Obsah
- 1. Výklad hesla
- 2. Specifika školního hodnocení
- 3. Typy hodnocení
- 4. Funkce hodnocení
- 4.1. Motivační
- 4.2. Informativní
- 4.3. Výchovná - formativní
- 5. Formy hodnocení
- 6. Hodnocení v současné škole
- 7. Související odkazy
- 8. Použité zdroje a literatura
- 9. Doporučená literatura a odkazy ke studiu
- 10. Související články
Toto heslo bylo vytvořeno Hanou Fišerovou.
Výklad hesla
Sdělení učitelů, které je určené žákům a vypovídá o míře jejich úspěšnosti ve vzdělávacím procesu. Vzdělávací výsledky žáků jsou hodnoceny oficiálně prostřednictvím klasifikace (známky) nebo prostřednictvím písemných zpráv (slovní hodnocení). (Průcha, Walterová, Mareš 2003)
Specifika školního hodnocení
Hodnocení prostupuje vyučování permanentně. V situacích, ve kterých si účastníci hodnotící aktivity ani neuvědomují (povzbudivý úsměv, jednoduchá pochvala) a v situacích, které jsou jako proces hodnocení záměrně organizovány (zkoušky, písemné práce, pravidelné zkoušení). Systematičnost hodnocení spočívá
v tom, že se učitel na tuto činnost připravuje, organizuje a provádí ji pravidelně. Je to zároveň informace
o tom, jak úspěšně probíhá výuka a jaké jsou její výsledky. V podstatě učitel hodnotí i sám sebe, hodnotí kvalitu své pedagogické práce. Žádný typ hodnocení není dobrý nebo špatný sám o sobě, vždy záleží na způsobu a souvislostech jeho pedagogického využití. (Kolář, Šikulová 2005)
Typy hodnocení
Hodnocení vnitřní (autonomní) - sebehodnocení
Zdrojem hodnocení je žák sám, musí se postupně naučit posuzovat svoji práci. Je považováno za nejkvalitnější typ hodnocení ve škole 21. století. Mělo by žáka aktivizovat, vést k vytyčování vlastních cílů, k rozvoji samostatnosti. Žák se učí poznávat své schopnosti, analyzovat vlastní chyby, řídit vlastní učební činnost, uvědomovat si vlastní vývoj. (Vališová, Kasíková 2011)
Hodnocení sociálně normované
Je porovnáváním výkonů hodnoceného žáka s výkony ostatních žáků, je prováděno na základě stejných úloh, které žáci řeší ve stejném časovém období.Takto je vytvářena iluze objektivnosti. Ve skutečnosti představuje pro žáky psychickou zátěž zejména v prostředí zaměřeném na výkon a úspěch, taktéž pro žáky znevýhodněné je zcela nevhodné.
Hodnocení individuálně normované
Výkon žáka je porovnáván s jeho předcházejícími výkony, umožňuje učiteli i žákovi sledovat kvalitu dílčích výkonů a zaznamenávat i drobé pokroky směrem k cíli, i slabší žák může zažít pocit úspěchu. Má silnou motivační funkci.
Průběžné hodnocení
Dílčí zhodnocení úrovně úspěchu, zaznamenání míry úspěšnosti či neúspěšnosti v porovnání s cílovým výstupem. Probíhá při každé vyučovací hodině, po kratších časových úsecích (týden, měsíc, čtrvtletí) buď formou slovní, písemnou nebo známkou.
Závěrečné hodnocení
Konečné hodnocení prospěchu žáka, které je prováděno na konci výuky předmětu, uceleného programu nebo školního roku. Je prováděno formou vysvědčení, slovního hodnocení, výstupního hodnocení při ukončení určitého typu školy.
Portfoliové hodnocení
Hodnocení na základě souboru různých produktů vytvořených žákem a dalších záznamů o dítěti. Má poskytovat co nejplastičtější obraz o tom, jak se dítě učí, jak uvažuje, jak jedná s ostatními lidmi, jak vytváří výtvarné či jiné práce, jak se zapojuje při práci na projektech, do dění ve třídě, ve škole. Může zahrnovat i činnost ve školních kroužcích, účast a úspěchy na soutěžích a olympiádách. Na jeho tvorbě se podílí přímo žák shromažďováním materiálů, které pod vedením učitele třídí a zařazuje. Má významnou úlohu při kvalitním sebehodnocení.
Funkce hodnocení
Motivační
Nejfrekventovanější a nejvyužívanější funkce hodnocení. Může žáka povzbudit, může být příjemnou pobídkou a motivem k dalším učebním výkonům. Zároveň však může být použito jako potrestání, může žáka odradit od výuky, znechutit mu některý předmět, v horším případě jakoukoliv práci ve škole. (Kolář, Šikulová 2005)
Informativní
Prostřednictvím hodnocení předává učitel žákovi i rodičům informaci o tom, jak se žák přiblížil k cílové normě, jaký je jeho výkon v porovnání s ostatními, jaká je kvalita osvojených znalostí a dovedností. Dále poskytuje informace o učebním stylu žáka, o příčinách neúspěchu a kvalitách úspěchu. (Kolář, Šikulová 2005)
Výchovná - formativní
Hodnocení by mělo vést k formování pozitivních vlastností a postojů žáka (k odpovědnosit, k vytrvalosti, ke svědomitosti). Zároveň pomáhá vytvářet postoje k sobě samému a představy o hodnotě vlastní osobnosti. (Kolář, Šikulová 2005)
Formy hodnocení
Kvantitativní hodnocení
Jinak řečeno klasifikace nebo-li známkování. V naší škole převažující formální vyjádření hodnocení. Zobecněná informace, která postihuje vědomosti, dovednosti, chování, vyjadřovací schopnosti, zájmy, motivy, pracovní i mravní návyky, vztah k předmětu a pod. Může promítat i osobní vztah učitele k žákovi. Známka je označení statické, konečné, kdežto vyučování a učení jsou procesy dynamické. Do kvantitativního hodnocení zařazujeme také známku se zdůvodněním, výčet dobře splněných úkolů, výčet chyb, vyjádření počtem bodů, procenta. (Kolář, Šikulová 2005)
Slovní hodnocení
Je konkrétní vyjádření o dosažené úrovni žáka. Má vysokou informační hodnotu a může dobře motivovat. Nestresuje, obsahuje doporučení pro další rozvoj a respektuje individualitu žáka. Pro učitele je časově náročné a obtížné (je třeba se vyvarovat schématických vyjádření a klišé). Do slovního hodnocení zařazujeme slovní obsahovou analýzu výkonu, ocenění žáků po vyučovací hodině, zhodnocení realizovaného projektu, parafrázování výkonu (pozitivní i negativní), odměnu, vyznamenání žáka, pochvalu, tabuli cti či hanby. (Kolář, Šikulová 2005)
Jednoduché mimoverbální hodnocení
Toto hodnocení zahrnuje mimo jiné úsměv učitele, přikývnutí, zavrtění hlavou, zamračení se, přísný pohled, gesto, dotyk učitele (pohlazení, podání ruky). (Kolář, Šikulová 2005)
Jednoduché verbální hodnocení
Velice jednoduché slovní hodnocení (ano, ne, dobře, špatně, chyba, prima,OK). Kratší slovní vyjádření s emocionálním nábojem, např. :" Dnes jsi mě potěšil.""Čekal jsem, že to zvládneš.""Zklamal jsi mě." (Kolář, Šikulová 2005)
Oceňování výkonů
Výstavky žákovských prací, nástěnky, tabule úspěchů, pověření žáka náročnějším úkolem, pověření žáka méně náročným úkolem, pověření vedením týmu. (Kolář, Šikulová 2005)
Písemná a grafická vyjádření
Písemná charakteristika žáka, diagramy, zařazení na diagramu, posuzovací škály, hodnotící tabulky. (Kolář, Šikulová 2005)
Hodnocení v současné škole
V souvislosti s celkovými změnami v české škole dochází ke změnám i v oblasti hodnocení. Projevuje se
v tendenci ke komplexnímu hodnocení žáka, v tendenci vtahovat žáka do procesů hodnocení, v tendenci ke zrušení klasifikace nebo alespoň zrovnoprávnění klasifikace a slovního hodnocení. V ideálním případě se rodiče v budoucnosti nebudou dětí ptát: "Co jsi dostal za známku?" ale "Co jsi se dnes naučil?".
Související odkazy
Použité zdroje a literatura
- PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří . Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.
- KOLÁŘ, Zdeněk; ŠIKULOVÁ, Renata. Hodnocení žáků. Praha : Grada Publishing a.s., 2005. 157 s. ISBN 80-247-0885-X.
- VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha : Grada Publishing a.s., 2011. 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
Doporučená literatura a odkazy ke studiu
- SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1999. 192 s. ISBN 80-7178-262-9.
- KOŠŤÁLOVÁ, Hana; MIKOVÁ, Šárka; STANG, Jiřina. Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha : Portál, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-314-7.
- ČECHOVÁ, Barbara. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha : Portál, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7367-388-8.
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |