Dílo:             Bohumil Říha: Já ho vypátrám sám

 

Autor:          Bohumil Říha

 

Ilustrátor:    Adolf Born

Žánr:           příběhová próza s dětským hrdinou

 

 

Věková skupina: mladší školní věk – kolem 10 let

 

Téma: Desetiletý Štěpán se svou sedmnáctiletou sestrou Markou se stanou svědky stěhování sousedů. Setkají se zde se dvěma dosti nevrlými stěhováky a s jejich zuřivým psem Johánkem. Později se dovídají, že muži u jejich sousedů nebyli stěhováci, ale zloději. Jelikož je jejich maminka (učitelka) zrovna na lyžařském táboře a tatínek (houslista) koncertuje ve Švýcarsku, svěří se se svým zážitkem hodnému sousedovi, panu Zajícovi, který se s nimi vydá na policejní stanici. Policisté jsou samozřejmě rádi, ba dokonce velmi spokojeni, když jim děti oba muže dle fotografií identifikují.

Štěpán si ve snu vzpomene, že u babičky kdysi potkal psa Johánka a společně s Markou se rozhodnou, že k babičce zajedou a zloděje vypátrají. Skutečně se jim podařilo psa objevit a za pomocí kamaráda Petra zjistit i jméno jeho majitele. Se svým objevem se svěří policistům, kteří přesto, že už oba zloděje chytli, dětem velmi vděčí za pomoc. Maminka i tatínek mají z dětí neskutečnou radost. Štěpán sklidí i mnoho chvály ve škole a hlavně u svého kamaráda Kuldy.

 

Vypravěč:autor

 

Postavy: hlavní – Štěpán

               vedlejší – Marka, maminka, babička, pan Zajíc, pes Patapuf, Kulda, zloději, policisté

   epizodní – Petra, Radek, kamarádky Marky, spolužáci Štěpána, malá Zuzanka, dcera pana Zajíce a další

 

Identifikace: statečnost, touha být detektivem a pátrat, vztahy ve škole a doma, sourozenecké vztahy a nepochopení pubertálních dívek desetiletým chlapcem,

 

Specifické umělecké prostředky:

 

Množství personifikace – sníh ještě odpočíval, mráz nezaklepal, tma nestrašila, hlad se hlásil se smeknutou čepicí, ale brebentit sám o sobě nepřestával,

Novotvary: zřítelnice, jánevímkam, kočičinec

Expresní výrazy: hrozně, ty debile,

Složitá souvětí: O to zajímavější byly výpovědi obou dětí, jejichž detailní vědomosti o svévolné krádeži za bílého dne byly motivovány jen jejich nenasytnou zvídavostí.

Elipsy: Marka a Štěpán. Moje vlasy. Jednou, dvakrát, třikrát.

Synonyma: ..která burcovala k halasu, smíchu, obdivnému vískání..

Přirovnání: den jako drahokam: oslnivě bílý, s chladným zářícím sluncem

Přirovnání v popisu osob: Svou dosavadní bujnost plavých vlasů spoutala do jakéhosi vzpřímeného pahorku podobného babylónské věži, oči měla potažené vlhkou perletí. Tmavovlasá Gábina jako by se nořila do něžného oparu poezie.

Přechodníky minulé: přihlásivší autorita,

Řečnická otázka: Dala se řeporyjská výstava koček označit jako ráj?

Odborné výrazy: klívie, draceny,opuncie, perská kočka, siamská kočka

Ironie: Petr zatím zjistil, že za toto kotě by museli zaplatit 1200 Kč, a to přesahovalo jeho peněžní hotovost, která byla jinak docela slušná: 67 Kč.

Gradace: Mohl to být jedině hlad, a to hlad ne malý, jak se zprvu zdál, ale najednou tak velký jako proud, jako příval, jako vodopád.

Metafory: Objevil se mrak s břichem tmavým a očividně těžkým., pěkné předvánoční jaro,