ROZEŽENEME SLEPICE

Kvá, kvá, kvačice, černé slepice,

vemte, kmotře, brány, rozeženem vrány.

Vemte, chlapci, čepice, rozeženem

slepice.Ty slepice kdákaly, pecen chleba

načaly - kš, kš, kššš!

U potoka roste kvítí

U potoka roste kvítí,
říká se mu petrklíč.
Na koho to slovo padne,
ten musí jít z kola pryč.

Hrály dudy u Pobudy

Hrály dudy u Pobudy,
na bubínek bum, bum, bum,
na housličky tydli tum,
basa bručí ryc, ryc, ryc,
jdi ty Janku od nás pryč!

Jeden, dva, tři

Jeden, dva, tři,
my jsme bratři.
Který je to mezi námi,
co si zalez do tý slámy.
Ten, ten nebo ten,
vyhoďme ho z kola ven.

Pod kovárnou roste květ

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
pod kovárnou roste květ.
Dítě pláče, bude den,
pojď synečku z kola ven.

Šiška, liška, pampeliška

Šiška, liška, pampeliška,
zabloudila v lese myška.
Ten, ten, ten,
vyhodí ji z kola ven!

Brouček

Leze, leze brouček,
leze na klobouček.
Pozdraví tě - dobrý den!
A ty musíš z kola ven!

Ementál

Kolo, kolo sýra,
a v něm samá díra.
Kdo ty díry vyvrtal,
ten udělal ementál.
Kdo ho vrtal celý den,
provrtá se z kola ven.

Plave mýdlo po vodě

Plave mýdlo po vodě,
kdo ho chytí ten to je.
Ten, ten, ten,
ten musí z kola ven.

ANDON DODION

Andon dodion, cive kopion, ana vuka, levá ruka ten kamenský zvon

BĚŽEL ZAJÍC KOLEM PLOTU (Erben)

Běžel zajíc kolem plotu, roztrh sobě novou botu, liška mu jí zašívala, veverka se posmívala.

Netřeba se posmívati, však já umím zašívati. Čtyry oka, haklík ven, když ty nemáš kouska gatí!

BĚŽÍ LIŠKA K TÁBORU (Erben)

Běží liška k táboru, nese pytel zázvoru, běž, zajíčku běž za ní, pober jí to koření. Ježek za ní

pospíchá, že jí pytel rozpícha.

Sysel seče votavu, liška pohrabuje, zajíc na vůz nakládá, myška našlapuje. Komár boty

natahuje, že se ženit bude, moucha uši nastrkuje, že na svatbu pude. A ty zemská obludo, ty

mi nejsi rovna, na mou svatbu nepudeš, ty zůstaneš doma!

BÍLÝ BERAN

Bílý beran v černém lese na ocase dudy nese. Kam utíká? Do kovárny. Koho hledá? Kováře.

Co dělají kováři? Podkovy pro koně kují, zlatým bičem pošvihují, heja, heja - bič, bič, bič,

a ty musíš z kola pryč!

ČÁP SEDÍ POD DUBEM (Erben)

Čáp sedí pod dubem, hraje v karty s holubem, holubička pláče, že jí sněd koláče.

EDEDEN, BEDEDEN

Ededen, bededen, čínom, binom, karabínom, cibule, fazole, lusk! Cigorigo, cigo, rapsa,

provdala se kočka za psa. Když po boudě chodila, všechny hrnce rozbila. Haf - haf, dup - dup

- dup, z kočky nezbyl ani chlup.

EN TEN TYČ

En ten tyč, Kadla, Madla pryč, spadla lžička do kafíčka, udělala žbluňk!

EN TEN TÝNA

En ten týna, mandolína, pojedeme do Kolína, housle, basa, trumpeta, pojedeme do světa!

EN TEN TYNTY

En ten tynty, kde jsou flinty, já flinty neviděl, já viděl vlka, stál u potoka, já na něj házel, on

bobky sázel, ať je to ten nebo ten, ten musí jít z kola ven!

ENE BENE REXA

Ene bene rexa střeva lezou ze psa a ten pán tulipán pase prase na terase a to prase to jsi ty.

ENTENTÝKY

Ententýky, dva špalíky, čert vyletěl z elektriky, bez klobouku, bos, narazil si nos! Boule byla

veliká jako celá Afrika. Čerti pro něj plakali, hrobeček mu kopali. Ten nejmenší neplakal,

protože se pokakal...to jsi ty

ENTENTÝKY

Ententyky, ty jsi pes, ty jsi liška a ty myška, ententyky, jezevec! Ty, jezevče, a ty, liško, kam

šla moje máma? Ententyky, pejsku, myško, už je za horama. Ty, jezevče, liško, myško, a ty,

pejsku, k tomu - tamhle běží moje máma! Už musím jít domů...

ENYKY, BENYKY

Enyky, benyky, kliky bé, ábr, fábr domine, elce pelce do pekelce, (trausik) ten musí jít z kola

ven.

ENYKY, BENYKY KUKUŘICE

Enyky benyky kukuřice, včaruj se hříbátko, do čepice. Enyky zlatá Turkyně, koníčku, vyskoč

ze skříně. Kdo tam zůstal, není hříbě, ale stará koza v chlívě. Když tu kozu našli, měla tvoji

mašli. Huššš – hříbata, ven!

HOU, HOU, KRÁVY JDOU

Hou, hou, krávy jdou, nesou mlíko pod vodou a ta naše jalovička u božího kostelíčka –

kostelíček hóří, stodola se bóří.

JEDNA, DVA

Jeden dva – to jsem já; jeden tři – to jsme my;jeden čtyry – vylez z díry; jeden pět – trhal

květ; jeden šest – ten měl čest; jeden sedm – vyšel před dům; jeden osm – tem měl rozum;

jeden devět – ten byl medvěd; jeden deset – zůstal viset; A to jsi Ty

JEDNA, DVA, TŘI (Erben)

Jedna, dva, tři, my jsme bratři. Který je to mezi námi, co si zalez do té slámy? Ten, nebo ten,

vyhoďme ho ven!

JEDNA, DVA, TŘI , ČTYŘI, PĚT

Jeden, dva, tři, čtyři, pět – Co’s to jed? „Pečeni.“ Kdes ji vzal? „V kuchyni.“ Hupity, cupity,

z kuchyně ven!

KOZO, KOZO ROHATÁ

Kozo, kozo, rohatá, utečem ti za vrata, schováme se za stodolu, bude nám tam dobře spolu,

budem si hrát celý den a ty musíš z kola ven.

KROKODÝL (Kainar)

Krokodýl, krokodýl, troje boty prochodil, na čtvrté se nezmůže, všude bláto, kaluže, když jde

koupit housky, musí chodit bosky, naříká si tuze, jaká je to chůze, svět ho mrzí, v očích má

slzy, chytil rýmu, jde pro medicínu, kdo mu dá na boty? A to budeš zrovna ty!

LEZE JEŽEK PODLE MEZE (Erben)

Leze ježek podle meze, boje se ledu, kmotra liška povídala, „Já tě převedu.“ „Není třeba

voditi, však já umím choditi, však já přejedu“.

LIŠKA, LIŠKA, PAMPELIŠKA

Liška, šiška, pampeliška, zabloudila v lese myška. Ten, ten, ten, vyvede ji ven.

PŘILETĚLA VRÁNA (Erben)

Přiletěla vrána, sedla na kopec, přiletěla druhá, dala jí klofec. Řekla vrána vráně: kupme my si

sáně, budeme se vozívati z Prahy do Libáně (do stodoly k mámě, v stodole po slámě).

STOJÍ JAVOR (Erben)

Stojí javor u potoka, říkají mu klíč, na koho to slovo padne ten musí jít pryč!

TROUBA PEČE

Trouba peče – to to voní, koláče já sázím do ní. Jeden koláč pro Toníka, druhý koláč pro

Pepíka, třetí koláč pro Mařenku, už jsou všechny z trouby venku. Pro tebe však nemám nic,

nezbylo mi z těsta víc.

U LESÍKA

U našeho lesíka starý ježek naříká: ztratil prý tam nové boty, když šel včera do roboty.