Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Rusko

Stránka naposledy upravena 12:02, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    RUSKO:   radikální mluvčí revolučních demokratů Nikolaj Gavrilovič Černyševskij vyjádřil ve své práci Estetické vztahy umění ke skutečnosti (1855) mj. i požadavek, aby umění věrně napodobovalo přírodu, mělo národní charakter a sloužilo potřebám lidu. V tom smyslu uváděla jeho názory do praxe skupina mladých malířů peredvižniků, kteří roku 1870 založili Sdružení pro pořádání putovních uměleckých výstav (Tovariščestvo peredvižnych chudožestvennych vystavok), aby mohli své umění nejenom prezentovat co nejširší  ruské veřejnosti, ale  také používat jako prostředek vzdělávání a výchovy. Podporoval je obchodník a mecenáš umění Pavel Michajlovič Treťjakov, jenž obrazy ruských realistů sbíral a později i představil ve vlastní galerii otevřené roku 1881 v Moskvě.

    Vedle zakladatele Sdružení Ivana Nikolajeviče Kramského (1837-1887), jenž se zabýval náboženskou malbou, patřili k jeho dalším nejvýznamnějším členům:

    Ø  Vasilij Grigorjevič Perov (1833-1882), následovník Gustava Courbeta, který se věnoval zejména sociálním námětům, jakými byli žebráci, mrzáci a chudina žijící na venkově;

    Ø  Viktor Michajlovič Vasněcov (1848-1926) malující žánrové obrazy ze života staré Mos-kvy a krajiny z pohoří Uralu a Sibiře;

    Ø  Vasilij Vasiljevič Vereščagin (1842-1904), jenž ztvárňoval různá historická témata týkající se zejména válek a válečných hrůz (Po bitvě u Plevenu; 1877; Treťjakovská galerie, Moskva);

    Ø  Ilja Jefimovič Repin (1844-1930), umělecky nejvýznamnější představitel Sdružení, patřící svým rozsáhlým dílem do užšího okruhu tzv. kritického realismu, v jehož dějovém a emocionálně-expresivním stylu vytvořil svá nejslavnější díla, jakými jsou Burlaci na Volze (1870-1873; Ruské muzeum, Sankt Peterburg), Ivan Hrozný se svým synem Ivanem 16. listopadu roku 1581 (1885; Treťjakovská galerie, Moskva), Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mohamedu IV. (1880-1891; Ruské muzeum, Sankt Peterburg) nebo Nečekali (Nečekaný návrat) (1884; Treťjakovská galerie, Moskva);

    Ø  krajinář Alexej Kondratěvič Savrasov (1830-1897)

    Ø  a jeho žák Isaak Iljič Levitan (1861-1900), jenž se stal členem Sdružení až v roce 1891.

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova