NOHY

Pravá noha, levá noha, to jsou dvě.

Pravá, levá, dupají si radostně.

Pravá noha, levá noha

po všech cestách jdou,

k dobrým cílům vykračují jedna za druhou.

Nohy a ruce

Pravá noha, levá noha,

spolu světem jdou,

pravá noha, levá noha,

stále jedna za druhou.

Pravá ruka, levá ruka

mnoho dovedou,

pravá ruka, levá ruka,

jedna druhé pomohou.

KAŽDÁ RUČKA

Každá ručka má prstíčky,

Zavřeme je do pěstičky.

Bum, bum na vrátka,

To je krátká pohádka.

Prstíčky si spolu hrají,

mnoho práce nadělají.

Bum, bum na vrátka,

To je krátká pohádka.

Nožičky my taky máme, pěkně s nimi

zadupáme. Dup,dup, před vrátky, to je

konec pohádky.

CELÉ TĚLO Dohledat, dodělat

Když máš dobrou vůli, tleskej rukama (ta ta ta)

                                        plácej kolena,

                                        dupej nohama,

                                        luskej prstama,

                                        zavolej HURÁ.            

HOPSANDA

Když jsem jel z Ostrova do Brandejsa,

skákal mi koníček hopsa hejsa.

Na zádech raneček se mi házel,

v ranci mě koláček doprovázel.

Když jsem jel z Brandejsa do Ostrova,

koníček hop, hejsa skákal znova.

Na zádech raneček, v ranečku nic,

doma těch koláčků snad bude víc.

ŽABKY

Pode vsí se rybník svítí,

je v něm plno žab,

kmotr čáp tam chodívává,

na žabičku šláp.

KONĚ (Ztišení)

V mé stáji čtyři koně jsou,

ti rychle klusat dovedou.

Po louce skáčou, hop a skok,

pak tiše stojí, ani krok.

NOHY (Švihadlo)

Levá a pravá a hop a hopla,

jen aby noha nezakopla.

Ještě a ještě a hoplala

ta pravá (levá) by pořád skákala

přes zlatou bránu, na zlatý most

TAK UŽ DOST!

Ovečky

Ovečky jdou z pastvy úzkou cestičkou

Po zelené louce jedna za druhou

Pojďme spolu touto branou

cesta vede podle skal

Pozor dejte, pospěšte si

Aby vlk vás neseţral

Hou hou hou

Ovečky uţ jdou

Jedna za druhou

HOPSA HEJSA

Hopsa hejsa, hopsa hejsa,

pojedeme do Brandejsa.

Hopsasá, hopsasá, Hanička se natřásá,

přes potoky, přes hory, přes kameny, přes doly

CO JE TO?

To je bříško, to jsou záda,

to je čelo, to je brada,

to jsou lokty, ramena,

chodidla a kolena.

A co tohle? Ještě hlava,

na ní nos a uši,

nezapomeň na obočí, to té hlavě sluší.

ŘEŽU DŘÍVÍ

Řežu dříví na polínka,

ať má čím topit maminka.

Řežu, řežu, řízy, řízy,

až mě z toho bolí v kříži.

Řežu, řežu polena,

až mě bolí ramena.

Řežu, řežu, řežu  dříví,

až jsem celý křivý,

řežu dříví z ořechu,

narovnám je pod střechu,

řežu, řežu polínko,

uvař kaši, maminko.

Řežu, řežu, nemám dost,

pro maminku, pro radost.

ŠAŠEK

Když se tahá za šňůru,

skáče šašek nahoru.

Vyhazuje rukama,

vyhazuje nohama.

Potom jede na koni,

nakonec se ukloní.

(M zvedá D za ruce nahoru, třepe s jeho rukama, kope s jeho nohama, rukama napodobuje pohyb opratěmi, zkříží D ruce na prsou a ukloní se s ním.)

TĚLO

Hlava, ramena, kolena, palce,

kolena, palce, kolena, palce,

hlava, ramena, kolena, palce, oči, uši, pusa, nos.

JAK KRÁL KRALOVAL

Byl jednou jeden král, už nevím, kde

kraloval, však slavný byl.

Jak na trůn sed, tak usnul hned,

pak vyskočil, dokolečka se zatočil,

pak na postel sed a usnul hned.

(Stoj s rukama do svícnu, turecký sed, tvář opřít o dlaň, výskok, zatočit se dokolečka, sed na zem, leh na záda.)

CO UŽ UMÍM

Nejdřív ležím, potom sedím, lezu po čtyřech,

pak se vodím, sama (sám si) chodím,

nech mě, mámo, nech!

Až oběhnu zahrádku, vrátím se ti v pořádku.

D leh na zádech, sed, lezení,

vodíme D za ruce, potom děti chodí samy,

a nakonec obíhají dospěláky.

KAČENKA

Kačenka se kolíbala, na cestu se nedívala.

O kamínek brk, zlámala si krk.

(Ve dřepu jdeme dopředu s roztaženýma rukama, kolíbeme se a máváme. Na konci se svalí na zem.)

STARÝ ČÁP

Starý čáp, klapy, klap, chodí k brodu,

čeřit vodu, čápice ho provází, chytá žáby pod

hrází. Starý čáp, capy, cap, cape bosý po

rákosí, za ním cape čápice, ráchají se v rybníce.

(Chůze po prostoru, klapání rukama jako zobákem, nohy vysoko zvedáme. Některé děti mohou skákat jako žáby. Čápové je chytají. Žáby se mohou zachránit skokem do vody (obruč, kruh z provazu)

VRABEČEK

Letí, letí vrabeček, v zobáčku má drobeček,

do hnízdečka sedne, svá křidélka zvedne.

Čimčarara, čim, čim, čim,

čím své děti nakrmím?

(Běh po prostoru, ruce mávají. D „zaletí na značku“, dřepne si, dlaně na ramena (jakoby složilo malá křidélka), poskakuje v podřepu a mává „křidélky“)

VČELKA

Včelka měla nehodu, spadla, spadla na vodu.

Stará olše, co tu stála, nad včelkou se slitovala,

Poslala jí dolů list. Na tom lístku jako v člunku,

přeplavala včelka tůňku.

(Běh po prostoru a z něho leh na záda. Vztyk, paže mávají nad hlavou. Pomalý sed (ruce střídavě mávají v upažení. V sedu se rukama napodobujeme veslování)

TULIPÁN A TULIPANÍ

Tulipán a tulipaní navzájem se k sobě klaní,

navzájem si sobě voní ona pro něj a on pro ni.

BLEŠKA

Skáče bleška na písku, hledá, kdo je nablízku.

Kdo nejede na koni toho bleška dohoní.

Alík leží na břiše, už má blešku v kožiše!

Blecha skáče v kožichu, když je pejsek potichu

Ale když pes zaštěká, to se celá vyleká..

HRÁLO SI KOŤÁTKO

Hrálo si koťátko na trávníčku, sahalo

pacičkou po sluníčku. Sluníčko upletlo

zlatý pásek, chytilo koťátko za ocásek.

Dnes tě už nepustím, malý smíšku,

zlatoTi nasypu do kožíšku.

Že už mě nepustíš? Moje tlapky,

uvidíš, skrývají ostré drápky.

Leklo se sluníčko, za mrak běží.

Koťátko vítězně kníry ježí.

Chlubí se houseti: Milý brachu,

sluníčko přede mnou prchá v strachu.

Sotva to dořekne darebáček,

sluníčko chystá už nový háček.

Koťátko za ouško pevně chytí:

už tě mám, už tě mám ve své síti.

(Třídobý, houpavý valčíkový rytmus využijeme k házení velkého lehkého míče. M stojí uprostřed kruhu, děti kolem dokola. M hází míč dětem a ti jí ho vracejí.)

MEDVÍDKOVÉ

Hou, hou, hou, medvídkové jdou.

Běží málem v poklusu, pěkně kolem cirkusu.

(Převalí se na koberec, předvedou nám kotrmelec. Jdeme pomalou kolébavou chůzí v k kruhu, běžíme, kotrmelec či válení sudů)

MEDVÍDEK

Já jsem malý medvídek,

šikovný jsem, to bych řek´,

když se chytnu za paty, umím dělat obraty,

žádnému se věřit nechce,

ale je to známá věc, že jsem umělec!

(V rozkročení přenášíme váhu z nohy na nohu chytíme se za kotníky, a točíme se dokola houpeme se na zádech výskok)

ŽABÍ BESEDA

Kmotra? – Copak? Pojďme! – Kampak?

Vařit. – Copak? Ryby, raky. Ryby, raky, ryby,

raky. Dáš nám? – Taky. Taky, taky, taky, taky.

(Na střídačku – skupiny -Skáčeme jako žába.)

ŽÁBA SKÁČE (Lada – z Budějovicka)

Žába skáče po blátě, koupíme jí na gatě.

Na jaký? Na jaký? Na zelený, strakatý.

BROUK

Leze, leze brouk, vítr do něj fouk,

převalil ho na záda, takhle kope nohama,

roztočil ho dokola, zavolejte doktora,

když se znovu otočí na nožičky vyskočí,

leze, leze brouk.

TAKHLE CVIČÍ

Takhle cvičí pravá ruka,

takhle cvičí levá ruka.

Takhle skáče pravá nožka,

takhle skáče levá nožka.

Tak se kývá hlavička

a tak roste travička.

Takhle leze brouček malý,

tak se sud z kopce valí.

NA VÝLET

Na výlet my jdeme spolu,

do kopce a z kopce dolů.

Utíkáme z kopce klusem,

jak když jedem autobusem.

Utíkáme, utíkáme,

na nikoho nečekáme.

Z výletu už nemůžeme,

nožičkám my pomůžeme.

Jeden krok a druhý krok,

takhle půjdem domů rok.

(začínáme v podřepu, přešlapujeme na místě a při tom se zvedáme do stoje "do kopce" a opačně "z kopce", děti se  rozběhnou po místnosti, předkloníme se, chytíme nohy za kotníky a takto chodíme po místnosti)

BUBLINA

Tiše děti, novina, přiletěla bublina.

Bublina se nafukuje, letí, letí, poletuje,

přiletěla na náš dvůr, udělala prásk a bum.

(chytíme se v kruhu za ruce, jdeme do středu a šeptáme vzdalujeme se a na "letí" se otáčíme po směru kruhu pustíme se, tleskneme, čapneme, bouchneme do země) 

KOS

Skok a skok, žádný krok, kos tak skáče celý rok.

(Poskoky snožmo, malá křidélka.)

Vesele si poskakuje,

(Poskoky snožmo s otáčením.)

po žížale pokukuje,

(Otáčení hlavy vlevo, vpravo.)

zobákem ji vytahuje.

(Hluboké dřepy, vztyk se vzpřímením.)

BROUČKOVA PROCHÁZKA

Probudil se brouček malý jejku, to je krásný svět!

Maminko, když dovolíš mi, na procházku šel bych hned.

Maminka mu dovolila, říká, jen ať pozor dá,

aby chodil pomaloučku, jinak spadne na záda.

Brouček na tu radu nedbal, rozběhl se ze všech

sil, zakopl a už to bylo, na záda se překulil.

Záda dole, nožky vzhůru, nemůže se ani hnout,

teď jen jestli má tu sílu pořádně se vyšvihnout!

Sebral sílu, vyšvihl se, a to bylo příliš snad,

otočil se jednou, dvakrát, ale na záda zas pad´!

Dlouho se tak popřevracel, to je bída - achich ach

pak to zkusil opatrně…Konečně je na nožkách!

(Dřep, hlava skloněna, pomalu vstáváme. Prosíme. Hrozíme Rychlé rozběhnutí se do prostoru, po zastavení se skulíme na záda. V lehu na zádech, nohy i ruce směřují vzhůru a třepeme jimi. Válíme sudy Pomalu jdeme do stoje Výskok.)

Můj koníček vraný

Můj koníček vraný           ruce před sebe,posk.

jako malovaný                 

hopsa, hopsa, hej!           na místě výskoky

Nožky pěkně zdvihá         v chůzi zvedat nohy

ušima si střihá                   ruce stříhají

hopsa, hopsa, hej!           výskoky

Dlouhá černá hříva          v běhu rukama

po větru mu splývá

hopsa, hopsa, hej!           výskoky

Podkovy mu zvoní            nohou hrabat o zem

jiskra jiskru honíběh

hopsa, hopsa, hej!           výskoky

Až tě osedláme,dvojice – drží se za pas

kam se podíváme?                             (švihadla)

Hopsa, hopsa, hej!          výskoky

Rozjedem se v poli,    zrychlujeme běh v kruhu

přes hory a doly

hopsa, hopsa, hej!

Rozjedem se letem

široširým světem

hopsa, hopsa, hej!

Var. ven: Tak, můj vraný koni,            honička

ať si nás kdo honí,

hopsa, hopsa, hej!

Var. dovnitř: Do stáje tě vedu    

dám ti oves, vodu.                         

hopsa, hopsa, hej!

Houpala se s kočkou kočka

Houpala se s kočkou kočka,(děti sedí proti sobě zapřené chodidly, drží se za ruce a navzájem se zvedají)

přivíraly přitom očka.

Říkaly si: „Vzácná paní,

viďte, není nad houpání!“

Prask´ jim provaz, jaký div,

skoulely se do kopřiv!

Stojí buk

Stojí buk                             tlesk tlesk dup

vprostřed luk                     tlesk tlesk dup

na tom buku                      ruce stehna

devět suků                         ruce stehna

ještě něco více                 skok tlesk

červené střevíce               z nohy na nohu

bílé boty                             krok krok krok tlesk

do roboty                          krok krok krok tlesk

Fuk z hradu ven!               honička

Stojí dub,

stojí v lese,

stojí, stojí, nepohne se.

Vítr jeho listy třese,

třese všemi listy v lese.

Sypou se žaludy. sypou se žaludy,

bum, bum, bum, bum, BÁC!

Vylezl jsem na buk,

stoupl jsem si na suk.

Suk: PRÁSK, já BÁC,

kosi FRRR, gatě ŠKVRRR!