Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Hoši od Bobří řeky

Stránka naposledy upravena 15:52, 24 Ún 2010 uživatelem Lenka Geršlová
    Obsah
    Žádné titulky

    Dílo: Hoši od Bobří řeky

     

    Autor: Jaroslav Foglar

     

    Ilustrace: Miloslav Disman

     

    Žánr: Příběhová próza s dětským hrdinou

     

    Žánrová forma: povídka

     

    Vypravěč: autor,  v jedné části díla postava

     

    Téma:

     

    Vilík s Jiříkem se náhodou seznámili se studentem vysoké školy Rikitinem, který v nich svým vyprávěním a lákáním k neobvyklým zážitkům vzbudil takovou zvědavost a touhu, že zcela podlehli jeho plánům. Stal se pro ně neuvěřitelným vzorem správného chlapce a plnohodnotného prožití chlapeckých let.

     

    S dalšími kamarády a jejich kamarády se konečně vydali na první výpravu.  Zde se vzájemně seznámili a prožili první úžasné dobrodružství. Na jejich celodenní výpravě objevili rokli, kde se rozhodli, že založí spolek, budou mít své přezdívky a kroje. Nazvali tedy rokli Rokle úmluvy. Po několika dalších setkáních přišli na to, že takové společenství potřebuje své místo. Postavili si altán, kde se pravidelně setkávali. V průběhu jejich známosti si již někteří chlapci vysloužili patřičné přezdívky podle svého jednání nebo povahy. Hoši si vydělali na společné kroje i stany, jelikož netušili, co je čeká a nač stany potřebují, cítili, že přijde něco velikého, něco, co si nikdo z nich nedokázal ani představit. Skutečně. Rikitan chlapce pozval na celoprázdninový výlet. Hoši se tedy vybavili potravinami, stany a dalšími potřebami nutnými k přežití v divočině. Dlouho pěšky putovali do neznámého, nezalidněného kraje luk a lesů.

     

    Zde chlapci poprvé uslyšeli Píseň úplňku, kterou si zpíval starý indián Farell svému statečnému, velkorysému a odvážnému synovi Royovi. Následovalo Rikitanovo vyprávění příběhu o malém indiánovi Royovi. Celý příběh se stal předlohou pro činnost chlapců. Všichni se chtěli stát takovým jako Roy. To však mohl dokázat jen ten, který nejprve získá všech 13 bobříků, tedy 13 úkolů podobných těm, které musel vykonat i Roy, aby se stal mužem. Jednou se rozhodl, že na 13 hřebů pověsí 13 bobřích kůží z vlastnoručně ulovených bobrů. Odtud tedy 13 úkolů a také název spolku Hoši od bobří řeky. Za každý splněný úkol dostali chlapci bobříka – knoflík, který si přišili na svou uniformu k odznaku s bobrem. Chlapci poctivě plnili bobříky dle svých možností, radostně tábořili a věděli, že jsou to ty nejlepší prázdniny. Setkali se i s mnoha nebezpečími, třeba při plněni jednoho z úkolu, kdy museli jít sami v noci k močálu. I když to byl těžký úkol, hodný statečného chlapce, nebyl nejtěžší. Mnohem těžší bylo pro některé z chlapců dokázat mlčet 24 hodin či nejíst nebo plnit dobré skutky.

     

    Jednou z neplánovaných zkoušek byla i přítomnost Zelené příšery, která chlapcům kazila klidné žití. Došlo k velké hádce, při identifikaci příšery. Samozřejmě hoši šlápli vedle. Nakonec vyšlo najevo, že to byla další promyšlená akce Rikitana.

    Prázdniny se chýlily ke konci stejně tak získávání bobříků. Toho nejcennějšího bobříka za čestnost a spravedlnost získal Luděk, kterého od počátku všichni hoši obdivovali pro jeho povahu, jež mohla být vzorem pro všechny Hochy od Bobří řeky.

    Nastalo loučení se Sluneční zátokou, v níž chlapci strávili dva nejúžasnější měsíce. Chlapci byli Rikitanovi vděční nejen za neuvěřitelné zážitky, ale za celkovou změnu jejich života, za změnu v myšlení a snahu být čestným a správným mužem. Hoši se naučili, jak využít svůj volný čas k prospěchu, namísto lumpáren, které byly pro ně dříve tak důležité.

     

    Role dětské postavy:

     

    Většina chlapců v příběhu si byla zpočátku dosti podobná. Obyčejní kluci, kteří se občas nenáviděli s chlapci z jiných ulic, kteří měli průšvihy ve škole nebo se jen prali.

     

    Student Rikitan jim naprosto změnil jejich životy. Najednou se každý začal ubírat jiným směrem, takovým, jaký jim jejich povaha a schopnosti dovolily. Roy se pro ně stal tak silným vzorem, že se dokázali do základu změnit. Naučili se uvažovat o sobě samém, o svých chybách a možnostech změny.Viděli kolem sebe i jiné, lepší povahy, především Luďkovu, kterou náhle všichni obdivovali, chtěli se Luďkovi vyrovnat. Kdysi tak důležitá rvačka a řešení problému pěstí se náhle změnilo v dobré vztahy, přátelství, snahu vše v klidu urovnat a pochopit i ostatní s jejich vlastnostmi. Díky Rikitanovi našli chlapci nový, lepší smysl života. Změnili se tak, že to poznali i jejich rodiče či spolužáci, kteří si z nich dělali legraci. Ještě nedávno by se kluci – Vilík a Jirka bránili pěstmi, ale nyní ne. Věděli totiž své.

     

     

    Jazykové a stylistické prostředky:

     

    Zvláštností knihy jsou poznámky autora, směřující přímo ke čtenáři. Nabádá je, aby si vzali z Hochů od Bobří řeky příklad, přesně popisuje možnost získání jednotlivých bobříků a snaží se čtenáře změnit a vštěpit mu správné poslání hochů.

    Přezdívky chlapců, které vzniknou vždy po nějakém činu onoho hocha nebo na základě jeho vlastností,  povahy či chování. Př.Šťoura, Grizzly, Pirát, Větrník, Drobeček, Stopař…

    Vlastní názvy důležitých míst: Červený dolík, Rokle úmluvy, Píseň úplňku

    Líčení postav, jejich vlastností, tělesné konstituce apod.

    Přirovnání: Jako dvě dravé, rozvodněné bystřiny srazili se oba hoši. Srdce mu tlouklo jako zvon. Řeka svítila jako stříbrný pás.

    Metafory: Červánky zaplavily krajinu. Nebe hořelo nachem. Slunce házelo kousky svého zlata

    Personifikace: Začaly se ploužit večerní stíny. Zář lucerny tančila po stromech. Vítr hvízdal.

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova