Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Sluchové vnímání

Stránka naposledy upravena 09:38, 19 Pro 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Jiřím Novotným a Petrou Pšeničkovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Sluch je jedním z prostředků komunikace, významnou měrou ovlivňuje rozvoj řeči a tím i abstraktní myšlení. Dříve než se budeme zabývat sluchovým vnímáním, je potřeba ověřit si slyšení samotné-vyloučit sluchové vady. Pokud máme pochybnosti, zda dítě dobře slyší, je třeba absolvovat audiologické vyšetření. (Bednářová, 2008)

    Sluchové vnímání se vyvíjí již v prenatálním životě. Od pátého měsíce plod vnímá zvukové podněty z vnějšího i vnitřního prostředí modifikované amniovou tekutinou. Od šestého měsíce reaguje diferencovaným pohybem na různé zvuky (hlasy známých osob, hudba). Po narození reaguje dítě na zvukový podnět nediferencovanou pohybovou reakcí. Později se liší reakce na zvukové podněty příjemné a nepříjemné. Od třetího týdne vyvíjí aktivitu směřující klepšímu vnímání hlasu. Vývoj sluchového vnímání směřuje ke stále větší ostrosti a diferenciaci. Je předpokladem nejprve globálního vnímání řeči, později rozlišování jejích elementů, tj. slov, slabik a hlásek.

    Současný životní styl není příznivý pro rozvíjení této funkce. Děti jsou obklopeny množstvím zvuků, které dosahují v některých rodinách značné intenzity. Přirozenou obranou organismu dítěte je potom "zavírání uší". Dítě se odnaučuje slyšet. Tímt rpí nejen vývoj rozlišování jemnějších zvuků, ale i schopnost naslouchat podnětům z okolí, především pak lidské řeči.( Zelinková, 2003)

    Sluchové vnímání a řeč, čtení, psaní

    Při sledování sluchového vnímání jako podkladu pro rozvoj řeči, čtení a psaní se zaměřujeme zejména na úroveň fonematického uvědomování, na schopnosti, jako je:

    • naslouchání,
    • rozlišení figury a pozadí,
    • sluchová diferenciace (rozlišování),
    • sluchová analýza a syntéza,
    • sluchová paměť,
    • vnímání rytmu.

    Vývojové škály sluchového vnímání

    Naslouchání

    Schopnost naslouchat úzce souvisí s vývojem řeči, koncentrací pozornosti i odlišením figury a pozadí. Před nástupem do školy je důležité, aby dítě dokázalo pozorně vyslechnout pohádku, příběh, vyprávění. Rozvoj této schopnosti je významně ovlivněn rodinou, jejím přístupem. V prostředí, kde se dítě málo setkává se čtenou pohádkou, vyprávěním, oboustranným nasloucháním, se tato schopnost rozvíjí velice pozvolna či omezeně. Školní práce je však dovedností naslouchat významně ovlivněna. Dítě potřebuje umět naslouchat výkladu učitele, porozumět mu, velká část informací přichází k dítěti právě sluchovou cestou.

    Oslabená schopnost naslouchat se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:

    • nezájmem o čtené pohádky a příběhy,
    • nezájmem o výprávění,
    • potížemi naslouchat instrukcím, pokynům,
    • potížemi naslouchat výkladu,
    • potížemi v komunikaci-neschopností vyslechnout druhého.

    Figura a pozadí

    Jedná se o zaměření pozornosti a vyčlenění zvuků z pozadí. Některé námi vybrané zvuky z okolí vnímáme přednostně, ostatní se pro nás stávají nepodstatné, vytěsňujeme je. Například při vedení rozhovoru se soustředíme na hlas druhé osoby a přestáváme vnímat hluk aut z ulice. Hlas druhého člověka je pro nás figurou, hluk aut pozadím.

    Jde o schopnost soustředit se na určitý sluchový podnět. Čím je pozadí členitější, sycené mnoha zvuky a hlukem, tím obtížnější je zaměřit pozornost na požadované sluchové vjemy. Děti, které mají tuto schopnost oslabenou, nedokáží vyčlenit požadovaný zvuk a věnovat mu pozornost. Bývají potom označovány za nesoustředěné, neposlouchající. Nezachytí požadované informace ze svého okolí, mohou však vnímat hodně podnětů, které jsou v danou dobu pro ně nepodstatné.

    Oslabená schopnost naslouchat se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:

    • obtížemi při soustředění na mluvené slovo,
    • snadnou vyrušitelností jakýmkoliv dalšími zvukovými podněty,
    • obtížemi v  zachycení instrukcí a pokynů ze strany dospělých.

    Sluchové rozlišování (diferenciace)

    Sluchové rozlišování je důležité pro vývoj řeči, výslovnosti, ve škole potom pro psaní a čtení. Pro správnou výslovnost musí dítě odlišit jednotlivé hlásky - sykavky, měkké a tvrdé souhlásky, znělé a neznělé souhlásky, krátké a dlouhé samohlásky. Diferenciace je stejně významná pro psaní a čtení. Pokud je hláska chybně rozlišená, je posléze i chybně napsána nebo přečtena. Rozlišení slabik di-ti-ni, dy-ty-ny podstatně ovlivňuje uplatnění gramatických pravidel, dosazení správného tvaru u vzorů podstatných a přídavných jmen. Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek úzce souvisí s vnímáním rytmu.

    Oslabení sluchové rozlišování se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:

    • v písemném projevu chybami v měkčení,
    • v písemném projevu chybami v délkách,
    • v písemném projevu záměnami znělých a neznělých souhlásek,
    • v písemném projevu záměnami sykavek,
    • v písemném projevu zvýšeným počtem gramatických chyb - zejména při aplikaci vzorů podstatných a přídavných jmen,
    • ve čtení záměnami v měkčení.

    Sluchová paměť

    Ve školním prostředí je většina informací podávána verbálně. Pro učení potřebujeme zachytit, zpracovat a uchovat informace přicházející sluchovou cestou. Dítě musí včas zachytit a zapamatovat si instrukce a pokyny ke své práci, pamatovat si pořadí úkonů, které má vykonat, výklad učitele.

    Oslabená sluchová paměť se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:

    • obtížemi při učení se básniček, textů zpaměti,
    • neschopností vyslechnout a zapamatovat si pohádku, příběh, výklad bez zrakového doprovodu, následně pak obtížemi s vyprávěním tohoto příběhu, učební látky,
    • potížemi zachytit a zapamatovat si instrukce, slyšená slova, věty,
    • oslabení sluchové paměti se promítá do písemného projevu, například diktovaného textu (diktáty, pětiminutovky v matematice, diktované zápisy apod.), kdy dítě bez zrakové opory chybuje, vynechává části informací. Nejsou tak hodnoceny vědomosti, které mohou být ve skutečnosti na dobré úrovni,ale spíše neschopnost pracovat bez vizuální opory, zamapatovat si sluchové vjemy.

    Sluchová analýza a syntéza

    Pokud chceme napsat text, musíme rozlišit hranice slov, vyčlenit jednotlivá slova z vět. Poté si uvědomit jednotlivé slabiky a posléze jednotlivé hlásky, z kterých se slovo skládá (analýza). Při čtení potřebujeme z hlásek  složit slabiku, ze slabik slova (syntéza). Jestliže dítě obtížně skládá písmena do slabik, s obtížemi slabikuje, souhláskové shluky hláskuje, čtení je pomalé a namáhavé, obtížně pak vnímá obsah čteného. Obdobně je tomu u psaní. Při neuvědomění si jednotlivých hlásek ve slově může slovo být napsáno zkomoleně, může mít vynechaná písmena, objevuje se i další chybovost.

    Oslabená sluchová analýza a syntéza se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:

    • potížemi ve čtení - obtížným spojováním písmen do slabik, slabik do slov, vytvářením náhradních technik čtení - předčítání, tichý sklad, čímž dítě často čte části slov dvakrát i vícekrát za sebou, domýšlením slov,nepřesným čtením, sníženou rychlostí čtení. Tyto potíže odčerpají hodně pozornosti a sil dítěte, takže obtížně vnímá obsah čteného. Vynaložené úsilí a zvýšená námaha nejsou úměrné výkonu.
    • potížemi v psaní - obtížným rozlišením hranic slov v písmu, komolením slov,vynechávkami slabik a písmen, záměnami písmen, inverzemi v jejich pořadí, vlivem na zvýšený počet gramatických chyb.

    Vnímání rytmu

    Dobré vnímání rytmu má vliv na mnoho každodenních i školních dovedností. Kromě hudební výchovy může zasahovat i další oblasti - v matematice může pozitivně ovlivnit chápání číselných řad,násobků, ovlivňuje čtení i psaní. Významný dopad má na rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek.

    Oslabené vnímání rytmu se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:

    • obtížným učením se básniček, říkanek,
    • obtížným zvládáním rozpočitadel, potížemi v rytmizaci,
    • potížemi roztleskat či jinak vyčlenit slabiky ve slově.( Bednářová, 2010)

    Sluchové vnímání a specifické poruchy učení

    Oslabené sluchové vnímání tvoří podklad pro specifickou poruchu učení – dysortografii, nepříznivě se však může promítat i do dyslexie. Dítě má problémy např. se samotným spojením hláska-písmeno, tj. s přiřazením odpovídajícího zvuku (fonému) k písemnému symbolu. Oslabené sluchové vnímání je třeba procvičovat tzv. reedukačními cvičeními zaměřenými na konkrétní oslabenou oblast. ( Jucovičová, 2003)

    Použité zdroje a literatura:

    • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer press, Brno 2008.
    • ZELINKOVÁ, O.: Poruchy učení. Portál, Praha 2003.
    • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Computer press, Brno 2010.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Smyslové vnímání. Nakladatelství D+H, Praha 2003.

    Další doporučená literatura:

    • POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Portál, Praha 2007.
    • MICHALOVÁ, Z. a kol.: Speciálně pedagogická čítanka. PedfUK, Praha 2003.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. . Nakladatelství D+H, Praha 2007.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Metody hodnocení a tolerance dětí s SPU.. Nakladatelství D+H, Praha 2006.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Dysortografie. Nakladatelství D+H, Praha 2008.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Dyslexie. Nakladatelství D+H, Praha 2004.

    Soubory 0

     

    Stránka je v těchto kolekcích:

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.