Autor: Zdeněk Miler

Ilustrace: Zdeněk Miler

Žánr: Autorská pohádka

Téma: Setkání krtka s jinou nepoznanou zemí, s mořskými zvířaty i s nebezpečími, které jim hrozí v podobě člověka.

Jednou se krtek z hromádky vyhrabal na dětské hřiště. Zaujala jej podivná věc u pískoviště. Vypadala jako domeček. Vešel dovnitř, kde byla jen židle a veliký knoflík. Myslel si, že je to zvonek, a tak zazvonil. Raketa se vznesla do výšky a unášela krtka bůhvíkam. Uviděl pod sebou vzdalující se město, moře a ostrůvek, kde se zřítil. Naštěstí si neublížil. Byl to zvláštní ostrov, plný překrásných, barevných mušliček, které považoval za klobouky. Náhle zahlédl svou kuličku a domeček na mělčině. Honem jej vylovil. Nebyl to však celý jeho domeček, ale jen část rakety. Najednou se z moře vynořilo podivné zvíře. Byl to krab, který se s krtkem brzy spřátelil. Dozvěděl se od něj, že se nachází na Ostrově mušlí, a společně se vydali hledat zbytky rakety. Našli prázdnou láhev, no níž si krtek vlezl a sledoval přes sklo nádherné mořské dno i jeho obyvatele, které nikdy neviděl - mořské koníky, pestrobarevné rybky i medúzy. Hned se s nimi seznámil a oni mu pomohli nalézt zbytky rakety. Na pobřeží uviděli podivné stopy a vydali se po nich. Našli tam nafukovacího krokodýla, plnou tašku mušlí a rybiček. Hned je z pasti vysvobodili a pustili zpět do moře. Zrovna když odcházeli, nořila se z vody příšerná obluda s velkými černými tlapami. Honem utíkali k raketě do úkrytu. Odtud dobře viděli, co je to za obludu. Byl to malý chlapec, který zde chytal rybky, želvy a motýli. Dobře, že krtek s krabem všechna ta ubohá zvířata vysvobodili.

                                 Znaky antipohádky jsou zřetelné právě z tohoto konání, kdy se zvíře setkává s technikou, kterou umí ovládat.

                                 Tento příběh má alegorické prvky, protože zde nacházíme ponaučení pro děti, které je upozorňuje na nevhodnost chytání a sbírání jakýchkoliv zvířat.                   

Zdrobněliny:  kyblíček, nožička, hubičky, ploutvičky..

Vnitřní monology: Aha, zvonek. Copak se asi stane, když ho stisknu? Co si jen počnu?,

Přirovnání: Doletěl k mrakům – bílým, tichým, lehounkým jako peříčko. Rozplácnu se jako nahnilá hruška.

Citoslovce: jejda, pšššš, rup, bum, bác..

Personifikace: Vlna chňapla po krtkovi.