Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Tématický blok - ZA POLÁRNÍM KRUHEM

Stránka naposledy upravena 18:37, 19 Ún 2011 uživatelem Bohunka Trelová
    Obsah
    Žádné titulky

     

    Autor: Bohunka Trelová

     

     

    Charakteristika: Téma, které můžeme realizovat v zimních měsících, nás zavede do krajů sněhu a ledu. Děti se seznámí s jejich obyvateli a životními podmínkami.

     

    Doba trvání: jeden týden

     

    Přípravné aktivity: sběr prázdných krabic od džusů (zásobovala nás školní kuchyně), seznámení s písněmi J. Nohavici „Velrybářská výprava“ a „Grónská zem“, stavba bunkrů a iglů na školní zahradě, výroba „sněhové závěje“ a sněhuláka z textilií.

     

    Cílové kompetence, které byly naplňovány:

     

    Biologická oblast  -    rozvíjet všechny smysly

     

    -       zvyšovat svoji tělesnou zdatnost

     

    -       zdokonalovat koordinaci jemné a hrubé motoriky

     

    -       odhadovat rizika ohrožující jeho bezpečnost                               

     

    Psychologická oblast -  chtít rozumět okolnímu světu

     

    -       mít bohatě rozvinutou fantazii

     

    -       své chování přizpůsobovat sociálnímu prostředí, uvědomovat si různé sociální role

     

    -       přizpůsobovat tvořivě ke skutečnosti

     

    -       pociťovat sounáležitost s lidmi z rozličných společenství

     

    Interpersonální oblast -  uznávat práva druhých

     

    -       chápat, že lidé jsou různí a chovají se různě

     

    -       chtít spolupracovat ve skupině a se skupinou

     

    -       rozumět projevům nonverbální komunikace a uplatňovat ji

     

    -        chápat, že rozmanitost lidských ras a kultur je hodnotou

     

    Sociálně-kulturní oblast -  respektovat pravidla soužití

     

    -       spoluvytvářet prostředí pohody ve třídě

     

    Environmentální oblast -  pochopit vzájemné vazby v konkrétním životním celku

     

    -       vědět o různorodosti kultur, ras, etnik …

     

    -       mít povědomí o rozdílech mezi živou a neživou přírodou a o základních podmínkách pro existenci života

     

     

    První den

     

    Pomůcky: zeměpisný atlas světa, zvonkohra, metalofon, xylofon, ozvučná dřívka, velký hrnec s vařečkou, knihy Dětská encyklopedie a Severská zvířata autorů W. Hensela a H. Thiemeyera.

     

    Postup:

     

         Sedíme na zemi v kruhu, uprostřed je velký hrnec s vařečkou (ukořistili jsme jej na velké výpravě do neznámé země, rozuměj – kuchyně). V hrnci vaříme vtipnou kaši, abychom byli chytří. Vařečka je kouzelná, každému přičaruje imaginární lžíci k nabrání kaše, poté se promění v motýla a uletí.

     

         Teď, kdy jsme všichni chytří, povídáme si o různých místech na Zeměkouli – jak to tam vypadá, jací a jak tam žijí lidé, zvířata, zda tam rostou rostliny. Využíváme obrazový materiál a atlas světa. Ukazuji dětem mapu Grónska a celé severní i jižní části zeměkoule. Vyprávím o tom, jak se žije v zemích, kde je sníh a led. Děti si pozorně prohlížejí obrázky v dětských encyklopediích a v knize Severská zvířata. Rozvinul se živý rozhovor o životě v těchto krajích.

     

         Hrajeme si na zvířátka, která žijí v zemích věčného sněhu a ledu. Děti přesvědčivě předvedly ledního medvěda, tučňáka a dokonce i tuleně a mrože.

     

         Když jsme se pohodlně usadili v postavené sněhové závěji, začala jsem vyprávět příběh o eskymáckém chlapci, který se jmenoval Nanuk – po něm se dnes jmenují dnešní mražené lahůdky. Nanuk  rád mlsal rampouchy nebo si na ně hrál písničky. Hrou na zvonkohru předvádím dětem, jak asi taková hra zněla, děti si hraní vyzkoušejí také, přidáváme ještě ozvučná dřívka, xylofon a metalofon.

     

         Eskymáci neumějí česky, zkusíme vymyslet řeč Eskymáků. Děti zkoušejí „svojštinu“. Která už jim není neznámá. Na jednotlivé slabiky zkoušíme zazpívat známou píseň s doprovodem na rampouchy (zvonkohra). Domlouváme se „posunčinou“ (pantomima). Děti zkoušejí vyjádřit např.: Dobrý den. Je hezky, svítí slunce. Je mi zima, chtěl bych se zahřát. Mám tě rád.

     

     

    Druhý den.

     

    Pomůcky: vymyté krabice od džusů, lavička, bedny Polikarpovy stavebnice, bílé deky a stará prostěradla, „sněhové závěje“ vyrobené dětmi v předešlých dnech z textilií, plyšový mrož.

     

    Postup:

     

         Za poslechu písně J. Nohavici „Grónská zem“ se začínáme chystat na velkou velrybářskou výpravu. Potřebujeme chytit velrybu, abychom na vlastní oči viděli, jak vypadá (samozřejmě jsme měli v plánu velrybu okamžitě pustit zase zpět na svobodu). Nejdříve vyrábíme v prostoru herny krajinu sněhu a ledu. Volně na zemi jsou rozloženy bedny Polikarp.stavebnice, polštáře a lavička. Tyto nerovnosti jsme překryli bílými tkaninami a dekami, které představují sníh. Modrá tkanina představuje moře – Severní ledový oceán. Nasedáme do velké lodě (stoly obrácené nohama vzhůru), vyrážíme.

     

         Děti mají rozděleny funkce – kormidelník, kapitán, kuchař, námořníci. Během plavby se děti seznamují s kompasem, bez kterého by žádná loď nemohla vyplout, s dalekohledem, s lupou. Dopluli jsme do mělkých vod, dále musíme pokračovat na kajaku – lavička, dřevěné tyče nám slouží jako pádla. Vystupujeme na ledový břeh, brodíme se hlubokým sněhem, je nám zima, zahříváme se cvičením a pohybem.

     

         Přicházíme do osady, kde žijí Eskymáci. Vítáme se s nimi, vysvětlujeme, proč jsme připluli. Využíváme nonverbální komunikaci. Velryby ovšem v jejich vodách nežijí, pouze mroži. Jednoho mrože dostáváme na památku (plyšová hračka). Stavíme si iglú z prázdných krabic od džusu. Jdeme spát, ráno vyplouváme zpět za zpěvu písně (kytarový doprovod):

     

    Výprava velrybářská k břehům Grónska

     

    Nezdařila se,

     

    Protože nejeli jsme na velryby

     

    Ale na mrože.

     

    Mrože si vezeme s sebou, děti mu vymyslely jméno Fousek.

     

     

    Třetí den.

     

    Pomůcky: bílé deky, vata, zrcadlo, kelímky od jogurtu, bílé čtvrtky papíru, tácky z polystyrénu, špejle, barevné papíry, vatelín.

     

    Postup:

     

         Vyrábíme polární krajinu na podložce. K jejímu vytvoření použijeme bílou deku, vatu, vatelín, polámané kousky polystyrénu, zrcadlo (zamrzlá vodní hladina). Z kelímků od jogurtu vyrábíme iglů pomocí jejich polepení bílými textiliemi nebo papírem. Z polystyrénových tácků jsme vyrobili lodě. Doprostřed tácku se zapíchla špejle s připevněnou plachtou vystřiženou z barevného papíru. Špejli doporučuji pojistit přilepením k tácku pomocí plastelíny. Menší tácky jsme využili k výrobě saní, stačí jen protáhnout provázek.

     

        Děti si do hotové krajiny umísťují zvířátka žijící v tamních krajinách (hračky z um. hmoty, plyšáky). S vyrobenou krajinou si děti hrály prakticky denně. Postupně ji doplnily o další detaily – Eskymáky a sněhuláky z LEGA, malé panenky zabalené do kožešin, stromy (holé větve), kameny.

     

         Kelímky od jogurtu jsme později využili při hře. Děti hledaly pod který z nich jsem schovala kamínek.

     

     

    Čtvrtý den.

     

    Pomůcky: archy měkkého bílého papíru, prázdné skleněné lahve, ozvučná dřívka.

     

    Postup:

     

         Sedíme v naší zimní krajině v herně. Vracím se vyprávěním k eskymáckému chlapci Nanukovi, o kterém jsme si povídali první den. Děti si vyslechly příběh o tom, jak se Nanuk narodil, jak žil, jak pomáhal rodičům, jak si hrál se svými kamarády.

     

         Vyrábíme si sněhové koule mačkáním měkkého papíru, koulujeme se. Umísťujeme do zimní krajiny sněhuláka vyrobeného v předchozích dnech, do kterého se děti strefují papírovými koulemi. Děti přišly s nápadem připevnit sněhulákovi lyže, což jsme posléze, pochopitelně, uskutečniliJ. Následovala pohybová improvizace za poslechu písně J. Nohavici „Grónská zem“.

     

         Na lavičce jsou v řadě postaveny prázdné skleněné lahve – rampouchy. Děti na ně zkoušejí hrát pomocí různých předmětů – ozvučná dřívka, kamínky, kovové tyčinky, mušličky, kameny ze zvonkohry… Zkouším do lahví nalít různé množství vody, každá láhev pak zní jinak. Pochopitelně, že se nám podařilo jednu láhev převrhnout, ale čistá voda, naštěstí, nezanechala na koberci žádné stopyJ.

     

         Procvičili jsme si matematické pojmy. Př.: Ťukni do lahve tolikrát, kolik vidíš sněhových koulí, najdi méně (více) sněhových koulí, než je rampouchů, zkus se trefit do nejmenší (největší) lahve,  apod.

     

     

    Pátý den

     

    Pomůcky: kartony tvrdého papíru, barvy, nůžky, kousky polystyrénu, velké prostěradlo.

     

    Postup:

     

         Vyrábíme malé Eskymáky z tvrdého papíru. Děti si vystřihují předkreslený tvar a následně vybarvují. Hotové figurky zasunujeme do zářezu v kousku polystyrénu a umísťujeme do malé polární krajiny.

     

         Hra v zimní krajině v prostoru herny. Děti drží pevně za rohy prostěradlo a různě s ním pohybují. Pozorujeme, jak mění svůj tvar. Děti prostěradlo podbíhají v momentě, kdy je nahoře, nechávají je na sebe spadnout, ostatní hádají, kdo je pod ním, koulejí si na něm míč, pomocí zvedání různých částí prostěradla si jej vzájemně posílají…

     

         Hra ve třídě na linoleu, které představuje ledovou plochu. Sedneme si na zem a roztočíme se.

     

         Hra na ledové kry (obdoba hry Na židličky). Dětem rozdám bílé čtvrtky papíru znázorňující ledové kry, kterých je vždy o jednu méně, než dětí. Na smluvený signál se děti  snaží přemístit na jinou kru. Kdo žádnou nenajde, vypadává ze hry a pozoruje ostatní z kajaku (lavička).

     

     

    Co následovalo v dalších dnech.

     

    -       Výroba báboviček z ledu. Vodu jsme nalili do forem různých tvarů – bábovky na písek, misky, kelímky, krabice od bonboniéry) a dali zmrznout. Aby se zmrzlé bábovky daly lépe vyklopit, zahřáli jsme jejich dno v teplé vodě.

     

    -       Malování barvami do sněhu

     

    -       Labyrint v prostoru herny vyrobený pomocí cik-cak natažené prádlové gumy a na ní připevněnými novinami – hledáme cestu ze zimní krajiny, pro zpestření si mohou děti zavázat oči a hledat cestu jen pomocí kontaktu s nataženou gumou. Dbát na bezpečné připevnění!!