Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Nefňukej, Veverko

Stránka naposledy upravena 17:02, 6 Led 2010 uživatelem Mgr. Petra Stanjurová
    Obsah
    Žádné titulky

    Autor: Věra Plívová – Šimková

     

    Ilustrace: Miloslav Jágr

     

    Žánr: příběhová próza s dětským hrdinou

     

    Věková skupina: mladší školní věk

     

     

    Téma:

     

    Pětiletá holčička Kačka žije s maminkou, tatínkem a babičkou, které říká Pralinka. Maminka čeká miminko, na které se celá rodina velice těší. Její kamarádkou je Monča.Víc si však rozumí s Jožanem, protože je taky tak trošku klukem.

     

    Často si představuje svého nenarozeného sourozence. Je totiž jedináček a už se velice  těší. Jaké to jen není překvapení, když se jim narodí dvě děti a rovnou dva kluci. Samozřejmě je celá rodina jako na trní. Kačka je štěstím bez sebe. To však netrvá dlouho. Brzy má pocit, že je jaksi stranou. Vše se točí jen kolem jejich malých brášků. A ona? Musí se o ně starat, krmit a vozit je. Připadá si jako chůva, a proto jim vymýšlí naschvály. Místo aby je hlídala, uteče za Mončou a do kočárku málem vletí roj včel. Nebo vymění děti ve velkém kočárku za kocoura. Z fotbalového stadionu se vydá i s klukama na zmrzlinu do města, načež ji hledá celá rodina.Však taky za své hříchy pyká. Musela klečet a také jít do školky. Byla tak nešťastná a zklamaná, že už se nechtěla domů vrátit, a proto utekla k dědečkovi a babičce, kde se se vším svěřila. Když pro ni přijede tatínek, pochopí, že i on udělal chybu. Usmíří se. Kačka je jako vyměněná. Nosí bratříčkům květinky, vypráví jim pohádky, krmí je.

     

    Čas rychle letí, což je nejlépe vidět na chlapcích. Je tu zima, Kačka s kluky sáňkuje. Co jí však nejvíce těší, je návštěva dědy a babičky. Kačka si hodně rozumí s dědečkem, který si však nepadl do oka s Pralinkou. Děda se dokáže přenést do klukovských let a hrát si s Kačkou jako za mlada. Zachrání malého ptáčka, o nějž se doma starají a krmí jej. To, že se jim ztrácí jídlo, zjistí Pralinka a ve zlosti Jorka, jestřábí mládě, vyhodí z okna ven. Dědovi je jasné, že nemohl přežít, že jej dole lapil pes. Kačka cítí obrovskou křivdu ze strany Pralinky. A ještě k tomu v den narozenin jejich brášků. Děda utiší Kačku krásnou mušlí z moře.Tatínek se však na chování Kačky, která velice křičela na Pralinku, rozzlobil a mušli jí sebral.

     

    V té chvíli, možná z toho rozrušení, dědeček na návštěvě u Kamínků umírá. Je to něco, s čím se Kačka ještě nesetkala a co nedokáže pochopit.Kačka se náhle ponoří do jiného světa. Je to svět, do něhož ji přivedla dědečkova mušle. Kačka nevnímá okolí, nechápe, co se kolem ní děje, nechápe pohřeb a loučení s dědečkem. Stále je na krásném pobřeží se svým mužem Jožkou, kde založí ZOO a žijí obklopeni zvířaty a exotikou.

     

    Pohřeb končí, celá rodina i Kačka se vrací domu a do reality. Znovu se stará o své brášky a má se s rodiči dobře. Navíc, když čekají další miminko.

     

     

    Role dětské postavy:

     

    Kačka prožívá dva příběhy. Jeden se opravdu uskutečňuje a ten druhý je naplněn jejími sny, představami a toulkami v pohádkách. Bohužel si ke svým fantaziím občas najde nevhodné místo nebo předměty, například kolíčky na prádlo, které maminka zrovna potřebuje.

     

    Když je Kačka s Jožanem, náhle se z ní stává neposedný chlapec. Když si však hraje z Mončou, je naopak vzornou malou holčičkou, která se pečlivě stará o své panenky. Kačka má z každého něco.

     

    Kačka je velice přemýšlivá, chytrá a samostatná. Na druhé straně se však nachází v nesnázích. Přemýšlí nad tím, zda ji rodiče chtějí, zda nemají rádi jen male bratry Péťu a Póla. Velmi jí to trápí, často pláče. Chce si žít po svém. Zažívat radosti a maléry s Jožkou jako tomu bylo dříve, ale nejde to. Musí se starat o brášky.

     

    Střídavě se u ní projevuje zlost, nepochopení, pocit křivdy, ale i velký cit k bráškům a zodpovědnost.

     

    Má až neuvěřitelnou fantazii, do niž se ponořuje neustále, za všech situaci a třeba jen na popud slova, nbo zahlédnutí zajímavého předmětu.

     

     

    Vypravěč: autor

     

    Jazykové a stylistické prostředky:

     

    Obecná čeština: To je strašný. V tý díře, Jsme mokrý, plínky, vodjedete,

    Novotvary: seskolíčkovaného,  velrybák, levhardtky

     

    Dětské komoleniny: narozený – vyroděný, spinkátko - lehátko, Já jsem dětivá.(chci děti), česák - hřeben

     

    Zdrobněliny: Monička, katičky, zadeček, pytlíček,

     

    Přirovnání: Rozsypu se jako kaštan, Vymršťuje se jako střela,

     

    Metafory: duhově obrůstá mechem, vykračuje si pěkně nedělně

     

    Personifikace: Stromy se rozezpívaly. Tátu mučí magnet.Do střechy bubnuje děšť.

     

    Elipsy: Všude. V trávě. V mechu.

     

    Expresivní výrazy: ježiši, hrúza

     

     

     

    .

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova