Přidat do kolekce              hodnotili 2 uživatelé

Školní zralost

Stránka naposledy upravena 20:52, 12 Zář 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Lucií Knotovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Školní zralost lze vymezit jako dosažení takového stupně vývoje (v oblasti fyzické, mentální, emocionálně- sociální), aby se dítě bylo schopno bez obtíží účastnit výchovně- vzdělávacího procesu, nebo alespoň bez větších obtíží, nejlépe s radostí a dychtivostí. (Bednářová, Šmardová, 2010, s. 2)

    V pedagogicko- psychologickém pojetí znamená školní zralost stav dítěte projevující se v takové úrovni jeho organismu, která mu umožňuje adaptaci na prostředí školy. Toto pojetí vychází z teorií vývojové psychologie, které vysvětlují, jak dítě dozrává ve své centrální nervové soustavě, ve svých mentálních schopnostech, vnímání, pozornosti, řečových a komunikativních dovednostech.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 243)

    Termínu školní zralost se věnuje i školský zákon, kde je začátek školní docházky stanoven nejen časově: „ Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku“, ale současně s ohledem na tělesnou a duševní vyspělost dítěte „začátek školní docházky je volen tak, aby dítě dosáhlo tzv. školní zralosti“ (školský zákon č. 561/2004 Sb.)

    Školní zralost bývá v odborné literatuře nejčastěji charakterizována jako stav dítěte, který zahrnuje jeho zdravotní, psychickou a sociální způsobilost začít školní docházku.

    Předpokladem školní zralosti je biologické zrání- dosažení určité zralosti centrální nervové soustavy. Dostatečná zralost CNS zvyšuje odolnost dítěte vůči zátěži, projevuje se v jeho reaktivitě a stabilitě; dítě dokáže lépe koncentrovat svoji pozornost a zvládá se přizpůsobit školnímu režimu. Na zrání centrální nervové soustavy závisí i lateralizace ruky, motorická a senzomotorická koordinace a manuální zručnost. Zrání centrální nervové soustavy je též předpokladem pro rozvoj percepce. (Opatřilová, 2008, s. 50)

    Oblasti důležité při posuzování školní zralosti (kritéria školní zralosti)

    1) tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav

    Fyzický a psychický vývoj nejsou zcela paralelní. Fyzická kondice dítěte hraje svoji roli při zahájení školní docházky- dítě lépe snáší únavu a tělesnou zátěž, která je na něj kladena školním vyučováním, a zároveň vykazuje lepší odolnost proti únavě a infekcím. Úroveň fyzické zralosti posuzuje pediatr při pravidelných lékařských prohlídkách, konkrétně na počátku předškolního věku ve třech letech e ke konci předškolního věku v pěti letech. Následující prohlídku absolvuje dítě v sedmi letech- na počátku mladšího školního věku. Někdy se podceňuje význam faktorů ovlivňujících raný vývoj dítěte (zejména motoriky a potažmo i řeči), dále pak vliv některých somatických vad nebo chronických onemocnění pro školní způsobilost. V některých případech dává lékař při posuzování školní zralosti podnět k podrobnějšímu psychologickému, případně psychiatrickému, neurologickému nebo jinému odbornému vyšetření. Tělesná vyspělost (váha, výška) není prvořadým ukazatelem zralosti, ale je třebas brát v úvahu. Komplikací se může stát častá nemocnost dítěte- pokud nastává již na počátku školy, bere dítěti možnost plynulé a pozvolné adaptace na změnu prostředí, znesnadňuje navazování nových vztahů, kamarádství.

    2) úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) funkcí

    Do skupiny kognitivních předpokladů patří následující předpoklady: vizuomotorika a grafomotorika; řeč; sluchové vnímání; zrakové vnímání; vnímání prostoru; vnímání času; základní matematické představy.

    Pro zvládání trivia je podstatná dostatečná úroveň rozumových schopností a rovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastech. U dětí, jejichž kognitivní schopnosti celkově dozrávají pomaleji nebo které výrazněji ve vývoji zaostávají, je obvykle doporučován odklad školní docházky, a zároveň by jim měla být věnována zvýšená péče. U dětí, které mají nezralou pouze jednu z oblastí, je zásadní motivace k činnostem, které podporují a rozvíjejí deficitní oblast. U dětí mimořádně nadaných a ve svých schopnostech převyšující věk je možné zahájení školní docházky před dovršením šesti let.

    3) úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky)

    Aby dítě bylo schopno při výuce plně využívat svoje mentální předpoklady, dílčí schopnosti a dovednosti, potřebuje mít zájem o učení a chuť poznávat. Důležitá je i schopnost tzv. záměrné (volní) koncentrace pozornosti na danou činnost (úkol); věku přiměřený smysl pro povinnost, zodpovědnost. Školní práce klade nároky na všechny kvality pozornosti - intenzitu, stálost, vytrvalost, odolnost vůči rušivým vlivům. Práceschopnost je podmíněna zejména vyzrálostí centrální nervové soustavy, ovšem úzce souvisí i se zralostí osobnosti a dosavadním stylem výchovy. Dítě by mělo být vedeno k respektování určitých pravidel, limitů, měla by být podporována jeho samostatnost, mělo by být vedeno ke zvládnutí drobných povinnosti (úklid hraček, oblečení, pomoc v domácnosti).

    4) úroveň zralosti osobnosti (emocionálně- sociální zralost)

    Zda dítě dokáže dobře fungovat ve škole záleží nejen na jeho dispozicích, ale také na tom, zda umíme dítě vhodně motivovat a jak jsme schopni porozumět jeho povaze, důvodům jeho chování, jeho potřebám a možnostem. Na vyzrálost osobnosti jsou po zahájení školní docházky kladeny poměrně vysoké nároky, a to jak v oblasti emocionální, tak i sociální. Od žáka se očekává dostatečná míra emocionální stability, věku přiměřené zvládání emocí, sebeovládání, odolnost vůči frustraci.

    Kromě věku přiměřené emocionální vyzrálosti je stejně důležitá i sociální vyspělost: určité sociální dovednosti, schopnost adaptability, spolupráce, schopnost začlenit se do skupiny vrstevníků, rozumět pravidlům společenského chování a zvládat tato dohodnutá pravidla respektovat.

    Jak dítě obstojí mimo rodinu, tj. bez ochrany maminky a tatínka, záleží na tom, do jaké míry je vyzrálá jeho autonomie (samostatnost) a jak má rozvinutou sebedůvěru.

    (Kropáčková, 2008, s.11-13; Bednářová, Šmardová, 2010, s. 2-7 )

    U kterých dětí je vhodné zvažovat zahájení školní docházky?

    • děti zdravotně oslabené
    • děti s výrazným opožděním kognitivního vývoje
    • děti s pomalejším nebo nerovnoměrným kognitivním vývojem
    • děti s výraznější nezralostí v některých z dílčích oblastí kognitivního vývoje
    • děti nezralé v oblasti práceschopnosti
    • děti nezralé v oblasti emocionálně- sociální

    Při rozhodování o zahájení školní docházky je nutné řídit se krom kritérií a pouček také citem, intuitivně, na základě zkušenosti. Je třeba zohledňovat i aktuální životní situaci dítěte a jeho rodiny. Lze konstatovat, že pro zralé dítě je vhodnější zahájení školní docházky a pro nezralé je vhodnější její odložení. Některé nezralé děti potřebují pouze čas na přirozené vyzrání, některým je třeba poskytnout  podporu v rozvoji oslabených oblastí (rodina, MŠ formou individuálního vzdělávacího plánu, individuální speciálně- pedagogická péče v pedagogicko-psychologických poradnách nebo speciálně pedagogickém centru.(Bednářová, Šmardová, 2010, s.7)

    Diagnostika školní zralosti

    Posuzování školní zralosti probíhá obvykle ve dvou etapách. Screening provádějí často již školní lékaři či učitelky v mateřských školách. Při výskytu pochybností či problémů dochází k podrobnějšímu vyšetření prováděnému v pedagogicko-psychologické poradně odborným psychologem.

    K nejznámějším a nejužívanějším testům školní zralosti patří česká verze Kernova testu, kterou vypracoval Jirásek- Orientační test školní zralosti. Test obsahuje tři úkoly: kresbu mužské postavy, napodobení psacího písma a obkreslení skupiny bodů. K hodnocení se používá pětibodová klasifikační stupnice. (Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2009, s. 626)

    __________________________________________________________________________

    § 48 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

    § 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

    Použité zdroje a literatura

    • BEDNÁŘOVÁ, J. Školní zralost. Computer Press: Brno, 2010. ISBN: 978-80-251-2569-4.
    • KROPÁČKOVÁ ,J. Budeme mít prvňáčka. Praha: Portál, 2008. ISBN: 978-80-7367-359-8.
    • PRŮCHA, J., Walterová, E., Mareš, J.Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003. ISBN: 80-7178-772-8.
    • OPATŘILOVÁ,D. Pedagogicko- psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno, Masarykova univerzita: 2008. ISBN: 978-80-210-3977-3.
    • SVOBODA, M; Krejčířová, D.; Vágnerová, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2009. ISBN: 978-80-7367-566-0.

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.