Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Romantismus

Stránka naposledy upravena 11:50, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    Zatímco sochařství v době romantismu dlouho podléhalo vlivu klasicismu a akademismu, malířství, jehož romantické prvky již byly obsaženy v samotném klasicismu, se v této době rozvíjelo mnohem dynamičtěji a stalo se zde dokonce vůdčím uměleckým oborem. Oproti klasicismu se v malířství romantismu zrodilo nové pojetí malby založené na větší míře svobody a individualismu umělce, na novém výtvarném názoru i na nových tématech, mezi nimiž hrálo podstatnou roli znovunalezené a hlouběji procítěné téma přírody. Na rozdíl od klasicismu se toto pojetí přitom neřídilo přísnými postuláty a objektivně platnými normami, ale principem tvořivosti, která má nenapodobitelný a jedinečný charakter daný jedinečností osobnosti tvůrčího génia. V mnoha ohledech se tak v romantismu udály natolik převratné změny, že poznamenaly vývoj následujících malířských směrů nejenom v devatenáctém, ale i ve dvacátém století.

     

    Charakter romantického obrazu:   na rozdíl od klasického obrazu, v němž se umělec snažil o dosažení ideální formy podle vzorů vytvořených uznávanými umělci, bylo jedním z cílů romantického umělce podat zobrazovaný výjev v jeho empiricky věrohodné podobě – tj. realisticky. To vedlo jednak k zesílení významu barvy, modelace a ostatních malířských prostředků podílejících se na iluzívním zobrazení skutečnosti, jednak k uvolnění malířského rukopisu a k celkově živějšímu a bezprostřednějšímu malířskému přednesu (zahrnujícímu např. i světelné efekty a záměrné deformace), v němž se mohl svobodněji prosadit temperament a vnitřní prožitek umělce.

     

    Techniky, obsahy a žánry:   živost a bezprostřednost při záznamu pozorované skutečnosti vedly k rozmachu některých malířských technik, např. olejomalby a akvarelu, i grafiky, v níž se zejména uplatňovala nedávno objevená (1798) litografie.

    Na jedné straně se romantismus v  řadě témat a obrazových forem nechával inspirovat barokem a klasicismem (například v užívání různých metafor, apoteóz, alegorií a personifikací), na druhé straně uvedl do umění mnoho nových témat a motivů, které byly dosud pro malířství nepřijatelné nebo nezajímavé. Vznikaly tak např. obrazy:

    -          duševně nemocných lidí;

    -          lidí z okraje společnosti;

    -          lidí ve stavu duševní  rozervanosti, osamělosti nebo odcizení;

    -          hrdinů válek a revolucí nebo osobností, které žily v konfliktu se společností;

    -          metafyzických bytostí (zejm.z říše zla) v podobě duchů a démonů nebo pohádkových bytostí;

    -          prostředí minulých kultur (antiky, středověku) nebo kultur blízkého a dálného Orientu;

    -          objektů připomínajících zánik (hrobky, zříceniny) či nedokončenost (torza, fragmenty);

    -          literárních témat středověkých nebo romantických spisovatelů, např. J. W. Goetha, lorda G. G. Byrona nebo W. Scotta;

    -          snů a fantazií.

     

    Význam romantické krajinomalby:   romantický vztah ke krajině již měl svůj základ v barokním anglickém parku utvářeném jako volná a člověkem téměř nedotčená krajina, v níž se nenalézaly žádné umělé dominanty. V této podobě tak příroda představovala prostředí svobody a duchovní kontemplace, které se lidskému jedinci, členu odosobněné industrializované společnosti, dostávalo stále méně a která zůstávala výsadou jenom některých společenských vrstev, mj. i umělců. Krajinářství pak tyto principy dále rozvíjelo v představě divoké a člověkem nezasažené krajiny, v níž se člověk objevuje jenom jako nedůležitá stafáž a nepatrná součást všepřesahujícího kosmického dění.

     

    Význam a vlivy romantismu:   romantismus představuje v dějinách umění významný a mnohotvárný proud, který, jako výrazný tvůrčí projev, procházel uměním od konce 18. do začátku 19. století paralelně a zároveň protikladně s klasicismem. Podstatně ovlivnil následující umělecký vývoj nejenom ve směrech 19. století, k jakým např. patřil architektonický historismus, symbolismus či impresionismus, ale i v některých moderních  směrech 20. století – např. v expresionismu, fauvismu, surrealismu nebo v některých projevech nového figurálního umění po 2. světové válce.

     

    Periodizace:  romantismus, jehož vznik spadá do období  tzv. preromantismu probíhajícího v letech 1760 – 1790, se následně vyvíjel v různých časových intervalech podle jednotlivých zemí. Například:

    -          v Anglii, kde vznikl,  mezi léty 1790 – 1830,

    -          ve Francii mezi dobou Velké francouzské revoluce v roce 1789 a únorové revoluce v roce 1848,

    -          v  Německu od roku 1800 do konce revoluce v roce 1850,

    -          v českých zemích od první čtvrtiny 19. století do neoromantismu  konce 19. století. 

     

    Aktuální obsah:

     

     

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.