Přidat do kolekce              hodnotil 1 uživatel

Dysartrie

Stránka naposledy upravena 10:27, 28 Črvec 2011 uživatelem Mgr. Věra Gošová

    Toto heslo bylo založeno Věrou_Gošovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

     

    Výklad hesla

    Dysartrie je porucha řeči, charakterizovaná špatnou artikulací. Dysartrická řeč je důsledkem onemocnění nervové soustavy, které brání kontrole například nad jazykem, hrdlem, rty či plícemi. Přítomné jsou často i potíže s polykáním (dysfagie).
    To znamená, že je narušena schopnost tvořit artikulovanou řeč, ale užití jazyka jako systému, který v sobě zahrnuje například informace o gramatických pravidlech a významech slov, nerušeno není. Dítě s dysartrií tedy nemá na rozdíl od dítěte s dysfázií obtíže jazykové a nemá ani narušenu schopnost rozumět tomu, co čte. Pokud dítě není schopno tvořit artikulovanou řeč vůbec, označuje se tato porucha jako anartrie.
    Příčin dysartrie může být mnoho, včetně toxických, metabolických, degenerativních onemocnění (jako je například Parkinsonova nemoc, Huntingtonova choroba, ALS atd.). Dysartrie může vzniknou u dospělých jedinců nebo dětí náhle jako důsledek cévní mozkové příhody, úrazu hlavy, nádoru, infekčního onemocnění nebo degenerativního onemocnění.
     
    Vývojová dysartrie
    Jestliže se dítě s určitým motorickým postižením (nejčastěji dětskou mozkovou obrnou) již narodí, nebo se určité motorické postižení (nejčastěji degenerativní onemocnění) začne rozvíjet v raném dětství, označuje se tato porucha jako vývojová dysartrie. Přestože jsme na začátku definovali, že dysartrie není porucha užívání jazykového systému, u dětí s vývojovou dysartrií (a obzvláště u dětí s vývojovou anartrií) může být jazyková porucha přítomna, a tyto děti pak vyžadují jiný - velmi specifický - terapeutický přístup než pacienti dospělí.
    Poškození motorického systému může způsobit parézu (obrnu), poruchu tonu (svalového napětí) či poruchu koordinace artikulačního svalstva (tedy svalstva jazyka, obličeje, měkkého patra, hltanu, hrtanu). Často bývají při dysartrii přítomny poruchy polykání, které může logoped specificky zaměřenou terapií pozitivně ovlivnit.
    Příznaky (symptomy) dysartrie jsou následující: porucha artikulace (řeč může být setřelá, namáhavá, nekoordinovaná), porucha respirace - dýchání (dýchání může být přerývané, povrchní, nekoordinované s tvorbou hlasu), porucha fonace - tvorby hlasu (hlas může být zcela nepřítomen, může být drsný, přiškrcený, nepřirozeně tichý, hlasitý, kolísavý), nosní rezonance (vzduch při řeči uniká nosem a řeč tak nabývá nosový, huhňavý charakter), prozódie (narušeno může být řečové tempo, rytmus, frázování, přízvuk...).
    Jak je patrné, dysartrie je komplexní porucha, která vyžaduje komplexní terapii, která nikdy není zaměřena výlučně na samotnou poruchu artikulace (v tom se terapie dysartrie liší od terapie dyslalie). Terapii dysartrie provádí vždy klinický logoped, někdy ve spolupráci s foniatrem (např. při současné přítomnosti poruchy hlasu). Prognóza úpravy onemocnění je závislá na mnoha faktorech, mezi jinými na včasnosti logopedické intervence nebo na charakteru základního onemocnění.
     
    Etiologie
    Dysartrie má řadu příznaků a ty se dělí podle lokalizace rozsahu léze. Postižení nervové soustavy může být na úrovni kortikální až po periferní léze. Vrozené nevyvinutí nervového systému, trauma, anoxie, infekce a toxické produkty jsou typickými činiteli, které mohou způsobit poškození v mozkomíšní a bulbární oblasti a poškození bazálních ganglií.
    Poškození mozku a mozkových drah a následné dysartrii může dojít z následujících příčin:

    a) v prenatálním období – úrazy matky, infekční onemocnění matky, krvácení do mozku
    plodu při nedostatku vitaminu K, inkompabilita-Rh, nitroděložní změknutí mozku,
    nedonošenost různého stupně
    b) v perinatálním období – asfyxie během porodu, motorické oblasti mohou být postiženy drobným nebo větším krvácením při porodu
    c) v postnatálním období – meningitida, encefalitida, horečnatá onemocnění, intoxikace v prvních měsících života
    d) v pozdějším věku – cévní onemocnění, zánětlivá onemocnění mozku, nádory, metastázy, úrazy hlavy, degeneraticní onemocnění CNS, roztroušená skleróza, toxická poškození CNS

    Použité zdroje a literatura

     

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.