Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Sociálně znevýhodněný žák

Stránka naposledy upravena 19:49, 6 Črvec 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Toto heslo bylo založeno Hanou Fišerovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Za sociálně znevýhodněné jsou pokládáni žáci (studenti), kteří nemají stejné příležitosti ke vzdělávání jako většinová populace žáků, a to hlavně v důsledku nepříznivých sociokulturních podmínek svých rodin nebo jiných prostředí, v nichž žijí. (Průcha, 2009)

    Legislativa

    Zákon č. 561/2004 Sb. začleňuje děti se sociálním znevýhodněním mezi subjekty se speciálními vzdělávacími potřebami. V § 16 a 47 výše uvedeného zákona vymezuje sociální znevýhodnění takto:

    • rodinné prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením nebo ohrožení sociálně-patologickými jevy,
    • nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
    • postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR.

    Vývoj problematiky

    Problémy mládeže se sociálním znevýhodněním se staly předmětem zájmu pedadogů již na počátku 20. století. Děti, které se musely věnovat výdělečné práci, v důsledku chudoby rodin, měly stíženou možnost vzdělávání. Podle průzkumu z roku 1907 (F. Houser "Výdělečná práce školních dětí) 79 % z těchto dětí opakovalo některý ročník školy během povinného vzdělávání, zejména v měšťanské škole. Problematiku sociálně znevýhodněných dětí rozvinul brněnský sociolog I. A. Bláha (monografie "Dítě a prostředí" r. 1933). V ekonomických a sociokulturních faktorech rodin rozpoznával příčiny zaostávání dětí za vrstevníky, kteří vyrůstali v příznivějších podmínkách.

    Po roce 1948 se na tyto průzkumy nenavázalo. Vládnoucí Komunistická strana razila teze o vyrovnání sociálních a vzdělanostních rozdílů. Přitom byli učitelé pobízeni k tomu,aby individuálně přistupovali k dětem z dělnických rodin, takže problém sociálních nerovností ve vzdělávání reálně existoval.

    Koncem 60. let 20. století byly publikovány výzkumy sociálních podmínek života a vzdělání dětí tehdejší ZDŠ (prováděný týmem pedagogů a psychologů PedF v Českých Budějovicích). Zjistilo se, že průměrný prospěch dětí byl diametrálně odlišný v závislosti na sociálním původu. Děti z rodin dělníků měli výrazně horší prospěch o proti dětem z rodin úředníků a inteligence. (Průcha, 2009)

    Současné poznatky

    Souvislostmi mezi sociálním znevýhodněním určitých populací mládeže a jejich vzděláváním se zabývají více sociologové než pedagogové.

    Ukazuje se, že:

    • vzdělání rodičů působí jako silně dominantní faktor na volbu a průběh vzdělávací dráhy dítěte,
    • existuje výrazná souvislost mezi vzdělávací dráhou dětí a typem rodiny, ze které pocházejí.

    Legislativa uvádí některé typy znevýhodnění, ale toto vymezení není úplné. Míru sociálního nevýhodnění je možné doplnit o tyto konkrétní charakteristiky:

    • nízký stupeň vzdělání rodičů a rodinných příslušníků,
    • neúplná rodina,
    • nízký příjem jednoho člena rodiny,
    • nízké profesní postavení členů rodiny, včetně nezaměstnanosti,
    • nízká úroveň bydlení,
    • menšinový původ. (Průcha, 2009)

    Česká vzdělávací politika

    Převládá přístup, podle něhož je sociální znevýhodnění projevem sociální nespravedlnosti, která musí být prostřednictvím kompenzačních opatření zmírňována, tak aby všichni měli rovný přístup ke vzdělání. V dokumetu RVP ZV (2005) je jedna část věnována vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. Je zaměřena na žáky pocházející z kulturně a jazykově odlišného prostředí, tj. na žáky etnických menšin a imigrantů. Neberou ohled na žáky znevýhodněné sociokulturním prostředím (zejména nižší úrovní vzdělání rodičů).

    Podle zákona č. 561/2004 Sb. existují dvě opatření, která by mohla sociálněkulturní oslabení dětí zmírnit:

    • přednostní přijímání dětí do MŠ v posledním roce před zahájením školní docházky (právo a zároveň povinnost rodičů)
    • zřizování přípravných tříd, které mají usnadnit přechod dětí do povinného základního vzdělávání

    (Průcha, 2009)

     

    Použitá literatura

    • PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1. Praha : Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2.
    • PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.
    Klíčová slova
    • etnické menšiny
    • imigranti
    • sociálně znevýhodněný žák
    • zákon č. 561/2004 Sb.