Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

2. Principy lektora přednášejícího o holocaustu

Stránka naposledy upravena 19:11, 2 Říj 2014 uživatelem Marek_Šlechta
    Obsah
    Žádné titulky

    2. Principy lektora přednášejícího o holocaustu

    Vzhledem ke společenské závažnosti, velké obtížnosti a potřebě ohleduplnosti k mnohým

    dosud žijícím postiženým a jejich rodinám i určité opozice ze strany extremistických směrů,

    zde jmenuji některé principy, které by měl mít lektor přednášející o holocaustu na mysli při

    své práci.

    Jedná se zejména o

    1. Princip věrohodnosti. Ten zaručuje opravdovou přesvědčivost lektora na základě prožité

    zkušenosti.

    2. Princip dobrovolnosti. Svědčí o svobodném přesvědčení zabývat se tématem

    holocaustu osobně.

    3. Princip vlastní osobní zkušenosti. Bez ní nelze disponovat dostatečnou přesvědčivostí.

    4. Princip katarze (nepřeceňovat). Může být vhodným nástrojem ke sdělování slovy nesnadno

    sdělitelných zkušeností.

    5. Princip zodpovědnosti za šíření tématu. Hrozí totiž, že na ně bude zapomenuto.

    6. Princip individuálního růstu každého lektora. Podle jeho možností a schopností.

    7. Princip rozlišení „pravé“ tolerance od „jalové“. Pomůže nám rozpoznat lhostejnost od

    tolerance a fanatismus od altruismu.

    8. Princip citlivosti. Abychom nezraňovali lidi postižené těžkými osudy

    9. Princip vnímavosti a ohleduplnosti. Aby předávané informace byly dostatečně „stravitelné“

    pro naše posluchače

    10. Princip mravnosti. ‚Umožní nám porozumět mnohdy složitým rozhodnutím pod tlakem ohrožení životů lidí

    11. Princip umírněnosti sdělování tragických a krutých informací. Aby naše přednáška spíše

    neuškodila

    12. Princip vize budoucnosti. ‚Upozoňuje nás, že zkušenost holocaustu už nelze vymazat

    ani při plánování budoucích struktur společnosti

    13. Princip vytrvalosti. Tou musí lektor o holocaustu disponovat, aby dlouhodobě vytrval šířit

    obtížné téma

    14. Princip pravdivosti. Abychom zátěž minulosti odhalili a vypořádali se s ní, nezamlčovali

    fakta, byť nepohodlná

    15. Princip spravedlivosti. Abychom se nebáli pojmenovávat a posuzovat události a chování lidí v zájmu vypořádání se s minulostí.

    16. Princip nelhostejnosti. Musíme se chránit proti alibismu a falešné toleranci

    17. Princip nepodléhání zjednodušujícím vzorcům. Uvědomujeme si, že nejsou všichni stejní a

    že při naší práci cokoliv nového je obohacením.

    18. Princip situační etiky. Upozorňuje nás, že teprve v náročné krizové situaci se projeví, co v člověku skutečně je.

    19. Princip lidských práv a svobod. Je deklarovaný a podporovaný od r. 1947 OSN

    20. Princip vnitřní harmonie. Usilujeme o hlubší (širší) harmonii zohledňující i holocaust, který

    všechny předešlé harmonizující tendence pošlapal.

    21. Princip emoční. Chce umístit naše citové prožívání na zřetelné místo. Nestyďme se, když

    pláčeme s oběťmi hromadného zabíjení.

    22. Princip spravedlivého hněvu. Upozorňuje nás na povinnost posuzovat, hodnotit, a dát najevo

    souhlas i nesouhlas. Aby studenti viděli, že každé chování má nějaké konsekvence.

    23. Princip práva na subjektivní prožitek. I když to ostatní vnímají jinak, každý má právo na svůj vlastní vnitřní postoj

    24. Princip svobody. Neustále o něj musíme usilovat, je stejně křehký jako oprávněný

    25. Princip společenství. Zásadní zkušenost lidstva s holocaustem nás nutí uvažovat a

    chovat se pro-sociálně, komunitně.

    26. Princip paměti. Potvrzuje, že je jenom jedna paměť, jen různé přístupy k ní.

    27. Princip otevřenosti. Je příznakem zdravého chování jedince nebo společnosti.

    28. Princip dílčího přístupu. Podle něj je téma holocaustu také součástí našeho života,

    otázkou je, jakou polohu mu tam umožníme .

    29. Princip smrti. Nikdo jej nezná, přesto se k němu vztahuje veškeré naše konání

    30. Princip odpuštění a odpouštění. Můžeme jej pochopit jen se silnou mírou empatie a altruismu, pak se ale dějí velké věci v nás a kolem nás!

    31. Princip včasného a správného rozhodování. Vyzývá nás nejednat pouze pragmaticky, podle

    momentálního prospěchu, ale s ohledem na druhé, spravedlivě.

    32. Princip práva na omyl. Dává nám smožnost se mýlit, přitom ale plně neseme důsledky svého

    pochybení

    Podrobné vysvětlení principů vztahujících se k práci lektora o holocaustu je v příloze č. 7 k této práci.

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova