Obsah
- 1. MIKULÁŠ
- 2. Paní zima
- 3. Zima
- 4. Zima
- 5. Zima
- 6. Sněhové vločky
- 7. Sněhulák
- 8. Sněhulák
- 9. Sněhuláček
- 10. Sněhulák
- 11. Sněhulák
- 12. Sněhulák
- 13. Sněhuláci
- 14. Bubák
- 15. Chumelenice
- 16. Vločka
- 17. Sněží
- 18. Sněží - to je krása
- 19. Sněží
- 20. Padá sníh
- 21. Padá, padá bílé z nebe
- 22. Padej, padej, bílý snížku,
- 23. Mrazík
- 24. Mrazík
- 25. Mráz
- 26. Mráz
- 27. Mráz
- 28. Mrazíci(J. Havel)
- 29. Ptáci v zimě
- 30. Vrabec
- 31. Vrabeček
- 32. Vrabčák
- 33. Vrabčák
- 34. Vrabeček
- 35. Černá vrána (Jan Čarek)
- 36. ,,Ježek v zimě"
- 37. Medvěd v zimě
- 38. Karneval
- 39. Karneval
- 40. Teploměr
- 41. Sáně
- 42. Nový rok
- 43. Leden
- 44. Prosinec
- 45. Rukavice
- 46. Maluji zimu
- 47. Modrá a bílá
- 48. Meluzína
- 49. Meluzína
- 50. Klouzanice
- 51. Klouzačka
- 52. Mikuláš
- 53. Mikuláš
- 54. Vánoční stromeček
- 55. Zimo, zimo zůstaň
- 56. Sněženka
- 57. Těším se na vánoce
- 58. ZIMA, ZIMA, ZIMIČKA
- 59. Panně Marii
- 60. SNĚHULÁČEK
- 61. Mikuláš
- 62. Vánoce
- 63. Koleda
- 64. Vánoce
- 65. Na ledě
- 66. Sněhulák
- 67. PADÁ SNÍH
- 68. SNĚHULÁČEK
- 69. Vrány
- 70. Pápěří
- 71. Mráz
- 72. Bude zima
- 73. Vrána
- 74. Uspávanka se sněhem a krásnou paní
- 75. Narození Ježíška
- 76. Vločka
- 77. Chumelí
- 78. Sněhuláček
- 79. PADÁ SNÍH
- 80. NADÍLKA
- 81. STARÝ ČÁP
- 82. DVA ZAJÍCI
- 83. Čerti a čertidla
- 84. Chumelí se, vítr hvízdá,
- 85. Jede paní zima
- 86. ZIMA
- 87. Sypalo se peří na zem,
- 88. Vletěl pták na bodlák,
- 89. Do městeček, polí, lesů
- 90. J.V.Sládek – KOLEDA
- 91. Lukešová
- 92. Lukešová
- 93. Seifert
- 94. Venku zima, teplo v bytě,
- 95. Jak peřina za peřinou
- 96. U hradu je stará brána,
- 97. Jednou jsem se zeptal stromu,
- 98. To to zebe!, vzdychlo nebe.
MIKULÁŠ
Jistě každý uhodne,
proč jsou právě toho dne
nezvedení kluci zdejší
o poznání zdvořilejší
a holčičky způsobné.
Čerti na okýnka buší,
andělíčkům křídla sluší.
Mikuláš se vlídně dívá,
ve svých saních dárky skrývá –
přivezl jich plnou nůši.
Paní zima
Paní zima oblékla si bílý šat,
sluší jí to co vám budu povídat.
Velké přání má, brzičko se vdát,
neví ale kdo prý o ni bude stát.
Proč ta bílá dáma tolik pospíchá?
Najdem pro ni nejlepšího ženicha.
Ani netřeba dávat inzerát.
My už víme, kdo ji bude míti rád.
Děti hádejte, kdo by to mohl být?
Kdo by se moh paní zimě zalíbit?
Uhodli jste to! Ano je to tak!
Nejmilejší ženich bude sněhulák.
Zima
Mrzne,sněží to to zebe,
hodně sněhu spadlo z nebe,
ptáčkové teď starost mají,
jak potravu obstarají.
Kde jsou v domě hodná dítka,
dávají jim do krmítka, trochu zrní,
trochu máčku ať si dají do zobáčku.
Zima
Cupy, dupy, cupy, dupy,
zima stojí u chalupy.
Vezmeme si rukavice,
sáně, boby a čepice,
vyběhneme rychle ven,
na sněhu se zahřejem.
Zima
Kreslím si, jak padá sníh
na pole a na cesty.
Sněhuláka kreslím též
bez kabátu bez vesty.
Sněhové vločky
Bílé vločky, bílé nebe,
sotva spadnou, již nás zebe.
Vločky, vločky, ach to láká,
postavit z vás sněhuláka!
Vločky, vločky, jak jste hbité,
škoda, že se rozpouštíte.
Sněhulák
Stojí, stojí hrdina
chlubně břicho vypíná.
Přijde-li však na něj slunko,
roztaje jak zmrzlina.
Sněhulák
Jedna koule, druhá, třetí
co ještě přidáme děti?
Hrnec, mrkev, košťátko
a už tu máme sněhulátko.
Sněhulák
Sněhulák - to je pán,
ze sněhu je udělaný.
Sněhulák - to je pán,
ze sněhu je udělán.
Sněhuláček
Sněhuláček panáček
má na hlavě plecháček.
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky.
Chodí, chodí bos
a má dlouhý nos.
Sněhulák
Tři bílé koule na sobě
a mrkev místo nosu.
Uhlíky ? knoflíky v zásobě,
aby se líbil i kosům.
Sněhulák
kupa sněhu kluky láká
postavili sněhuláka
sněhulák je veliký
z uhlíků má knoflíky
pěknou bílou náprsenku
do okna nám kouká z venku
Sněhulák
Postavil jsem sněhuláka na stráni,
aby hlídal krajáč mléka k snídani.
R: Stojí tam jako pán
a já musím hlídat sám!
Postavil jsem sněhuláka u ledu,
aby hlídal kousek masa k obědu.
R: Stojí tam...
Postavil jsem sněhuláka u dveří,
aby hlídal kousek chleba k večeři
R: Stojí tam...
Na jaře ho teplé slunko rozlilo,
škoda toho sněhuláka nebylo.
R: Vždyť tam stál jako pán
a já musím hlídat sám!
Sněhuláci
Sněhuláci, ti se mají,
nekašlou a nekýchají,
i když kmotru Meluzínu
pozvou ráno na hostinu.
Bubák
Bubák stojí za vraty, kožich má až na paty.
U chaloupky stojí, slunéčka se bojí.
Byla zima - liboval si, bylo teplo - zaplakal si,
Potom přešla nepohoda, vzala si ho velká voda.
Bubáček, chudáček, škoda ho i klouzaček.
Chumelenice
Sníh se sype jako peří
z nebeského polštáře,
padá na dům, na práh dveří,
do vlasů i na tváře.
Vločka
Volá vločku vločka,
ať prý na ni počká,
že neví kam padá,
má zavřená očka.
Sněží
Sněží, sněží
na špičky věží
na domy i na stromy
na pole i na louky
na čepice, klobouky.
Kdo si chvíli počká
spadne na něj vločka,
spadne na něj celý mrak.
Bude z něho sněhulák.
Sněží - to je krása
sněží, sněží, to je krása,
sníh mě chladí do tváře,
na pole už také střásá
krajkované polštáře.
Stráň je jako ze smetany,
chaloupky jak od mouky,
sníh se sype na vše strany,
smrkům krášlí klobouky
Sněží
Sněží, sněží, mráz kolem běží.
zima je kočičce, hřbet se jí ježí.
Fouká, fouká, bílá je louka,
zima je pejskovi, ke kamnům kouká.
Padá sníh
Padá sníh, padá sníh,
pojedeme na saních.
Na saních to pěkně jede,
tohle každý nedovede.
Padá sníh, .........
Zima je, zima je,
každý se raduje.
Padá sníh, padá sníh,
pojedeme na saních.
Sáně z kopce rychle jedou,
nahoru to nedovedou,
nechtějí se ani hnout,
musíme je vytáhnout.
Padá, padá bílé z nebe
když to chytíš, tak to zebe
na dlani je chviličku
hned se změní v kapičku
( sněhová vločka )
Padej, padej, bílý snížku,
schováme se do kožíšku,
až přijede metelice,
vezmeme si beranice,
zapřáhneme zlaté sáně,
svezeme se z naší stráně.
Mrazík
Potkal mrazík metelici
do tance se dali.
Náruč peří nad vesnici přitom rozsypali
Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží.
Honzík volá na Aničku: Zima je tu! Sněží!
Mrazík
Mrazík cení zoubky,
chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme.
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku
bílé květy na okénku.
Mráz
Pod našima okny
zima je a mráz,
zamrzla studánka,
není vody zas.
Vezmi sekyrečku,
protni studánečku,
bude vody zas.
Mráz
Olízl se mráz. Jednou ? a pak zas,
a pak mu to zachutnalo,
lízal, co mu v cestě stálo :
stromy
domy
autobusy
dětské tváře
pusy
nosy.
Ty mu tuze zachutnaly !
Lízal je až zčervenaly.
Mráz
Copak se to venku stalo,
travička je bílá,
okna nám mráz pomaloval,
už se chystá zima.
Ze skříní hned vytáhneme šály a čepice
a taky rukavice, ty nás hřejí nejvíce.
Černá vráno zakrákorej, bílou zimu volej,
spoustu sněhu, lyže, sáně,
chystáme se na ně.
mráz na rybník, na kaluže, ať to hezky klouže.
Ať to hezky klouže, ať to hezky klouže.
Černá vráno zakrákorej, bílou zimu volej.
Mrazíci(J. Havel)
Na zamrzlé ulici
hrají si dva mrazíci.
Jeden hopsá v závějích,
pořád jenom mráz a sníh
a ten druhý štípe děti
pěkně ve tvářích.
Teď k nim letí ještě třetí
a má velký spěch.
Cestou z mrazíkovských jeslí
zmrzlou bílou křídou kreslí
květy na oknech.
Ptáci v zimě
Kdo to ťuká na okénko
malý vrabeček
prosí chudák ať mu dáme
aspoň drobeček
ref. Nejsme lakomí
každý z nás to ví,
že když právě zima vládne
ptáci hladoví
Po snídani doma máme
plno drobečků
na okno je nasypáme
počkej vrabečku
ref.
Vrabec
Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.
Vrabeček
Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.
Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.
Vrabčák
Vrabčák skáče hop a hop
přes louže i přes příkop.
Když zamrzne v zimě louže,
tak se po ní vrabčák klouže.
Vrabčák
Huboval vrabčák na zimu,
škoda, že nemám peřinu.
Studí mne nohy,
zebe mne nos,
protože skáču
i v zimě bos.
Vrabeček
Bílý sníh se sype z nebe
vrabečka to hrozně zebe.
Těžké je být v zimě ptáčkem,
raděj bych byl sněhuláčkem
Černá vrána (Jan Čarek)
Krákorala černá vrána
krákala na havrana:
"Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?
Ťukám, ťukám zobákem,
abych probudila zem.
Ťukám, ťukám do sněhu,
bez jídla a noclehu."
Ťukej, ťukej, milá vráno,
jaro přijde - možná ráno.
,,Ježek v zimě"
Kam se ježek v zimě schoval?
Neklouzal se, nesáňkoval,
Zahrabal se do listí,
od té doby spí a spí
Zahrabal se do země,
lidičky vzbuďte mě,
až zavoní fialky,
zapískají píšťalky.
Medvěd v zimě
Starý medvěd vzdychá,
že ho v tlamě píchá.
Že ho bolí v zubu díra, od bolesti už už zmírá,
a že prosí lištičku,
ať mu půjčí mastičku
Karneval
Pojďte dál, pojďte dál, už začíná karneval.
Už troubějí trumpety, šašek dělá přemety.
Pojďte dál, pojďte dál, už začíná karneval.
Karneval
Kašpárci a kouzelníci,
princezny a zvířátka,
do školky dnes místo dětí,
přišla celá pohádka.
Teploměr
Když je teplo, tak si troufám,
po stupíncích vzhůru stoupám,
když je ale mráz a led,
pod nulu si vlezu hned.
Sáně
Co to cinká za vesnicí?
Sáně jedou po silnici.
Vincek dělá koníka,
celou cestu utíká.
Hop, koníčku, cinky - cinky,
ať jsme doma u maminky.
Ať jsme doma ve chvilce
u maminky v postýlce
Nový rok
Nesu vám, lidičky, nesu vám novinu !
Starý rok překročil osudnou hodinu !
Nesu vám, lidičky, nesu vám vzkaz,
že ten rok letošní začíná včas.
Leden
Leden, leden,
přikryl vodu ledem,
a kde včera byly louže,
tam to dneska pěkně klouže.
Prosinec
Za prosincem končí rok,
do nového už jen krok.
V prosinci jsou vánoce,
přesně jednou po roce.
Rukavice
Nasaďte si rukavice,
přijdou velké fujavice.
A na hlavy čepice,
ty nám přece sluší,
zahřejou nás velice,
nezmrznou nám uši.
Maluji zimu
Z okna zimu pozoruji,
něco o ní namaluji.
Sněhuláka, bílý sníh
nebo děti na saních.
Bílá
Je to pravda,
je to tak,
než roztaje sněhulák,
pod sněhem už tiše spinká,
sněženka a konvalinka.
Modrá a bílá
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si, sněhuláku náš
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.
Meluzína
Hledá zmrzlá meluzína,
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až nejvyšším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!
Meluzína
Vítr fouká do komína, všemi okny lomcuje,
Vysmívá se meluzína, proč ten vrabec běduje.
Ref:
Fiů, fiů, fí
Vysmívá se meluzína, proč ten vrabec běduje.
Jen se nesměj meluzíno,
taky by tě přešel smích.
Kdybys měla uklizíno,
do bytu ti padal sníh.
Ref:
Fiů, fiů, fí
Kdybys měla uklizíno, do bytu ti padal sníh.
Klouzanice
Klouzanice, klouzanice,
tak jsem sebou plác!
Sníh mi vlezl do čepice,
svalila mě klouzanice,
udělal jsem BÁC!
Klouzačka
Mráz už zasklil všechny louže,
kdo má nohy, ten se klouže,
neleká nás ani pád,
správný kluk se nesmí bát.
Mikuláš
Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál,
v ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku,
z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!
Mikuláš
Mikuláši, Mikuláši,
kdo to tady děti straší,
kdo tu řinčí řetězem
a proč s tebou přišel sem.
Rohatý, rohatý s kožichem
až na paty,
rohatý, rohatý černý, střapatý.
Mikuláš
Mikuláši, přijď dnes k nám,
písničku ti zazpívám,
přines prosím trochu dobrot,
můžeš je dát třeba do bot.
Dáváš dárky pro radost,
pro každého máš jich dost.
Koleda, koleda, Štěpáne
Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Vánoční stromeček
Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.
Zimo, zimo zůstaň
Zimo, zimo zůstaň ještě
my tě máme rádi.
Zimo, zimo, neodcházej
vždyť jsme kamarádi.
Musím děti, budu vládnout
zase za horami.
Pošlu jaro, přijde rádo
bude vonět fialkami.
Sněženka
Do bílé barvy namáčí
své štětce paní zima.
A když jí barva nestačí
pláče v ní meluzína.
Když s jarem zmizí sníh a led
nic nezůstane z nich,
jen ve sněžence naposled
najdeme zbylý sníh.
Těším se na vánoce
Těším se těším, že přijdou zas
vánoce bílé, ten krásný čas,
Stromeček máme ozdobený,
dárečky pod ním zabaleny,
Vánoce, vánoce přišly už k nám,
V jesličkách malého Ježíška mám.
Vánoční koledy do ticha zní,
Ježíšek maličký spinká a spí.
ZIMA, ZIMA, ZIMIČKA
Zima, zima, zimička,
hází bílá peříčka.
Děti si je chytají,
koule si z nich dělají.
(Objímáme si pažemi ramena a chvějeme se zimou rozhazujeme rukama poskakujeme a rukama "lapáme" vločky předvádíme "plácání" koulí dlaněmi)
Panně Marii
Zdráva buď, panno krásná,
vzešlá jak hvězda jasná.
Spasitel – král všeho nebe
za matku dnes zvolil Tebe.
SNĚHULÁČEK
Válím koule sem a tam,
na velikou, malou dám,
a ke kouli nos, sedne si tam kos.
(v lehu na zemi válíme sudy, vztyk, výpon na špičky se vzpažením, prudký dřep ruce dělají "dlouhý nos", ruce na ramena (křidélka), máváme s nimi za současných poskoků snožmo)
Mikuláš
Strejček náš Mikuláš
plný pytel nese,
celý je ohnutý,
hlava se mu třese.
Mikuláši, Mikuláši,
sníh se na tvé vousy snáší.
Bílé vousy, bílý plášť,
copak asi pro nás máš?
Oříšky, jablíčka,
taky kousek uhlí,
nežli to roznesu,
budu celý ztuhlý.
Vánoce
Vánoce, vánoce,
to jsou pěkné svátky,
noc je tmavá, noc je dlouhá,
ale den je krátký.
Betlém a stromeček,
jezulátko k tomu,
pastýř nám vytrubuje
u našeho domu.
Vánoce, vánoce,
svátky našich dětí,
stříbrná hvězdička
nad domovem letí.
Koleda
Hopsa, pacholátka a malá děvčátka,
vzhůru vstávejte, k jeslím chvátejte!
Hou a hou a hou, koledníci jdou.
Nesou zprávy z Betléma,
je tam dítě a nic nemá.
Dobří lidé, pomozte mu,
Ježíškovi maličkému.
Jablíčko je červené,
oříšek je žlutý,
maličkému děťátku
všecko přijde k chuti.
Já su malé hošíček,
já mám plné košíček.
Ten je plný oříšků,
ponesu ho Ježíšku.
Narodil se Ježíšek, kópíme mu kožíšek.
Hodně dlóhé, chlopaté, abe mu šel na pate.
Na ledě
Dobře dětem o Vánocích
na rybníce, na potocích,
zima jim dá pod nohy
kousek zmrzlé oblohy.
Pro mne zmrzlo modré z nebe,
co na tom, že trochu zebe?
Honí se tam vesele
malí, zmrzlí andělé.
Sněhulák
Stojí, stojí hrdina,
chlubně břicho vypíná;
přijde-li však na něj slunko,
roztaje jak zmrzlina.
PADÁ SNÍH
Padá sníh, padá sníh, pojedeme na saních,
pojedeme z kopce dolů, narazíme na stodolu!
Pojedem, pojedem, ze stráně se povezem.
Nespěchej, nespěchej, pro zvířátka nasypej –
žaludy, bukvice, ptáčkům zrní nejvíce!
SNĚHULÁČEK
Sněhuláček panáček
má na hlavě plecháček
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky,
Chodí, chodí bos
a má dlouhý nos
Vrány
Přiletěla vrána, sedla na jedli,
přiletěla druhá, sedla vedle ní.
Řekla vrána vráně, koupíme si sáně,
budeme se vozívati v stodole na slámě.
Pápěří
Padá, padá po pápěrce
snížek na zem potichu.
Chalupy jsou zachumlány
jako v bílém kožichu.
Než přeletí sivý mráček,
je i ze mě sněhuláček.
Mráz
Zvěř už hledá zrno v jeslích,
v noci přišel do vsi mráz.
Na okénko květy kreslí,
na potoce staví hráz.
Rybník hned jak sklo je hladký,
sotva stařík na něj dých.
Bílé vousy z jinovatky
rozvěšuje po větvích.
Bude zima
((Bude zima, bude mráz,
kam se ptáčku, kam schováš?))
Schovám se já pod hrudu,
tam já zimu přebudu.
(( )) Schovám se do javora,
tam bude má komora.
(( )) Pod peřinu z jehličí,
tam zlý vítr nefičí.
(( )) Schovám já se do křovin
až na jaře vyletím.
(( )) Skryju se já do lesa,
tam je moje potěcha.
(( )) Schovám se já pod mezu,
až přestane, vylezu.
Až přestane, vyletím,
celý svět rozveselím,
půjde milá na trávu,
zazpívám jí nad hlavů.
Vrána
Krákorala černá vrána, krákorala na havrana:
milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?
Ťukám, ťukám zobákem, abych probudila zem,
ťukám, ťukám do sněhu bez jídla a noclehu.
Ťukej, ťukej, milá vráno, jaro přijde možná ráno.
Uspávanka se sněhem a krásnou paní
(Skácel)
V ledové sluji
z jinovatky krajku
okolo hrdla krásná paní má.
a zpívá šeptem,
zpívá uspávanku,
a je to píseň celá stříbrná.
V zavátých úlech
včely střeží med,
ve sněhu zajíc
udělal si jamku,
a spi, můj hochu,
už i medvídek
celý se schoval
do zimního spánku.
V ledové sluji
z jinovatky krajku
okolo hrdla krásná paní má
a zpívá šeptem,
zpívá uspávanku
a celou zem tou písní uspává.
Narození Ježíška
Na nebesích hvězdička vychází,
že se nám narodil Syn Boží.
Narodil se ve velké chudobě,
neměl než dva andělíčky při sobě.
Ti andělé překrásně zpívali,
to malé děťátko vítali.
Vločka
Padá snížek, padá, sedá na mou dlaň,
tam, kde včera byla tráva, je teď bílá pláň.
Vločka sněhu rozpouští se na mé teplé dlani,
byla krásná jako krajka, stále myslím na ni.
Chumelí
Chumelí a chumelí, sníh se sype z nebe,
uši máme na rampouch, palec v botě zebe.
Všemu tomu navzdory musíme se smát –
zimu přece máme v roce jednou jedenkrát!
Sněhuláček
Válím koule sem a tam,
v lehu na zemi válíme sudy
na velikou, malou dám,
vztyk, výpon na špičky se vzpažením, prudký dřep
a ke kouli nos,
ruce dělají "dlouhý nos"
sedne si tam kos.
ruce na ramena (křidélka), máváme s nimi za současných poskoků snožmo
PADÁ SNÍH
Padá sníh, padá sníh,
pojedeme na saních,
pojedeme z kopce dolů,
narazíme na stodolu!
dospělák dělá sáně - sed na zem, nohy nataženy,
dítě si posadíme na naše nohy, zády k nám,
nohy má dítě položeny na našich nohou -
-nedrží se jimi rozkročením se na nás,
čímž by byly jeho nožičky na zemi (zadeček těsně nad naše kolena ),
podle rytmu říkanky pohybujeme nohama a dítě natřásáme, na závěr,nejlépe, když to netuší, nohy roznožíme a dítě padá zadečkem mezi ně (na podložku - koberec)
NADÍLKA
Už se chýlí další rok,
zbývá jenom malý krok,
dáme talíř na náš práh,
bude plný, žádný strach!
Čertům zvonky znějí tmou,
Mikuláš jde s nadílkou.
A pokud si chcete zacvičit na motivy říkanky, stačí třeba "čertovská" honička.Kdo honí, má zvoneček a zvoní nebo musí čertovsky dělat "blblblb…". Honička to musí být divoká , čertovská, ale pozor na srážky a boule co budou vypadat jako pučící rohy!
STARÝ ČÁP
Starý čáp,
klapy, klap,
chodí k brodu,
čeřit vodu,
čápice ho provází,
chytá žáby pod hrází.
Starý čáp,
capy, cap,
cape bosý
po rákosí,
za ním cape čápice,
ráchají se v rybníce.
Děti chodí prostorem a předvádí čápa - vysoko zdvihají nohy a "klapou" rukama v předpažení. Pokud máme více dětí, mohou některé být žáby (poskoky snožmo), ostatní jsou čápi a čápice, kteří žáby honí. Ty se mohou před čápem zachránit skokem do "vody" (předem připravený kruh z lana či švihadla apod.) Děti si zdokonalí koordinaci pohybu, rovněž i výslovnost. Při hře potom vylepší orientaci v prostoru a posílí dolní končetiny.
DVA ZAJÍCI
Zajíčci dva rozpustilí, | "zaječí" skoky (výchozí poloha je dřep, ruce jsou dlaněmi opřeny o zem, nohy se odrážejí, rucejsou stále opřeny o zem) |
běhali a skákali, | dva kotrmelce vpřed nebo leh na záda, pokrčit nohy, sepnout kolena rukama, zkusit se převalit vpravo a vlevo |
Na konec té taškařice, | rychlé (rychlejší) "zaječí" skoky |
vyhodili - ejchuchu- | výšvihy zánožmo střídavě (jako "zaječí" skoky, ale do výšky jde střídavě P a L noha) |
Čerti a čertidla
Čerti a čertidla
vařili povidla.
Jeden malý čertíček,
si spálil prstíček,
když si chtěl osladit
svůj mlsný jazýček.
+++
Chumelí se, vítr hvízdá,
Chumelí se, vítr hvízdá
sýkorka se dívá z hnízda,
v zimě není jídla dost,
zem je zmrzlá jako kost.
Prosím pěkně milá dítka,
nasypte mi do krmítka.
+++
Jede paní zima
Jede paní zima jede,
vločky v kočáře si veze.
A když vítr zafouká
bílé vločky rozfouká.
Letí, letí, kam jen chtějí,
točí se a dovádějí.
Naposled se zatočí,
do kočáru naskočí.
zavoláme bílé vločky.
půjdou tiše jako kočky.
Mrazík bude polku hrát,
bude s námi tancovat.
Mrazíku, mrazíku,
neštípej do nosíku.
+++
ZIMA
Ať nebe už se kalí
a od hor vanou chlady,
ať z luk se mlhy valí
a vrány táhnou lady,
ať holé v sadu štěpy,
ať zlatý list se honí,
v mé stodole zní cepy,
mně nový chleba voní.
Ať odletěli ptáci
a sněhy větrem fičí,
jsem brzy hotov s prací
a mé ozimy klíčí.
+++
Sypalo se peří na zem,
všude bylo bílo rázem.
Políčka se tomu smála,
pročpak by se sněhu bála?
Sypalo se peří všude,
copak z toho asi bude?
Peřinečka bílá, měkká,
tolik dětí na ni čeká.
+++
Vletěl pták na bodlák,
z bodláku na hrušku,
roztrh tam podušku;
sedlák s selkou běží,
chtějí sbírat peří.
+++
Do městeček, polí, lesů
na svých křídlech zimu nesu.
Zimu nesu, sníh a mráz –
přikládejte, už je čas!
+++
J.V.Sládek – KOLEDA
My malí koledníci
jsme z dálky přišli k vám
a noviny vám nesem,
co udály se tam.
Je pravda každé slovo
a žádné slovo lež;
my zazpíváme rádi,
vy poslouchejte též:
Až z Betlema jsme přišli,
tam všecko plesá dnes,
jen jeden tam se mračí,
to král je Herodes.
Tam zrodilo se děcko,
jak neviděl ho svět,
to zrovna jako v zimě
by májový byl květ.
Žeť bylo, jako kvítek
se v poli rozvije:
byl pěstoun jeho Josef
a matka Marie.
A zrodilo se v chlévě,
když noci bylo půl,
a hřáli jsou je v jeslích
jen oslátko a vůl.
Však jak se narodilo,
hned o tom vyšla zvěst,
neb nad Betlemem svitla
ta nejkrásnější z hvězd.
A celý svět ji spatřil
a dary své tam nes',
a v paláci se mračil
jen ten král Herodes.
Jakž neměl by se mračit,
a jak pak by se smál,
když na tisíckrát větší
než on se zrodil král.
Ba, v jeslích král byl větší,
než na trůnu kdy žil,
a dary, které dostal,
hned chudým rozdělil.
A ovečku kdo přines',
jich pět si hnal i víc
a dukátek měl v kapse,
kdo dříve neměl nic.
Ba, od počátku země
tak šťasten nebyl svět. —
Jak Herodes to slyšel,
hned hněvem celý zbled'.
Tak rozlítil se velmi;
a krutý rozkaz dal,
by zavražděn v té chvíli
byl chudých lidí král.
Však anděl Boží ve snách
to Panně Marii řek'; —
té noci s Jezulátkem
se dali na útěk.
A na oslátko sedli
a měli velký spěch; —
tu potkali jsou teprv
nás koledníky z Čech.
Neb spatřili jsme také
tu nejkrásnější z hvězd
a do Betlema vyšli; —
však daleko tam jest.
Jak Ježíšek nás viděl,
hned řek': „Тy Čechy znám,
těm dát bych měl tak mnoho,
však nic už nemám sám.
Já zlato, myrrhu rozdal
už těm, kdo přišli v čas,
vy, Češi, jako vždycky,
jste přišli pozdě zas.
Leč přece, dítky, domů
chci aspoñ vzkaz vám dát:
že milým Jesulátku
jen ten, kdo vás má rád.
A těm, kdo jsou tak chudí
a duší nevinní,
co dobrého kdo dělá
že mně to učiní." —
A Panna Maria libě
se pousmála hned,
a jeli do Egypta,
a my šli do Čech zpět.
My malí koledníci
jsme z dálky přišli k vám
a povídáme jenom,
co Ježíšek řek' sám.
Ať po jablíčku dáte,
neb co kdo může dát, —
vám splatí Jesulátko
to v nebi tisíckrát.
+++
Lukešová
Poslouchám, co zimní nebe.
Nenaříká, že ho zebe?
Dělá na mě: ne, ne.
Jen se tiše klene.
A co země?
Ta je ráda,
že sníh padá, padá, padá.
+++
Lukešová
Zima, zima, dlouhá noc.
Tmy je kolem moc a moc.
Krá, krá, od časného rána
kráká vrána urousaná,
den však neprobudí ani
ranní vraní krákorání.
Broukne na ni:
Nechte si to, paní!
+++
Seifert
Za vločkou padá třpytná vločka
a letíc tiše ptá se jí,
kam spěchá, ať jen chvilku počká.
A pak se sešly v závěji.
Už do ticha, už ve stíny
čas spřádá vás jak vteřiny,
sněhové vločky!
Než napije se z kalužiny
pták zpívající o závod,
budou z vás dávno ve tmě hlíny
jenom dvě drobné kapky vod;
budou z vás stonky plavuně,
která se plazí bez vůně,
sněhové vločky!
A co jsme my v tom koloběhu,
utkáni jenom z vodních par?
Vždyť tančíme jak vločky sněhu
pro život nových, příštích jar.
A do ticha a ve stíny
čas spřádá nás jak vteřiny,
sněhové vločky.
+++
Venku zima, teplo v bytě,
mrazík souká bílé nitě,
krajkářky jim vážou kličky,
vinou nitě na paličky.
Příze hora, práce moc,
paličkují celou noc.
Než se ráno vzbudí Majka,
bude oknosamá krajka.
+++
Jak peřina za peřinou
po obloze mraky plynou.
Pár těch peřin puklo mrazem,
peří se z nich sype na zem.
Sláva – sněží! To je prima,
letos bude bílá zima!
Honem děti, máme práci,
ať tu stojí sněhuláci.
+++
U hradu je stará brána,
sedí na ní černá vrána.
Vrána kráká, krákykrák,
letí k hradu černý mrak.
Mrak usedá na bránu,
je to hejno havranů.
+++
Jednou jsem se zeptal stromu,
proč na zimu nejde domů.
Rozesmál se od kořenů:
Lepší domov neseženu.
A pak, já mám zimu rád,
proč bych si měl stěžovat?
+++
To to zebe!, vzdychlo nebe.
Mě to studí, a co tebe?
Zafňukalo potichu.
Kdepak!, řekla země jemně,
ze mě roste tráva, je mně
jako když jsem v kožichu!
- Klíčová slova
- Co sem odkazuje
- Kabinet/Ucebni texty/Říkanky/Zimní a vánoční básničky
- Kabinet/Ucebni texty/Říkanky/Jarní básničky
- Kabinet/Ucebni texty/Říkanky/Jazykolamy a logopedická říkadla
- Kabinet/Ucebni texty/Říkanky/Podzimní básničky
- Kabinet/Ucebni texty/Říkanky/Rozpočítadla
- Kabinet/Ucebni texty/Říkanky/Velikonoční říkadla
- Kabinet/Ucebni texty/Říkanky/Básničky a písničky o zvířátkách
- Knihovna/VÝROBKY S DĚTMI/Vánoce/Vločky
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |