Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Přidat do kolekce              hodnotilo 5 uživatelů

Nadané děti a žáci

Stránka naposledy upravena 22:16, 19 Črvn 2011 uživatelem PaedDr. Karel Tomek?

    Verze jako 20:57, 5 Srp 2021

    na tuto verzi.

    Vrátit se k Archiv verzí.

    Zobrazit aktuální verzi

    Toto heslo bylo založeno Karlem Tomkem,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování  hesla.

    Výklad hesla:

    Vzdělávání nadaných dětí (do nástupu povinné školní docházky) a nadaných žáků (základních a středních škol) představuje celý komplex témat a problémů. Prvním je už samotná definice nadaného dítěte/žáka.

    Definice

    Potřebujeme pro to, abychom rozvíjeli nadání našich dětí definici nadaného žáka? Někteří pedagogové jsou toho názoru, že nejefektivnějším způsobem podpory nadání zejména u dětí a žáků mladšího školního věku je příliš nezkoumat míru jejich individuálních dipozic a snažit se individualizací a vnitřní diferenciací výuky dosáhnout osobního maxima u všech dětí/žáků. Je to bezesporu rozumný a správný přístup. Pokud se u dítěte/žáka projeví výrazné nadání v nějaké oblasti, musí se mu dostat individuální podpory odpovídající charakteru a míře projeveného nadání. To je druhá strana téže mince. Pozbuzovat, motivovat a inspirovat všechny, podporovat a dále rozvíjet jednotlivce podle jejich individuálních vzdělávacích potřeb. 

    Nadání a talent bývají v odborné veřejnosti chápány různě. Někteří autoři (Dočkal a kol. (1987), Tannenbuum (1993). Mönks a Ypenburgová (2002) doporučují je požívat jako ekvivalenty. Jiní autoři oba pojmy rozlišují. Nadání staví nad talent, jako projev velmi vysokého talentu. Setkat se můžeme s pojetím, kdy nadání je vnímáno spíše jako předpoklad , potenciál, kdežto talent jako výkon na vysoké úrovni. Jiní autopři rozlišují nadání jako všeobecné intelektové předpoklady, a talent jako předpoklady pro jednu nebo několik příbuzných oblastí. V našem prostředí není použřívání obou pojmů ostře vymezeno, legislativa hovoří o podpoře a vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných, případěn mimořádně nadaných. Pojmu talent se u nás používá spíše pro oblast nadání sportovního či uměleckého nebo v souvislosti s výkony, které jsou v nějaké oblasti činnosti zjevně mimořádné. V dalším textu hesla se přikláníme k ekvivalentnímu používíní obou pojmů.

    O definování nadání se pokoušela celá řada autorů. Definice nadání se liší podle přístupu k základním dvěma faktorům. Jsou to jednak vysoké předpoklady, potenciál jedince v nějaké oblasti nebo ve více oblastech a vysoký výkon. Projevené nadání. Dlouhou dobu byly tato faktory stavěny proti sobě vylučovacím způsobem. Společným znakem mnoha definic nadaných a talentovaných dětí vytvořených v druhé polovině dvacátého století je zahrnutí jedné z obou výše zmíněných složek nebo obou společně a také konstatování, ve smyslu, že tyto děti potřebují zpravidla vzdělání a programy, které školy zpravidla běžně neposkytují. 

    Pro účely podpory vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů je dobře využitelný Renzulliho model, který od jeho vytvoření v roce 1977 byl dalšími autory rozvíjen a doplňován. Za klíčové považuje tři základní znaky: nadprůmězrné schopnosti (vysokou míru předpokladů), tvořivost (kreativitu), motivaci (vůli dosáhnout vynikajících, neobvyklých výklonů).

    Definice nadání podle Rentzuliho a Reisové (1986) je poměrně komplexní a v pedagogické praxi použitelná: "Nadání je výsledkem interakce třech základních vlastností - nadprůměrných všeobecných a/nebo specifických schopností, vysoké úrovně motivace a vysoké úrovně kreativity.Jedinci, kteří mají potenciál projevovat nadání jsou ti, kteří jsou nositeli nebo jsou schopni rozvíjet tyto vlastnosti a aplikovat je na nějakou hodnotnou oblast lidské činnosti. Jedinci, kteří projevují nebo, kteří jsou schopni rozvoje interakce mezi těěmito těmito vlastnostmi potřebují širokou škálu vzdělávacích možností a služeb, které běžně nejsou poskytovány prostřednictvím regulérních školských programů." (s 218) In: Jurášková Základy pedagogiky nadaných IPPP, Praha 2006.

    Další autoři ještě doplnili Renzuliho model o faktory příznivého prostředí rodiny, školy a vrstevníků - Mönks, (1999), specifické intelektové schopnosti v širším pojetí, a faktor příznivých okolností (štěstí, bý ve správnou chvíli na správném místě) Cziesel (1995), Tanenbaum (1986) ještě doplnil statickou a dynamickou složku (spoluvytváření vlastního prostředí, aktivita).

    S jistotou nadsázkou tedy můžeme formulovat "recept" na nadané dítě/žáka/studenta. Vezmi nadprůměrné intelektové schopnosti v jedné více nebo všech typech inteligence, přidej tvořivost a silnou motivaci k tomu, tyto předpoklady využít. Vraž to do prostředí milující a podporující rodiny, peč to dostečně dlouho v prostředí výborné školy s učiteli, kteří umí vzdělávat nadané žáky a pod vlivem inspirujících a stimulujících vrstevníků. Okořeň to specifickými intelektovými schopnostmi v některé oblasti a podávej v situaci, která umožní v pravý čas maximálně podporivat, stimulovat a rozvíjet projevené nadání. Ponech tomu možnosti spoluvytvářet vlastní prostředí i za cenu, že se ti byt změní v laboratoř, zoologickou, ateliér nebo v něco úplně jiného.

    Vezměte prosím tuto nadsázku jako snahu poněkud zlidštit nudnou část věnovanou definocím.

    Nadání a mimořádné nadání

    Odlišení nadání a mimořádného nadání je důležité nejen z pohledu míry potřebné podpory, ale i z hlediska prožívání situací při vzdělávání ze strany dítěte/žáka. Tomek, K. a Zelendová, E.  jsou na základě řady rozhovorů s mimořádně nadanými lidmi a jejich učiteli (www.rvp.cz) toho názoru, že zatímco nadaní žáci projevují nápadnou, vysokou úroveň schopností a podávají vysoké výkony v oblasti svého nadání, mimořádně nadaní žáci se tématu svého zájmu, nadání věnovat musí, jsou k tomu vnitřně puzeni. V případě, že se této obasti nemohou věnovat dostatečně, jejich mimořádně intenzivní vzdělávací potřeba není naplňována, dochází u nich k projevům srovnateným s projevy deprivace nebo frustrace. Zatímco nadaný žák se rád a snadno učí, mimořádně nadaný žák se učit musí, nemá jinou volbu. Z toho by měl vycházet i přístup pedagogů ke vzdělávání těchto obou podobných a přece odlišných skupin dětí/žáků.   

    Přístup učitelů k vzdělávání nadaných dětí/žáků

    Přesto, že nadané děti, žáci a studenti nejsou homogenní skupinou s jednotnými charakteristikami, některé společné znaky nadání, které do jisté míry v obecné rovině popúisuje definice výše, předurčují i přístup učitelů ke vzdělávání nadných.

    Učitel nadaných by měl být především stabilní osobnost, která je připravena nebrat si osobně různé poznámky, slovíčkaření, umanutosti a někdy nadměrnou aktivitu nadaných žáků, jejich snahu prosadit se za každou cenu, strhávání pozornosti na sebe, jeistou sbestřednost, nerespektování a autority, které se mohou v chování nadaných žáků občas a jednotlivě nebo i často a v kobinaci vyskytovat. Měl by být zkrátka připraven na "všechno". Nadané děti dopspělé překvapují.

    Nadané děti mají zpravidla vysoce vyinutý smysl pro spravedlnost. Proto je důležitá nestrannost a rozvinuté dovednosti v oblasti hodnocení. Právě to bývá zdrojem konfliktů s nadanými dětmi, které se stávají "tribuny třídy" a umí naše nepřesnosti nebo nespravedlnosti přesně a bez obalu pojmenovat.

    S tím souvisí značná míra tolerance k zvláštnostem, originalitě i k jejich vyhraněným názorům a netaktním vyjádřením. Neznamená to v žádném případě vzdělávání bez pravidel.

    Pro toleranci je nezbytným předpokaldem vysoká míra empatie, schopnosti vcítit se do prožívání, pocitů těchto dětí. Porozumět někdy obtížně pochopitelným postojům, neobvyklým reakcím Opět to neznamená tolerovat cokoli v chování žáků, ale připustit, že pochopení by mělo předcházet našemu rozhodnutí o dalším pedagogickém postupu v konkrétních případech.

    Možná nejdůležitěšjí vlastností učitele nadaných žáků je adaptabilita. Vysoká míra schopnosti přizpůsobovat se neočekávaným situacím, které přináší výuka a schopnost pružně reagovat na vzdělávací situace s ohledem na individuální potřeby nadaných žáků.

    S účinnou komunikací, která nemusí být vůbec snadná souvisí i takt. Ten je mimořádně důležitý při řešení konfliktních situací, situacích nedorozumění i ve chvílích hodncení nadaných žáků.

    S tím souvisí i dostatčný nadhled a z něj vyplývající laskavý humor, který oceňují nadaní žáci stejně, jako jejich průměrní spolužáci.

    Čtenář by mohl namítnout, že ve výčtu chybí dvě zásadní položky, kterými je nadání nebo dokonce mimořádné nadání pedagoga a též značná, neobvykle vysoká míra jeho tvořivosti. Obojí je jistě výhodou. Není to však nezbytná podmínka. Mnohem důležitější než vynikající znalosti oboru jsou při vzdělávání nadanáých žáků dovednosti pedagogicko-psychologické a často i obecně lidské. Stejně tak je pro nadaného žáka důležitější to, zda a jak učitel podporuje jeho tvořivost než to, zda je sám vynikajícím tvůrcem. 

    Diagnostika

    Identifikace nadaných dětí a žáků je poměrně složitá činnost, která v sobě zahrnuje dvě extrémní situace. Jednak tu, kdy dítě v určitém období svého vývoje vykazuje některé znaky nadaných, je jako nadané identifikováno, ale ve skutečnosti se o nadání nejedná. Druhou možnou chybou, které je závažnější, je situace, kdy se nepodaří včas nebo vůbec zachytit (podporovat a rozvíjet) skutečně nadané dítě.

    Z hlediska diagostiky nás v této souvislosti napadnou IQ testy. Toto pojetí je v naší kultuře hluboce zakořeněno a svým způsobem i utvrzováno společnostmi typu MENSA, kde je púodmínkou vstupu konkrétní výsledek v testu inteligence.

    Pro pedagogickou praxi se osvědčují čtyři skupiny metod:

    1. Různé formy pozorování ze strtany rodičů a pedagogů. Neobvyklé projevy, které signalizují možnost vývoje směrem k nadání nebo mimořádnému nadání mohou být různě interpretovány. To, co zaujatý rodič provního dítěte považuje za neobvyklý projev mimořádného nadání, můlže zkušený učitel hodnotit jako běžný projev dítěte daného věku, kterému se dostává dostetčné stimulace ze strany rodiny a okolí. Pozorování může být pro identifikaci nadání tím užitečnější, čím více obsahuje faktů a méně interpretací. Učitelé tyto zkušenosti získávají zpravidla praxí, rodiče mají proti nim výhodu znalosti dítě od jeho narození a i když jsou zaujati ve prospěch svého dítěte, bývají poměrně dobrými pozorovateli schopnými ve většině případů projevy nadání odhalit.

    2. Dobrým pomocníkem při identifikaci nadaných žáků jsou inventáře, které obsahují strukturované popisy obvyklých projevů nadaných. Tyto obecné charakteristiky můžeme porovnávat s projevy konkrétního dítěte a hodnotit množství a intenzitu těchto příznačných projevů.

    3. V posledních desetiletích se ve školách objevuje stále častěji portfolio jako nástroj rozvoje žáků i určitá forma hodnocení. Portfolio se dobře hodí jako jeden z možných nástrojů identifikace nadaných. Žák, pedagog nebo oba společně mohou vybírat do portfolia výtvory, produkty, doklady, dokumenty (fotografie, nahrávky) dokládající vývoj žáka a jeho specifické projevy v oblasti/oblastech jeho nadání.

    4. Teprve jako poslední v tomto výčtu uvádíme testové metody. Máme zde na mysli standardizované testy, které jsou používány psychology v školských poradenských zařízeních (pedagogicko-psychologických poradnách) nebo kliknickými psychology. Každopádně tyto nástroje patří do rukou vyškolených odborníků. Právě potvrzení nadání nebo mimořádného nadání dětí, žáků a studentů těmito zařízeními je v ČR podmínkou některých forem podpory ze strany státu. 

    Možnosti vzdělávacího systému (legislativa, organizace)

    O podpoře vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů hovoří zákon 561/2004 Sb. školský zákon v § 17 - 19.

    Podstatné je, že zákon ukládá všem školám a školským zařízením vytvářet předpoklady pro rozvoj nadání dětí žáků a studentů. Není tu ni o identifikaci! Je to příkaz vzdělávat tak, aby se potenciál nadání každého jedince mohl projevit. Je to nejratší, ale pravděpodobně nejdůležitější ustanovení zákona z pohledu rozvoje nadání u nás.

    Dále zákon výslevně povoluje možnost k rozvoji nadání uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Toto opatření není omezeno na stupněm, druhem nebo typem školy.

    Důležitým ustanovením zákona je možnost daná řediteli školy přeřadit momořádně nadaného žáka se souhlasem rodič. či zákonných zástupců do vyššího ročníku bez absolnvování předchozího ročníku. Lidově to znamená "přeskočit ročník". Právě zde je nezbytné písem,né vyjádření školského poradenského zařízení. V každém kraji je nejméně jedno pracoviště, specializované na diagnostiku a podporu nadaných žáků. Pracujív něm speciálně proškolení odborníci, kteří mají k dispozici potřebné diagnostické naástroje. Jejich seznam je na stránkách IPPP i Metodického portálu.

    Podrobnosti o výše uvedených ustanoveních obsahuje vyhláška č. 15/

    Individuální vzdělávací plán pro nadaného žáka

     

    Metody práce s nadanými žáky