Pojem „vrstevnické vzdělávání“ je odvozen z angl. "peer education". Slovo „peer“ původně znamenalo příslušnost k jedné z pěti vrstev aristokracie, ovšem současné pojetí tohoto slova vyjadřuje vrstevníka. Vrstevník je někdo, s nímž se vychovávaná či vzdělávaná osoba může ztotožnit. Důležitá je nejen věková podobnost, ale např. i ekonomická situace či souřadné sociokulturní postavení. Výraz "peer vzdělávání" tedy znamená výchovné působení mezi vrstevníky navzájem. Východiskem vrstevnického vzdělávání je filosofie, že se jedinec přirozeně ztotožní s někým, kdo je mu blízký z hlediska sociálního zázemí, věku, role, zájmů a životní orientace, a který jej proto v jeho názorech a postojích má schopnost ovlivňovat.Tím, co odlišuje vrstevnické vzdělávání od obecné participace mládeže je, že jsou při něm mladým lidem přiděleny role vrstevnického „experta“ na témata blízká jeho vrstevníkům a role „zprostředkovatele změny“.

 

V současnosti můžeme nejčastěji realizované vrstevnické programy rozdělit na tyto základní druhy:

 

a) vrstevnická pomoc při učení (tutoring a mentoring) – kupř. studentům se slabšími výkony

b) vrstevnická prevence negativních společenských jevů (protidrogové, sexuologické programy, atp.)

c) vrstevnická mediace – alternativní neautoritativní způsob řešení sporů a konfliktů

d) vrstevnické poradenství

 

Vrstevnické vyučování je založeno na tom, že žák či skupina žáků dočasně přejímají v kolektivu vrstevníků pedagogickou roli a provádějí své spolužáky procesem osvojování učiva a klíčových kompetencí. Formy takové výuky mohou být různě variovány, pokud je zachován vrstevnický princip vyučování.