Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Německo

Stránka naposledy upravena 12:01, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    NĚMECKO:   významnou událostí pro německý realismus byla Courbetova cesta do Mnichova v roce 1869 na Mezinárodní výstavu umění, kde znovu vystavil Štěrkaře a další své obrazy. Jeho nejvýznamnějšími německými následovníky byli Wilhelm Maria Hubertus Leibl (1844-1900), jehož hlavním působištěm a námětovým zdrojem se staly odlehlé vesnice v horním Bavorsku (Tři ženy v kostele; 1878-1882; Hamburger Kunsthalle, Hamburk; Vesničtí politici; 1876-1877; Nadace Oskara Reinharta, Winterthur, Švýcarsko), a Hans Thoma (1839-1924), člen tzv. Leiblova kroužku, jenž sice prošel několika směry (vč. neoromantismu a symbolismu), ale svá nejlepší díla vytvořil jako malíř atmosféricky laděných krajin z pohoří Schwarzwaldu a Porýnské vrchoviny (Krajina v pohoří Taunus; 1890; Neue Pinakothek, Mnichov).

    Naopak Adolph Friedrich Erdmann von Menzel (1815-1905) se nestal Courbetovým žákem, svůj originální malířský výraz rozvíjel jako samouk a o dvacet let dříve předznamenal umění impresionistů.

     

    ADOLPH FRIEDRICH ERDMANN VON MENZEL (1815 – 1905):   malíř, ilustrátor a grafik; nejvýznamnější představitel německého malířství mezi realismem a impresionismem. Po krátkém studiu na berlínské Akademii převzal vedení otcovy litografické dílny v Berlíně a dále se umělecky školil jako samouk. Po úspěšných začátcích na poli ilustrací a grafiky (např. ilustroval dílo německého historika umění Franze Kuglera Geschichte Friedrichs des Großen) se začal zabývat také olejo-malbou. Vedle historických obrazů, které jsou poplatné konvenčnímu duchu akademické malby, maloval i žánrové a komorně laděné obrazy ze života soudobého měšťanstva a proletariátu, v nichž již uplatňoval svěží uvolněný rukopis a světelné efekty předznamenávající impresi. Z této tématiky tak patří k jeho nejlepším dílům např. Umělcova sestra se svíčkou(1847; Neue Pinakothek, Mnichov), Pokoj s balkónem (1845; Staatliche Museen zu Berlin, Berlín)  nebo obraz  Válcovna (1872-1875; Staatliche Museen zu Berlin, Berlín), v němž se mu podařilo ztvárnit nový druh sou-dobého průmyslového žánru.

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.