Autor: Jan Karafiát

Ilustrace: Jiří Trnka

Žánr: autorská pohádka

Pohádkové prvky: Svatojánští broučci mluví, žijí, chovají se, zažívají stejné radosti i starosti, běžné životní situace a zlomy jako lidé.

Ve značné míře se objevují náboženské prvky. Vše, co se v životě stane, pochází od Boha.

Poslání Broučků, kteří ve dne spí a v noci svítí lidem lampičkami.

Broučci žijí jako lidé, mají svatbu, přátele, žijí v domečku, maminka uklízí, vaří, tatínek pracuje a plní své poslání. Ženy a muži mají své role jako v lidském světě.

Broučci se létají dívat na lidi do kostela, na zahradu.

Denně se modlí.

Věková skupina:    předčtenářské období a mladší školní období

                                 Brouček je (ve značné části knihy) právě v tomto věku. Čtenáři tak s ním mohou prožívat všechny jeho každodenní zážitky, kdy zlobí maminku nebo seká dobrotu. Chodí za svou kamarádkou Beruškou a jejími rodiči Kmotříčkem a Kmotřičkou a tetou Janinkou. Celý jeho život od dětství až po svatbu s Beruškou, smrt rodičů i Janinky, narození potomků a vlastní život mohou malí čtenáři srovnat se životní dráhou svých rodičů či jejich vlastní.

Specifické uměl.

-          často se opakující rituály např. každoroční chystání zásob na zimu, zateplování chaloupky

-          zastaralé výrazy (čeládka, ponocný)

-          archaismy - jest

-          reinkarnace – Když zemře brouček, vyroste z něj chudobka.

-          Detailně popisuje roční období, přírodu a hmyz

                                 prostor: les, louka, chaloupka Broučka, Berušky, Janinky, kostel, zahrada u lidí

                                 vypravěč: autor

                                 postavy:hlavní postava – Brouček

                                             vedlejší postavy – Beruška, maminka a tatínek, Janinka,

                                             kmotřiček a kmotřička, Broučkovy děti

                                 epizodní – lidé – velká paní, Elinka, Pavlík, Fréda nebo další broučci – Verunka, Verunek aj.   

                  styl. postupy: většinou vyprávěcí ale i popisný (popis chaloupky, louky      kostela)

                                 : časté dialogy mezi postavami, přímá řeč a citoslovce

                                 : změněný slovosled (Tatínku, už slunko zapadá.)

                                 : filosofická, poučná sdělení do života: „ Aj, poslouchati lépe jest nežli obětovati.“

Význam díla: Přiblížit čtenáři život hmyzu. Dítě přirovnává samo sebe k Broučkovi. Prožívá s ním jeho život a může se do něj vcítit. Brouček je příkladem typického dítěte. Občas je neposlušný, za což vždy pyká. Rodina je velmi slušná, skromná a vychovaná ve víře v Boha. Jejich víra je velmi silná a stejně tak působí na čtenáře. Buď ji přijme a je schopen představit si, že existuje nějaká nadpřirozenost mezi nebem a zemí a pokud bude poslušný a pokorný k ní, jeho život bude správný a šťastný, nebo ji zavrhne či nepochopí. Proto si myslím, že dnešní děti, které se již tolik nesetkávají s vírou v Boha jako v době, kdy kniha vyšla, možná toto dílo nenadchne.