Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

1.4 Krize příběhu způsobená průmyslovým masovým zabíjením

Stránka naposledy upravena 18:58, 2 Říj 2014 uživatelem Marek_Šlechta
    Obsah
    Žádné titulky

    1.4 Krize příběhu způsobená průmyslovým masovým zabíjením

    ...vytlačení smrti vede ke „smrti“ vyprávění“1
    Walter Benjamin

    Petr Málek se ve své práci „Holocaust a kulturní paměť: obrazy – figury – jazyk“ zabývá otázkou, do jaké míry průmyslové zabíjení v Osvětimi a hrůza je provázející jsou sdělitelné dosavadními uměleckými prostředky a přiznává jejich nedostatečné vyjadřovací možnosti. Dokonce se zabývá otázkou, zda vůbec se najdou vhodné prostředky k vyjádření této zkušenosti. Nicméně více nebo méně zdařilé pokusy už existují a dnes lze konstatovat, že Osvětim se svým průmyslovým masovým zabíjením znamená naprosté zničení etosu smrti jakožto události důstojné, smysluplné a krásné svou hodnotou, náboženským nebo filosofickým vnímáním. Tím, že se zabíjení v rukou nacistů stalo pouhým „technickým zadáním“ a z pohledu obětí „šokujícím odhalením“ na poslední chvíli, a to v tak hromadném měřítku, byla sražena na kolena jakákoliv představa významu smrti jako zhodnocení života. Tím, že spolu s rodiči umíraly i děti, byla zničena naděje následovníků života po jejich smrti. Tím, že umírali i staří lidé se svými dospělými dětmi, bylo zničeno doufání, že půjdou po cestě, kterou jim rodiče připravili. Protože byli bezprostředně před smrtí zbaveni důstojnosti před svými blízkými, známými i neznámými lidmi, že poslední chvíle života u nich byly spojeny s odporem, hnusem, strachem a bolestí, byla posunuta smrt za hranici přípustného zážitku a naopak zavrhnuta jako cosi, co nelze ani pojmenovat „hrozivé. “Smrt, která doposud byla součástí života, byla ze života vytlačena. A vzhledem k tomu, že každý příběh má smysl jedině tehdy, je-li vztažen ke smrti, která dává celému vyprávění podstatný, hluboký a vznešený význam, ztrácí bez smrti i vyprávění svůj význam, nemá žádnou podstatu, postrádá pointu.

    1HOLÝ, J.; MÁLEK, P.; ŠPIRIT, M.; TOMÁŠ, F. Šoa v české literatuře a v kulturní paměti. První vydání. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, 2011. ISBN 978-80-787481-14-1. 312 str., str. 115


     

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova