka naposledy upravena 12:57, 7 Led 2010 uživatelem Mgr. Petra Stanjurová
    Obsah
    Žádné titulky

    Autor: Zdeněk Adla, Jiří Černý

     

    Ilustrace: Jiří Kalousek

     

    Žánr: Historická próza, uměleckonaučná literatura

     

    Žánrová forma: pověsti 

     

    Věková skupina: mladší školní věk, starší školní věk

     

     

    Témata a autorský záměr:

     

    V knize se prolínají nejznámější české pověsti, ale i skutečné dějiny našeho státu.

     

    Velice zajímavá a neobvyklá kompozice vypovídá o kvalitě publikace.

     

    Je možno ji využít jako učební pomůcku, povinnou četbu, nebo četbu pro zájemce. Zřejmý je úzký vztah mezi historicky ověřenými fakty a pověstmi. Autoři právě tyto dvě oblasti propojují. Kniha začíná pověstí o praotci Čechovi, Krokovi, Libuši, Ctiradovi a Šárce, Křesomyslovi a Horymírovi a ve fázi, kdy se začaly skutečné dějiny odvíjet, tedy spíše v době, kdy jsou historicky doloženy, přicházejí ke slovu skutečnosti. Počíná vyprávění o knížeti Václavovi, Svatoplukovi, Vratislavovi II., která jsou doplněna a obohacena pověstmi z té doby. Takže se dozvíme o Oldřichovi a Boženě, Břetislavovi a Jitce apod. Zkrátka – tak jak dějiny běžely, ubírá se i tato kniha. Proto jí můžeme směle využít jako doplňující učebnici, která pro svou téměř komiksovou podobu děti jistě více oslní, než strohá učebnice.

     

    Pokud srovnáme postup vyprávění právě s učebnicemi v podstatě se neliší, což je, vzhledem k postupu našich dějin, jasné.

     

    Dostaneme-li se do doby Karla IV. Jsou skutečnosti doplněny pověstí o založení Města pražského nebo o chrámu na Karlově. Takovým způsobem je vlastně celá kniha pojata. Období Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova, Jana Roháče z Dubé je zakončeno pověstí o blanických rytířích. Stejně tak za doby Habsburků u nás se vypráví o Golemovi.

     

    Dosti značná závěrečná část je věnována osobnostem národního obrození, jejich životě a díle. Jsou to: Josef Dobrovský, Karel Hynek Mácha, Karel Havlíček Borovský, Josef Kajetán Tyl a s nimi i Národní divadlo, dále Jan Neruda a Božena Němcová.

     

    Celá kniha je pojata jako komiks, v některých příkladech i s řečí postav na obrázcích - někdy i humornou a ironickou. Navíc ke konci pomyslného dějinného okruhu nalezneme krátké vyprávění o době, jež právě dočetly. Je to jakýsi doprovodný text, zaměřený na sdělení historických dat, avšak velmi jednoduchou a dětskou formou. Autoři se například zmiňují o smyslu Bohů, nadpřirozených bytostí, jako rusalek, víl či skřítků, tedy vysvětlují dnešním dětem, jaký smysl mají právě pověsti a jak vznikly. Stejně tak se dozvíme o tom, co vedlo lidi ke stavbě hradů, románských staveb i o jejich podobě a výzdobě, ražení mincí, proč se Čechám říkalo a říká srdce Evropy, o gotickém slohu se svými monstrózními katedrálami, co to byly cechy, kdo byli husité, o městě Táboře, o renesanci, stavbě barokních paláců, o Expedici i Václavu Matějovi Krameriovi i o těžkém životě řemeslníků.

     

     

     

     

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova