Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

0. Úvod: O „Navracení příběhu“ do výchovy aneb „obnova archetypů“

Stránka naposledy upravena 17:54, 2 Říj 2014 uživatelem Marek_Šlechta
    Obsah
    Žádné titulky

    Cílem výchovy by nemělo být jen zprostředkování vědomostí, nýbrž zostření svědomí mladého člověka, aby v každé situaci viděl jasné možnosti smyslu a jeho výzvy.1

    Emanuel Frankl

    Úvod: O „Navracení příběhu“ do výchovy aneb „obnova archetypů“

    Příběh jakožto nositel výchovných, morálních, postojových, smysl životu dávajících, tradičních hodnot, zaznamenal v ČR silnou destrukci druhou světovou válkou a čtyřicetiletým obdobím komunismu. Tato práce okrajově zmiňuje, které aktuální příběhy v dnešní výchově v naší společnosti chybí. Hlavně se ovšem zaměřuje na výuku příběhů o holocaustu, které nám umožní prostřednictvím vytušení smyslu nebo nesmyslu smrti milionů nevinných lidí nahlédnout význam jejich příběhů a posunout tak obsah pojmu smrt a význam příběhu jako takového k novému, rekonstruovanému porozumění.

    Cílem této práce je poukázat na rozsáhlé možnosti využití hraných filmů s tématikou holocaustu ke studiu, osvětě a výchově k multikulturnímu dialogu a multinárodnostní a multináboženské toleranci2 a prevenci před extremistickými nebo xenofobními tendencemi, a to zejména pro mladou generaci, lidi ve středním věku a lidi pokročilého věku, v kontextu země poznamenané v nedávných dějinách totalitními režimy a začleňující se do evropských a globálních struktur.

    V rámci obhajoby využívání profánního média (hraného filmu) k posílení přátelských demokratických postojů ve společnosti je zde jakožto obsahový cíl zdůrazněn význam příběhu pro budování osobnostních kvalit pro každého jejich nositele, jako jsou pravdivost, skromnost, spravedlivost, statečnost a empatie.

    Zkušenost druhé světové války znamenala zásadní změnu v pojetí vnímání světa, lidství a občanství, společnosti, a to nejen v oblastech technologického pokroku a mezinárodních struktur, ale zejména na poli lidských práv a svobod a jejich ochrany.3 Přesto a právě proto je nutné vnímat i mimoevropské zkušenosti s bojem za lidskou svobodu a rovnoprávnost, které mají svá specifika a dopad také pro nás jakožto členy globální komunity, stejně jako je nutné učit se od významných osobností moderních dějin, které pohnuly naší globální společností směrem k vzájemnému porozumění. Proto jsou v této práci alespoň okrajově zmíněny.

    1 FRANKL, V. E.; LAPIDE, P. Bůh a člověk hledající smysl. Přel. Zuzana Burdová. Vydání první. Brno: Cesta, 2011. ISBN 978-80-7295-137-6. 109 str., str.55

    2 ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu, Multikulturní výchova v praxi. Vydání druhé.Praha: Portál s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7367-182-2. 280 str.

    3 Vysporiadanie sa s antisemitizmom: prečo a ako? Príručka pre pedagógov (December 2007), Predbežný neoficiálny preklad, 35 stran, Office for Democratic Institutions and Human Rights (ODHIR), Yad Vashem The Holocaust Martyrs´ and Heroes´ Remembrance Authority. HOLOCAUST DOCUMENTATION CENTER v Yad Vashem. 2007., str. 22

     

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.