Toto heslo bylo vytvořeno Mgr. Janou Adámkovou PhD.
Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze..
Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze..
Obsah stránky:
|
Výklad hesla
Výuka neverbální komunikace (dále: VNK) je edukační disciplína, která se cíleně zaměřuje na posilování a rozvoj aktuálních klíčových znalostí, dovedností a postojů lidského dorozumívání (předávání a přijímání informací) prostřednictvím komunikačních modelů, strategií, her a dalších tvůrčích metod v oblasti řeči těla (Adámková, 2011);
- prolíná se všemi vzdělávacími oblastmi;
- čerpá mimo jiné z poznatků psychologických, etologických, lékařských a sociologických věd (Tegze, 2003);
- úzce souvisí s průřezovými tématy RVP ZV Komunikační výchova, Osobnostní a sociální výchova.
Konečným cílem je
- intelektuálně věku a zkušenostem odpovídající kultivovaný neverbální projev, kterého žák umí využít v aktuálně dané komunikační situaci (Adámková, 2011);
- schopnost žáka aplikovat získané teoretické poznatky do komunikační praxe (Čechová, M. 1998).
Cíle v oblasti obsahů řeči těla obecně (Valenta, 2004)
- umět vnímat u sebe;
- umět vnímat v neverbálním chování druhých lidí;
- umět rozpoznat;
- umět popsat;
- umět regulovat;
- umět vytvořit různé typy informací.
Zdroje učení a materiální podmínky
- učebnice;
- zvukové pomůcky;
- dotykové pomůcky;
- informační a komunikační technika;
- dynamická projekce;
- statická projekce;
- komunikační modely a grafy;
- zdroje on-line (Skalková, 2010).
Základní metodické principy
- Posilování komunikačního záměru (VNK klade důraz na komunikační záměr): v rámci komunikace je nutné sledovat souvislosti a jevy, při nichž dochází k výměně informací. Vše směřuje k určitému cíli – záměru (Čechová, M., 1998).
- Systematičnost (VNK je systematická); výuka nesmí být pouze nahodilá, je třeba vytvářet určité systémy a strategické postupy, které žákům usnadní lepší orientaci v probírané problematice, v používání argumentů apod. (Čechová, M., 1998).
- Praktičnost (VNK je praktická); probírané učivo nelze vykládat pouze teoreticky. Je třeba využít tvůrčích metod, ukázek a simulace reálných komunikačních situací tak, aby si žák mohl uvědomit případná úskalí, která v rámci komunikace mohou nastat. Prostřednictvím praktické výuky navíc získává i okamžitou zpětnou vazbu nejen od svého učitele, ale i od ostatních žáků ve skupině (Valenta, J., 2010).
- Motivace (VNK motivuje k lepším výkonům, k rozvíjení schopností a dovedností); žák musí být posilován ve svém pocitu důležitosti vlastní osobnosti, ale také v sounáležitosti s kolektivem. Při hodnocení používáme tzv. pozitivní kritiku, snažíme se na výkonu žáka ohodnotit i dobré stránky. (Adámková, 2011).
Metody
- simulace reálných komunikačních situací;
- praktická výrazová a pohybová cvičení;
- hry;
- záměny pohybů a zvuků;
- natáčení, fotografické metody apod;
- pantomima;
- vizuálně imaginativní metody;
- metody dramatické výchovy;
- metody zaměřené na cílově-tématické oblasti.
Použité zdroje a literatura
- ADÁMKOVÁ, J. Řeč těla jako důležitá součást komunikace. In Sborník multimediálních studijních opor pro učitele a žáky – projekt Komunikační výchova. Olomouc: UPOL, 2011.
- ČECHOVÁ, M. Komunikační a slohová výchova. Praha: ISV, 1998. ISBN 80-85866-32-3.
- TEGZE, O. Neverbální komunikace. Co vám prozradí lidské chování a jednání, a jak toho využít. Praha: Computer Press, 2003. ISBN 80-251-0183-5.
- LEWIS, D. Tajná řeč těla. Praha: Hodego, 1989. ISBN 80-7219-018-0.
- SKALKOVÁ, J.Obecná didaktika. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-1821-7.
- VALENTA, J. Manuál k tréninku lidského těla. Didaktika neverbální komunikace. Kladno: AISIS, 2004. ISBN 80-239-2575-X.
- VALENTA, J. Učíme (se) komunikovat. Metodika komunikace v rámci osobnostní a sociální výchovy. Kladno: AISIS, 2010. ISBN 978-80-904071-5-2.
Doporučená literatura a odkazy ke studiu
- BĚLOHLÁVKOVÁ, V. Jak porozumět řeči těla. Praha: Computer Press, 2001.
- BRUNO, T., ADAMZCYK, G. Řeč těla. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2008-1
- DAVIES, R. Jak číst obličeje. Praha: Železný, 1996.
- DeVITO, J. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2018-0
- HARTLEYOVÁ, M. Řeč těla v praxi. Praha: Portál, 2004.
- KANITZ, A. Umění úspěšné komunikace. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1222
- MORRIS, D. Body talk – Řeč těla. Praha: Železný, 1999.
- TERMANN, S. Umění přesvědčit a vyjednat. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0304-1
- VALENTA, J. Jednoduché metody dramatické výchovy (hraní rolí) ve výuce různých předmětů. Rádce učitele. 3. Praha: Raabe, 2003.
- VÁVRA, V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990.
- VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2
Další doporučenou literaturu najdete v odkazu pod průřezovým tématem Komunikační výchova.
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |