Ilustrace: Jiří Šalamoun

Pohádkové prvky: Pes Fík vyroste do neuvěřitelných rozměrů. Je větší než dospělý člověk.

                                 Mluví, chová se a žije jako člověk. Jde do školy, řídí auto, uklízí na lodi.

                                 Poslední Fíkův příběh je jasnou konfrontací lidové pohádky, kdy se vydá

do světa s ranečkem buchet jako Honza. O ně se nepodělí s chudými pocestnými, ale sní je a protože z nich dostane bolení břicha, jde se napít do hospody. V posledním příběhu je tedy nejvíce poznat, že se jedná o nonsens.

Věková skupina:    Předškolní věk amladší školní věk, protože si mohou být věkově blízké s holčičkou Ájou a také proto, že jejich fantazie dokáže přijmout tyto nemožné skutečnosti a příběhy Maxipsa.

Specifické umělecké prostředky:         

                                 čas: Období od narození Fíka, jeho rychlý růst a odchod do světa.

                                 prostor: Příběhy Fíka se odehrávají ve vesnici, kde bydlí Ája s rodiči, v jeho obydlích (nejprve krabice od bot, psí bouda a nakonec boudy velikosti garáže), v lese, u rybníka, ve škole, na lodi aj.

                                 vypravěč: autor

                                 postavy: Hlavní postavou je Fík, vedlejší Ája a její rodiče a mezi epizodními postavami se objevuje, listonoš, trafikantka, ředitel cirkusu, policista, námořníci aj.

                                 témata: Tématem každého z příběhu je zvláštní situace, která se může stát buď jen člověku, nebo „nenormálnímu“ psovi, jakým Fík je. Jednou se Fík dostane do školy, jindy vyhraje 1. místo ve skoku pro něco, dokáže řídit auto, učí se číst a psát.

                                 styl. postupy: vyprávěcí styl, častá přímá řeč postav

                                 další specifika: Kromě sousedky, která se v úvodu knihy diví, že pes mluví, to nikomu jinému  nepřipadá zvláštní. Fík může závodit s koňmi, může do hospody pro pivo nebo tatínkovi pro noviny, policisté jej oslovují     „člověče“apod.

Jazykové

                                 občasné odchylky ve spisovnosti – expresivita (hrome).

                                 dětské výrazy –prosím – pfofím, Rek – Fek..

                                 novotvary: Maxipes, skok pro něco

                                 zastaralá slova: viržínka

Význam díla:          Probudit a rozvíjet dětskou fantazii. Legrační formou nahlížet na život psa a jeho okolí. Směřovat představy ke smyšlenému světu, přemýšlet o tom, zda je to vůbec možné nebo jaké by to mohlo být.