Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování hesla.
Obsah stránky: |
Výklad hesla
Child Abuse and Neglect - syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte.
Jedná se o soubor nepříznivých příznaků v nejrůznějších oblastech zdravotního stavu a vývoje dítěte i jeho postavení ve společnosti, především v rodině. Je výsledkem zejména úmyslného ubližování dítěti, způsobeného nebo působeného nejčastěji jeho nejbližšími vychovateli, hlavně rodiči. (Hanušová, 2006, s. 6)
Za týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte považujeme jakékoli nenáhodné, preventabilní (tzn., že mu lze předcházet), vědomé jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a jež poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, případně způsobuje jeho smrt. (Dunovský,Dytrich,Matějček, 1995, s.24)
Obecně lze říci, že jde o takový projev chování rodičů či jiných osob, které dítě psychicky, emocionálně či tělesně poškozuje.
Syndrom CAN má 2 znaky
- dítěti je ubližováno; dítě fyzicky, psychicky i emocionálně trpí a je ohrožován jeho další vývoj;
- osoby, které dítě týrají nebo zneužívají, bývají velice často jeho vlastní rodiče nebo osoby, které by pro dítě naopak měli představovat jistotu a bezpečí (→syndrom CAN infamiliární/ extrafamiliární).
Formy a projevy syndromu CAN
Tělesné týrání, zneužívání a zanedbávání
- Aktivní (týrání): tržné, zhmožděné rány a poranění, bití, zlomeniny, krvácení, dušení, otrávení, smrt;
- Pasivní (zanedbávání): vyhladovění, nedostatky v bydlení, ošacení, ve zdravotní a výchovné péči;
Identifikační znaky: četné hematomy, ohraničené lysinky po vytrhávání vlasů, natržený boltec ušní, kožní rány, škrábance, opakované a neléčené zlomeniny, bodová popálení od cigaret, popáleniny, otřes mozku a míchy, mnohočetná vnitřní poranění.
Nespecifické identifikační znaky: zvýšená úzkostnost a strach, obranné reakce, snížené sebehodnocení, neochota a rozladěnost před návratem domů, útěky z domova, náhle zhoršený školní prospěch, záškoláctví, zvýšená konzumace tabáku či alkoholu, agresivní chování, výbuchy hněvu, obtíže v sociální komunikaci až vyhýbavé chování.
Duševní a citové týrání, zneužívání a zanedbávání
- Aktivní (týrání): nadávky, ponižování, strašení, stres, terorizování, šikana, izolace, agrese;
- Pasivní (zanedbávání): nedostatek podnětů, zanedbanost duševní i citová; citová deprivace.
Nespecifické identifikační znaky: lítostivost, plačtivost, vztek, hněv, agrese, zvýšená úzkost a strach, smutek, apatie, deprese, snížené sebevědomí, podceňování, nerozhodnost, poruchy chování, psychosomatické poruchy.
Sexuální zneužívání
- Aktivní: sexuální hry, pohlavní zneužití, ohmatávání, manipulace v oblasti erotogenních zón, znásilnění, incest.
- Pasivní: exhibice, video, foto, audiopornografie, zahrnutí dětí do sexuálních aktivit dospělých.
Nespecifické tělesné identifikační znaky: bolest břicha, pomočování, pokálení, bolestivé vyprazdňování, poševní nebo anální krvácení, poruchy příjmu potravy.
Specifické identifikační znaky v oblasti chování: kompulzivní nebo excesivní masturbace, opakované sexualizované hry, noční běsy, ulpívající chování, obtíže s odloučením, agresivní chování, náhlé změny chování, ztráta zájmu, zhoršení prospěchu, náhlý odpor k určitému člověku, činnosti nebo místu.
(Dunovský, Dytrich, Matějček, 1995, s. 19; Vaníčková, 2009, s. 8-13)
Zvláštní formy
- Systémové týrání a zneužívání: po prvním traumatu či poranění dítěte následuje druhé týrání systémem, který byl založen pro pomoc a ochranu dětí a jejich rodin (dětské domovy, pěstounská péče, necitlivá vyšetření odborníky)
- Organizované týrání a zneužívání: dětská prostituce a pornografie (foto, video), obchod s lidmi- s dětmi (dětí zde figurují jako zboží pro sexuální účely, ilegální mezinárodní osvojení, dětská práce ad.)
- Rituální týrání a zneužívání: je takové zacházení s dětmi, které se uskutečňuje v souvislosti s nějakými symboly, které mají náboženskou, magickou či nadpřirozenou charakteristiku a jsou součástí nějakého organizovaného společenství. (Dunovský, Dytrich, Matějček, 1995, s. 197-101)
Příčiny syndromu CAN
Tři rizikové faktory
1. rizikový dospělí (zpravidla primární vychovatelé dítěte)
- lidé s poruchami osobnosti (psychopatie), mentálně retardovaní, lidé psychicky nemocní (psychotici), jedinci s neurotickými obtížemi (frustrace se mění v agresi); matky s poporodní depresí.
- alkoholici, toxikomani;
- mladí, nezralí a nevyspělí rodiče
- sexuální devianti- pedofilové, muži sexuálně hyperaktivní
- ambiciózní, nároční rodiče, workoholici
- lidé v hmotné bídě, bezdomovci, nezaměstnaní
- transgenerační problém- týraní týrají (deprivovaní či subdeprivovaní vytvářejí svým dětem opět deprivační životní prostředí)
2. rizikové děti
- odlišnost dítěte: nízká porodní váha, lehká mozková dysfunkce, mentální retardace, vývojové opoždění, smyslové vady
- děti dráždivé, neklidné, zlostné, provokativní X apatické, plačtivé, úzkostné
- děti nesplňující očekávání rodičů, tj. děti s lehce sníženými intelektovými schopnostmi, děti ve škole neprospívající, děti tělesně neobratné, nešikovné
- holčičky výrazně ženských tvarů, jemné, koketní, mazlivé
3. rizikové situace
- styk rizikového dítěte s rizikovým dospělým
- náhradní rodinná péče
- rozvod, manželské neshody, neplánované otěhotnění- nechtěné dítě, hmotná bída, stres
- brutalita v médiích a vysoká tolerance k násilí.
(Dunovský, Dytrich, Matějček, 1995, s. 108-111)
Následky syndromu CAN
1. Posttraumatická stresová porucha
- je charakterizována:
- Zlhostejněním, zmrtvěním, znecitlivěním.
- Odtažením se od klíčových osob.
- Depersonalizací.
Posttraumatická stresová porucha mění percepci, motoriku, náladu, paměť a asociace.
2. Psychická deprivace a traumatizace
3. Transgenerační přenos
- jedná se o proces, následkem kterého se vědomě nebo neúmyslně přenášejí vzorce chování na další generace.
(Bechyňová, 2007, s. 85-124)
Terapie syndromu CAN
Vlastní terapie vždy vychází z komplexního rozboru celého případu. Ve většině případů se poté jako nejúčinnější prokazuje kombinace cílené sociální pomoci a paralelní psychoterapie pro rodiče i pro dítě samotné. (Hanušová, 2006, s.20)
Prevence týraného, zneužívaného a zanedbaného dítěte
Prevence primární
spočívá hlavně v kvalitní přípravě dětí do manželství a rodičovství od nejranějšího věku, dále v programech pro těhotné ženy a nastávající otce, v posilování vztahu obou rodičů k dítěti. Znalost a dovednost dětí chránit samy sebe před nejrůznějším nebezpečím, např. úrazy počínaje a sexuálními útoky konče.
Sekundární prevence
z hlediska aktivního vyhledávání (depistáže):
- Rizikových dětí
- Rizikových dospělých
- Rizikových rodin
- Rizikových situací (ostatní sociální prostředí apod.)
Terciální prevencí
rozumíme takové chování pedagoga, lékaře či rodiče, když reaguje na situaci, v níž již došlo k týrání, zneužívání dítěte. Smyslem terciální prevence je zamezení dalšího násilí či zneužívání dítěte. Dítě nesmí být dále týráno, zneužíváno. K tomu musí být vytvořen určitý systém opatření. Do terapie a rehabilitace lze zahrnout celou rodinu, je-li to z hlediska zájmu dítěte možné, dále školu a další odborníky. (Hanušová, 2006, s.20-21)
Použité zdroje a literatura
- BECHYŇOVÁ, V., et al. Syndrom CAN a způsob péče o rodinný systém. 1. Praha : IREAS, 2007. 236 s. ISBN 978-80-86684-47-5.
- DUNOVSKÝ, J.; DYTRICH,Z.; MATĚJČEK,Z. Týrané, zneužívanéa zanedbávané dítě. Grada: Praha, 1995.ISBN: 80-7169-192-5.
- HANUŠOVÁ,J. Násilí na dětech- syndrom CAN. Vzdělávací institut ochrany dětí: Praha, 2006. ISBN:80-86991-78-4.
- VANÍČKOVÁ, E. Interpersonální násilí na dětech. 1. Praha : [s.n.], 2009. 39 s. ISBN 978-80-7440-001-8.
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |