Přidat do kolekce              hodnotilo 5 uživatelů

Roční období - JARO

Stránka naposledy upravena 17:48, 7 Ún 2010 uživatelem Bohunka Trelová
    Obsah
    Žádné titulky

     

     
    JARO
    Bohunka Trelová
           Vyrábíme si "Morenu" jako symbol jara. Tentokrát nepoužijeme stojan na šaty jako na podzim či v zimě. Základnu této loutky tvoří tyč z Polikarpovy stavebnice zastrčená v dřevěné bedně, v horní třetině je připevněna pomocí drátu dřevěná lišta tvořící ruce. Na vrchol tyče jsem naaplikovala hlavu, které opět děti domalovaly obličej, vyrobily a připevnily vlasy ze sisalového vlákna, vlasy stáhly mašlemi do dvou copů. Morenu jsme oblékli do staré bílé blůzy a dlouhé sukně z modrotisku. Na krk jsme jí pověsili korále vyrobené z ulit šneků a prázdných skořápek od vajec. Tento symbol jara nám opět zdobil třídu po celé toto roční období.
    PŘEDCHÁZÍ:
    ·         děti si přinášejí do MŠ vyfouknutá vajíčka, část z nich použijeme na výrobu korálů pro Morenu, ze zbývajících si vyrábíme kraslice
    ·         čtení na pokračování z knihy Smiljana Rozmana "Příhody obláčka Nezbedy"
    ·         znalost několika básní a písní s jarní tématikou
    ·         vycházky do přírody, pozorování změn v přírodě, počasí na jaře
     
    1. D E N
    ·         sed kolem "Moreny", vyprávím dětem o dávných zvycích a tradicích, mezi které patří i vyhánění zimy. Vyzkoušíme si vše "doopravdy", přeneseme se v myšlenkách o několik let zpět, do dob, kdy naši dědečkové byli ještě malí kluci a babičky malé holky. Uděláme si jaro - jak se to dělá?Nejdříve zavoláme na sluníčko, aby se probudilo a vytáhlo ze země trávu a kytičky - píseň " Volámtě, sluníčko, volám". Vyzujeme se, protože trávou se brouzdá nejlépe bosky, a jdeme vhodit Morenu do potoka, aby ona a s ní i zlá zima odpluly pryč a už se nevrátily. První dvě děti nesou "Morenu", my ostatní jdeme za nimi, říkáme si známou říkanku "Přišlo jaro do vsi, kde jsi, zimo, kde jsi".  Morenu jsme "hodili" do potoka (samozřejmě jsme ji položili opatrně na zem). Dohodli jsme se, že ta naše "Morena" nebude zlá a bude se jmenovat Mařenka. Navíc se bude na nás každý den koukat ze svého podstavce po celé jaro (připevňuji Mařenku do bedny Polikarp. stavebnice).
     2. D E N
    ·         jaro se probouzí, zavoláme si je i k nám;
    ·         vyrábíme si v prostoru herny jednu velkou jarní krajinu, dávám dětem k dispozici velké kusy látek - hlavně zelenou, gumu, provázky, klacíky, kameny, suché květiny, barevné a krepové papíry, špejle
    ·         začnu sama, děti se ke mně přidávají, rozprostírám v jedné části herny velký kus zelené látky - představuje trávník, pak kus hnědé látky - záhon, kde porostou květiny, děti jsou zatím bezradné, napovídám jim - měli bychom mít v naší jarní krajině hodně trávy, květin, ale i stromy, motýly, ptáky, slunce... Chlapci dostali nápad, vyrábějí strom ze suché větve. Opřeli jej o zeď, ale stále jim padá. Radím jim, aby si jej "zasadili" do jednoho dílu z Polikarp. stavebnice. Na strom umisťujeme kousky zelených látek. Ostatní děti chtějí okamžitě také vyrábět stromy, bohužel, už nemáme další větev. Přemýšlíme, čím by se dala nahradit. Radím tyče od Polikarp. stavebnice, děti se s chutí pouštějí do práce. Ostatním dětem nabídnu výrobu květin nebo motýlů. Květiny děti vyráběly z krepových nebo barevných papírů (nechala jsem čistě na nich, zda si s výrobou budou umět poradit). Začaly vystřihováním složitých tvarů, poradila jsem jim výrobu květu pouhým mačkáním papíru s následným napíchnutím na špejli. Pokud květ špatně držel, pomohli jsme si lepicí páskou. Špejli jsme pak připevnili k záhonku tak, že jsme ji zapíchli do kousku plasteliny nebo jsme květ položili jen tak, bez špejle, do trávy. Motýli vznikli ze šátků, v jejichž středu jsme udělali uzel. Kus žluté látky se změnil při troše fantazie ve slunce, které jsem přišpendlila na záclonu v okně, z modré látky vznikl mráček. Z většího kousku modré látky vznikla studánka - ohraničili jsme si ji kameny, na břeh položili pár květů. Rozprávím dětem o krásném zvyku otvírání studánek - čistíme studánku.
     
       3. D E N
    ·         sedíme na zemi v naší jarní zahradě;
    ·          "Tiše, něco slyším" - děti poslouchají, něco k nám letí, je to motýl vyrobený ze šátku, letí dětem nad hlavou ( "létám" s motýlem nad hlavami dětí ), vyzývám děti, aby se přidaly; koho se motýl dotkne, tomu narostou křídla a může létat
    ·         děti si vyslechnou příběh motýla: "Jsem motýl Otakar. Přiletěl jsem k vám z krajiny snů, kde celý rok svítí slunce, kvetou květiny roztodivných tvarů, nikdo se nemračí a všichni se mají rádi. Žijí tam i zvířata a ptáci, kteří nemusejí na zimu usnout nebo odlétat do teplých krajin. Povím vám příběh o tom, jak jsem se narodil...." Děti se dozvídají podrobnosti o vývojových stádiích motýlů. 
    ·         my zase Otakarovi povíme, jak to vypadá u nás - děti vzpomínají, co si zapamatovaly o podzimu, zimě, poté povídám já, co se děje na jaře - probouzí se příroda i zvěř ze zimního spánku, přilétají ptáci z teplých krajin, stavějí si hnízda, přivádějí na svět mláďata ( zvířata se rodí živá, ptáci se líhnou z vajíček).  Přibližuji dětem další hlavní znaky jarního období, včetně názvů prvních jarních květin - sněženka, podběl, sedmikráska, kočičky , všechny tyto květiny jsem měla možnost natrhat a přinést dětem ukázat "živé", děti si je prohlédly, přivoněly k nim a umístily je i s vázičkou do naší zahrady.
    ·         motýl Otakar ( nebo Otakárek? ) poděkuje za povídání a za odměnu každého políbí do vlasů - budeme pak všichni veselí a budeme se mít rádi jako v krajině snů motýla Otakárka.
    ·         následuje poslední dotyk motýlích křídel, po kterých se děti proměňují v motýly a doprovázejí Otakárka až domů.
     4. D E N
    ·         "náhodou" objevím knihu s obrázky J. Lady "Dětem"
    ·         svolávám děti k sobě, sedáme si do trávy v naší zahradě, ukazuji dětem knihu, kterou jsem měla jako dítě moc ráda. Napsal a nakreslil ji pan Josef Lada (chci, aby děti jméno zopakovaly pro zapamatování). Zdůrazním, že psal a kreslil hlavně pro děti a to ne jen pohádky, ale vše, co viděl kolem sebe. Během povídání listuji v knize, ukazuji dětem obrázky, skončím u známého výjevu "Jaro". Všímáme si, jak se lidé kdysi oblékali, co dělali na jaře, s čím si hrály děti, jaké používali nástroje nebo hračky. Vysvětluji neznámé pojmy a hry (káča, kroužek poháněný klacíkem, trakař). Dřeváky místo botů, hra v kuličky - k mému údivu děti ještě kuličky nikdy nehrály. Slibuji, že si kuličky vyrobíme (připomínám dětem, že jsou vyrobeny z hlíny, vzhledem k tomu, že máme na školce keramickou pec, nebude to problém).
    5. D E N  
    ·         hrajeme si hudebně-pohybové hry "Na šáteček" a "Modrají se pomněnečky". Tyto hry si ještě pamatuji z dětství, měla jsem je ráda a i u dětí patří k velmi oblíbeným.
    ·         znovu dětem zdůrazňuji, že kouzlo motýla Otakara stále působí, máme se všichni rádi a patříme k sobě. 
    ·          znám jednu hru, kterou jsem si také ráda hrávala jako malá holka, dětem se bude určitě také líbit. Jedná se o skákání panáka. Děti se hlásí, že ji znají (i když, jak jsem později zjistila, s pravidly se seznámily až dnes). Odsouvám stoly ve třídě a kreslím dětem panáka na podlahu ( použila jsem WAX pastel - jde krásně smýt ), děti zatím přihlížejí, velice živě rozmlouvají, "trumfují" jeden druhého, kdo bude hrát líp, očividně se už nemohou dočkat. Vysvětluji pravidla, sama předvádím první kolo. Místo sklíčka na házení jsme použili zátky od piva (máme jich plnou krabičku), ty se ale často odkutálely, vyměnila jsem je tedy za mušličky. Zjišťuji, že jeden panák absolutně pro dvacet dětí nestačí, rychle kreslím ještě jednoho ve třídě a jednoho křídou na koberec v herně (koberec se nezničí, než děti skončily s hrou, panák už nebyl téměř vidět).
    ·         venku je krásně, jdeme na školní zahradu, bereme si s sebou křídy a mušličky - děti hned věděly, co s tím budeme dělat, nakreslíme si panáky a vyzkoušíme si, jak se skáče tato hra venku.
    ·         děti mi pomáhají při "jarním" úklidu, vyhrabují dětskými hráběmi smetí, "češeme" trávu, aby byla na jaře hezká a květinkám se líbilo v ní růst. 
     
     
     CO NÁSLEDOVALO: 
    ·         vyráběli jsme si kuličky z keramické hlíny, po vypálení jsme je nabarvili temperovými                                                                                                                                                                  barvami a nalakovali bezbarvým lakem. Výroba nám trvala  asi tři týdny.
     
     
     
     
     

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.