Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Náměty a hry vhodné k procvičení orientace v čase

Stránka naposledy upravena 15:13, 9 Dub 2010 uživatelem Milena Králová
    Obsah
    Žádné titulky

     

    NÁMĚTY A HRY VHODNÉ NA PROCVIČENÍ ORIENTACE V ČASE
     
    Bohunka Trelová
     
    - měření výšky dětí, délky končetin – změny těla v průběhu vývoje
    - prohlížení fotografií z dětství (dětí, rodičů i prarodičů), srovnání podoby
    - výroba „stromu času“ => „rodokmen rodiny“
    - prohlížení kroniky a alba školy (i maminky a tatínkové chodili k nám do školky)
    - rychlení rostlin, pokusy
    - hra s přesýpacími hodinami, pozorování písku, popř. srovnání s jinými hodinami
    - pozorování ručiček hodin – co stihneme v daném čase
    - sledování digitálního času
    - vaření vajíček podle „minutníku“
    - za jak dlouho stihneš udělat……, práce se stopkami
    - činnosti pro dospělé x pro děti => rozlišení
    - relaxace, cvičení s prvky jógy (př. „Zpomalený film“)
    - did. hry na procvičování časových pojmů (ráno – dopoledne-poledne-odpoledne-večer, den x  noc, dny v týdnu, roč. období)
    - návštěva muzea
    - péče o rostliny a živočichy ve třídě, pozorování růstu, vývoje
    - did. hra „Od semínka k židli“  (růst stromu, využití dřeva)
    - prohlížení letokruhů na řezu stromu
    - pozorování okolí, všímat si změn
    - pozorování rozpouštějícího se ledu, sněhu ve sklenici
    - vyprávění zážitků (z víkendu, z prázdnin, …)
    - řazení obrázku podle posloupnosti děje
    - rozhovory o životě v dávných dobách (pravěk, středověk…) x v budoucnosti
    - výstavky historických předmětů – „Jak lidé kdysi žili“
    - lidové hry, písně, kroj, řemesla
    - společné setkání dětí a seniorů, rozhovory o životě kdysi a dnes, jak si děti kdysi hrály, řemesla, oblečení, doprava (drožky, povozy,….), kultura (nebyla televize,…)
     

    Dramatické hry

    Od semínka k rostlině
     
    Než začneme hrát tuto hru, musejí děti znát teorii vzniku, růstu rostlin. Je vhodné, pokud znají konkrétní názvy jednotlivých rostlin, květin, popř. stromů.
    Děti zklidníme ( vhodnou relaxační hudbou, říkankou, povídáním o rostlinách, písní, jednoduchým pohybem, ….) a vysvětlíme postup hry. Vzpomeneme si, jak jsme zasadili semínka do květináče a vyrostla nám z nich rostlinka. Na totéž si zahrajeme.
     
    Průběh hry
    Děti „ začarujeme“ říkankou: Čáry, máry, miminka,
                                                  ať jsou z nás teď semínka.
    Děti se „změní“ na semínka a „zasadí“ se do země. Když začne pršet ( domluvené znamení) a zasvítí sluníčko, začnou semínka vystrkovat na zem první klíček. Nejprve pomalu, aby se přesvědčila, že už je jaro a teplo. Pokud ne, stáhnou se zpátky pod zem. Po doteku dalšího slunečního paprsku ( pohlazení p. uč.) začnou růst. Každé dítě ztvárňuje jinou rostlinu a snaží se jí podobat. Až vyroste poslední rostlina, každá z nich se představí jménem.
     
    U maminky v bříšku
     
    Tuto hru můžeme hrát až po pochopení skutečnosti, jak člověk přichází na svět. Pracujeme s dětskými encyklopediemi a obrazovým materiálem. Podmínkou je alespoň několikeré absolvování relaxačních cvičení, neboť je nutné, aby se děti uměly maximálně uvolnit.
     
    Průběh hry
    Děti leží na podložce na zemi. Leží uvolněny, na zádech, mají zavřené oči a snaží se soustředit pouze na slova učitelky a relaxační hudbu. Po úplném zklidnění učitelka navodí atmosféru bezpečí, příjemného prostředí, tepla – jsme u maminky v bříšku. Cítíme se příjemně, nic nás netlačí, nebolí, neohrožuje, jsme v bezpečí, ničeho se nebojíme. Navození pocitů – jak se cítíš? Co slyšíš? Co zrovna teď děláš?
    Už nemáme v bříšku místo, chceme ven na svět. Narodili jsme se.
    Následuje rozhovor s dětmi o jejich pocitech. Odpovědi nehodnotíme, jen vyslechneme. Pokud děti chtějí, mohou svůj prožitek ztvárnit výtvarně.
     
    Pozn.: tuto hru absolvuji s dětmi každý rok. Relaxační techniky děti znají a zamlouvají se jim. Po absolvování hry se děti spontánně svěřují se svými pocity – „bylo tam tma, teplo, ťukalo tam srdíčko, slyšel jsem podpadky, jak maminka šla,…). Velice zajímavé byly i výtvarné práce dětí. Dalo se z nich vycítit, že si „schoulení v bříšku“ opět prožily.
     
     
     

    Ptáci
     
    Hra obdobná jako „semínka“. Bylo by vhodné, kdyby děti znaly názvy některých druhů ptáků, popř. domácí drůbeže. Rovněž musejí vědět, jak ptáci přicházejí na svět – z vajíčka. Zahrajeme si na to.


    Průběh hry
    Děti zmotivujeme „zaříkávadlem“ : „Čáry, máry, vanička,
                                                            ať jsou ze všech vajíčka.“
     
    Děti se stulí do klubíčka, uloží se do jednoho z hnízd, která jsme si předem přípravili z dek a textilií a „promění se“ ve vajíčko. Důležité je, aby děj opravdu prožily, ne jen vajíčko znázorňovaly pohybem. Pomůže jim, pokud zavřou oči. Ve vajíčku se začíná klubat život, malému ptáčátku začínají růst nožičky, křidélka, celé tělo. Když už je mu skořápka malá, začne si zobáčkem razit cestu ven. Po vyklubání je ještě slepé, holé a nemohoucí. Musí chvíli počkat, než zesílí a naroste mu peří. Pak se pokusí opustit hnízdo. Domácí drůbež cupitá po svých, ostatní ptáci zkoušejí letět. Vše si děti názorně vyzkoušejí. Následuje zklidnění – posezení v hnízdě- a rozhovor o  prožitcích. Děti se svěřují, v jakého ptáka „se proměnily“.
     
    Prší
     
    Děti by měly mít povědomí o jednoduchém koloběhu vody.

    Průběh hry
    Každé z dětí je malý mráček, který pluje oblohou – znázornění pohybem. Mráčky se srazí v jeden velký mrak – děti se seskupí k sobě a jako jeden mrak se pohybují prostorem. Když už je mrak hodně velký, začne se proměňovat v kapičky vody. Ty se v mraku neudrží a začnou padat na zem v podobě dešťových kapek. Jedno dítě po druhém se odpoutává od skupiny a představuje dešťovou kapku. Začíná pršet a jednotlivé kapky dopadají na zem – každá zvlášť. Z jednotlivých kapiček jsou malé loužičky. Ty se spojí do jedné velké louže – děti se vzájemně dotýkají jakoukoliv částí těla. Pak vysvitne sluníčko a jednotlivé kapky se začnou zase vypařovat. Děti čekají na dotyk slunečního paprsku ( polechtání učitelky) a stoupají k obloze. Až se „vypaří“ poslední kapka, jsou ze všech dětí opět obláčky a hra se opakuje.
     
     

    V hodinářství

    Povídáme si s dětmi o různých druzích hodin – od kostelních až po náramkové. Pro lepší představu je dobré využít obrazový materiál, nejideálnější by pak bylo vidět všechny hodiny na vlastní oči. Děti se dozvědí, že hodiny jsou důležité proto, aby nám měřily čas. Hodiny a hodinky se prodávají v hodinářství. My si na takový obchod zahrajeme.
     
    Průběh hry
    Jedno dítě je nakupující, jedno prodavač. Ostatní děti znázorňují různé druhy hodin – stojací, na zavěšení, budík, náramkové, digitální, minutník, přesýpací, aj. Vše probíhá improvizovanou scénkou, dialogem mezi prodávajícím a nakupujícím. Děti se pak snaží předvést, co jako hodiny umí ( pohybem, pantomimicky, zvukem, popř. popisem). Pokud cítí potřebu, mohou využít jakékoliv pomůcky ( zvonky, tamburíny, hůlky, číslice, kruh jako ciferník, …).
    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova