Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Kladení otázek

Stránka naposledy upravena 19:24, 19 Říj 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Evou Zirhutovou
    Heslo bylo vloženo s laskavým svolením občanského sdružení O.S. Místo pro život HON a ZŠ a MŠ v Nečíni
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    • Učení začíná otázkou. (Silberman)
    • Umění klást otázky je klíčovou dovedností učitele.(Ch. Kiriacou)

    Otázky jsou mocnou zbraní, jejich pomocí mohou učitelé rozvíjet nebo potlačovat myšlení.

    Žák krčící se za zády spolužáka, aby nebyl učitelem vyvolán, neprokázala se jeho nevědomost a nebyl na posměch spolužákům, je příkladem kladení otázek, které rozvoji myšlení nejen neprospívá, ale přímo škodí. Otázky vyžadující doslovnou odpověď nebo otázky na fakta tvoří podle výzkumů v Americe více než 75% otázek kladených učiteli.

    Otázky, které myšlení rozvíjejí, jsou otázky otevřené. Většinou na ně není jednoznačná odpověď, často jsou to otázky problémové, vyžadující uvažování, vybízející k představám.

    Otázky se mohou stát spouštěči různých typů myšlenkových pochodů, a to na různých úrovních obtížnosti.

    Někteří učitelé umí pokládat žákům takové otázky, které je přivedou k porozumění problému, textu, jevu nebo které propojí v žákově mysli dosavadní vědomosti s tím, co se právě učí, se vztahy uvnitř látky i se souvislostmi vnějšími.

     Aby metoda Kladení otázek byla efektivní, je nezbytné, aby dal učitel po zaznění otázky dostatečně dlouhou pauzu na promýšlení odpovědi. Odpověď mohou hledat žáci i ve dvojici – sdílet ji, a pak ji teprve sdělit třídě.

    Příklady otevřených otázek:

    Co si myslíte o...? Co se podle vás stane příště? Co by se stalo, kdyby...?

    Jak...? Jakým způsobem...?

    Proč?

    Kladení otázek je součástí některých metod práce s texty např. Řízené čtení, Klíčová slova, Předvídání.

    Pro rozvoj myšlení má velký význam tvorba otázek samotnými dětmi. Zatímco malým dětem je pokládání otázek samozřejmostí, starší děti a dospělí mají obavy ptát se. Bojí se, aby nevyšla najevo jejich nevědomost nebo aby se nezeptali na něco, co je všeobecně známé.

    Průpravou na tuto obtížnější myšlenkovou činnost může být hra Žouželení nebo soutěž družstev, které si navzájem kladou otázky po probrání látky. Otázky musí začínat slovy Jak, Proč, Co by se stalo, kdyby apod.

    Použité zdroje a literatura

    Doporučená literatura a odkazy ke studiu

    • BELZ, H., SIEGRIST, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení – východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6
    • FISCHER, R.: Učíme děti myslet a učit se – praktický průvodce strategiemi vyučování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-120-7
    • KOPŘIVA, P., NOVÁČKOVÁ, J., NEVOLOVÁ, D., KOPŘIVOVÁ, T.: Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2007. ISBN 80-901873-7-4
    • KOVALIK, S.: Integrovaná tematická výchova. Kroměříž: Spirála, 1995. ISBN 80-901873-0-7
    • STEELOVÁ, J. a kol.: Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka III – VIII. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007