Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Nadané děti a žáci

Stránka naposledy upravena 10:00, 25 Srp 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Vzdělávání nadaných dětí (do nástupu povinné školní docházky), nadaných žáků (základních a středních škol) a studentů (vyšších odborných a vysokých škol) představuje celý komplex témat a problémů. Prvním je už samotná definice nadaného dítěte/žáka/studenta.

    Definice

    Potřebujeme pro to, abychom rozvíjeli nadání našich dětí, definici nadaného žáka? Někteří pedagogové jsou toho názoru, že nejefektivnějším způsobem podpory nadání, zejména u dětí a žáků mladšího školního věku, je příliš nezkoumat míru jejich individuálních dispozic a snažit se individualizací a vnitřní diferenciací výuky dosáhnout osobního maxima u všech dětí/žáků. Je to bezesporu rozumný a správný přístup. Pokud se u dítěte/žáka projeví výrazné nadání v nějaké oblasti, musí se mu dostat individuální podpory odpovídající charakteru a míře projeveného nadání. To je druhá strana téže mince. Povzbuzovat, motivovat a inspirovat všechny, podporovat a dále rozvíjet jednotlivce podle jejich individuálních vzdělávacích potřeb. 

    Nadání a talent bývají v odborné veřejnosti chápány různě. Někteří autoři  Dočkal a kol. (1987), Tannenbuum (1993). Mönks a Ypenburgová (2002) doporučují je požívat jako ekvivalenty. Jiní autoři oba pojmy rozlišují. Nadání staví nad talent, jako projev velmi vysokého talentu. Setkat se můžeme s pojetím, kdy nadání je vnímáno spíše jako předpoklad, potenciál, kdežto talent jako výkon na vysoké úrovni. Jiní autoři rozlišují nadání jako všeobecné intelektové předpoklady a talent jako předpoklady pro jednu nebo několik příbuzných oblastí. V našem prostředí není používání obou pojmů ostře vymezeno, legislativa hovoří o podpoře a vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných, případně mimořádně nadaných. Pojmu talent se u nás používá spíše pro oblast nadání sportovního či uměleckého nebo v souvislosti s výkony, které jsou v nějaké oblasti činnosti zjevně mimořádné. V dalším textu hesla se přikláníme k ekvivalentnímu používání obou pojmů.

    O definování nadání se pokoušela celá řada autorů. Definice nadání se liší podle přístupu k základním dvěma faktorům. Jsou to jednak vysoké předpoklady, potenciál jedince v nějaké oblasti nebo ve více oblastech a vysoký výkon, projevené nadání. Dlouhou dobu byly tato faktory stavěny proti sobě vylučovacím způsobem. Společným znakem mnoha definic nadaných a talentovaných dětí vytvořených v druhé polovině dvacátého století je zahrnutí jedné z obou výše zmíněných složek nebo obou společně a také konstatování ve smyslu, že tyto děti potřebují zpravidla vzdělání a programy, které školy většinou běžně neposkytují. 

    Pro účely podpory vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů je dobře využitelný Renzulliho model, který od jeho vytvoření v roce 1977 byl dalšími autory rozvíjen a doplňován. Za klíčové považuje tři základní znaky: nadprůměrné schopnosti (vysokou míru předpokladů), tvořivost (kreativitu), motivaci (vůli dosáhnout vynikajících, neobvyklých výklonů).

    Definice nadání podle Rentzuliho a Reisové (1986) je poměrně komplexní a v pedagogické praxi použitelná: Nadání je výsledkem interakce třech základních vlastností nadprůměrných všeobecných a/nebo specifických schopností, vysoké úrovně motivace a vysoké úrovně kreativity. Jedinci, kteří mají potenciál projevovat nadání, jsou ti, kteří jsou nositeli nebo jsou schopni rozvíjet tyto vlastnosti a aplikovat je na nějakou hodnotnou oblast lidské činnosti. Jedinci, kteří projevují nebo kteří jsou schopni rozvoje interakce mezi těmito vlastnostmi, potřebují širokou škálu vzdělávacích možností a služeb, které běžně nejsou poskytovány prostřednictvím regulérních školských programů. (s. 218) In: Jurášková Základy pedagogiky nadaných IPPP, Praha, 2006.

    Další autoři ještě doplnili Renzuliho model o faktory příznivého prostředí rodiny, školy a vrstevníků – Mönks, (1999), specifické intelektové schopnosti v širším pojetí a faktor příznivých okolností (štěstí, být ve správnou chvíli na správném místě). Cziesel (1995), Tanenbaum (1986) ještě doplnil statickou a dynamickou složku (spoluvytváření vlastního prostředí, aktivita).

    V oblasti rozumového nadání je nápadný rozdíl mezi skutečným věkem a projevy tohoto nadání. Jak uvádí autoři v publikaci Tvoříme individuální vzdělávacíplán mimořádně nadaného žáka: "Intelektové (rozumové) nadání je ve své podstatě asynchronní vývoj, ve kterém se kombinují zrychlené kognitivní schopnosti a zvýšená intenzita k vytvoření vnitřních zkušeností a povědomí, které se kvalitativně liší od normy. Tato asynchronie se zvyšuje spolu s intelektovou kapacitou."

    S jistotou nadsázkou tedy můžeme formulovat recept na nadané dítě/žáka/studenta. Vezmi nadprůměrné intelektové schopnosti v jedné, více nebo všech typech inteligence, přidej tvořivost a silnou motivaci k tomu, tyto předpoklady využít. Vraž to do prostředí milující a podporující rodiny, peč to dostatečně dlouho v prostředí výborné školy s učiteli, kteří umí vzdělávat nadané žáky a pod vlivem inspirujících a stimulujících vrstevníků. Okořeň to specifickými intelektovými schopnostmi v některé oblasti a podávej v situaci, která umožní v pravý čas maximálně podporovat, stimulovat a rozvíjet projevené nadání. Ponech tomu možnosti spoluvytvářet vlastní prostředí i za cenu, že se ti byt změní v laboratoř, zoologickou, ateliér nebo v něco úplně jiného.

    Vezměte prosím tuto nadsázku jako snahu poněkud zlidštit nudnou část věnovanou definicím.

    Nadání a mimořádné nadání

    Odlišení nadání a mimořádného nadání je důležité nejen z pohledu míry potřebné podpory, ale i z hlediska prožívání situací při vzdělávání ze strany dítěte/žáka. Tomek, K. a Zelendová, E.  jsou na základě řady rozhovorů s mimořádně nadanými lidmi a jejich učiteli (www.rvp.cz) toho názoru, že zatímco nadaní žáci projevují nápadnou, vysokou úroveň schopností a podávají vysoké výkony v oblasti svého nadání, mimořádně nadaní žáci se tématu svého zájmu, nadání věnovat musí, jsou k tomu vnitřně puzeni. V případě, že se této oblasti nemohou věnovat dostatečně, jejich mimořádně intenzivní vzdělávací potřeba není naplňována, dochází u nich k projevům srovnatelným s projevy deprivace nebo frustrace. Zatímco nadaný žák se rád a snadno učí, mimořádně nadaný žák se učit musí, nemá jinou volbu. Z toho by měl vycházet i přístup pedagogů ke vzdělávání těchto obou podobných a přece odlišných skupin dětí/žáků.   

    Přístup učitelů k vzdělávání nadaných dětí/žáků

    Především si položme otázku, zda naše školy umí pracovat s nadanými žáky. V příspěvku proneseném představitelem ČŠI na mezinárodní konference Práce s talentovanou mládeží v Brně ve dnech 25. - 27. 9. 2008 a publikovaném ve sborníku z této konference KOLEKTIV AUTORŮ. Práce s talentovanou mládeží. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 25. - 27. 9. 2008 v Brně. Brno: JCMM, 2008, na str. 41 je bohužel jasné vyjádření stavu: "S plnou vážností je nutné v odpovědi na otázku zda školy umí pracovat s nadanými žáky konstatovat, že ve školách v zásadě přetrvává bezradnost, někdy i nezájem a neochota (chybí motivace), kontrast mezi deklarovanými podmínkami a skutečností (např. podmínky společného vzdělávání žáků všech úrovní ve stejné třídě atd.), ale i obecně nepochopení celé problematiky rozvojových potřeb a jejich zužování zejména u rozumově nadaných žáků."

    Ještě jeden pohled z praxe, publikovaný ve Zborníku prác z 5. mezinárodnej konferencie Od razvíjania nadania k rozvíjaniu osobnosti nadaných.  Bratislava: Iris, 2008. m. M. Hubatka ze ZŠ Znojmo v něm připomíná: "Především narážíme u učitelů na mylnou utkvělou představu, že škola, která se věnuje dětem nadaným v praxi dělá jednu nebo dvě zázračné metody či formy, které ji zákonitě určují k práci s touto skupinou žáků. De facto očekávají jednoduchou ale zázračnou "didaktickou kuchařku" ve stylu: "Když ve výuce pracujete s nadanými žáky, děláte toto a toto..." Bohužel špatně se vysvětluje, že nic takového není a nebude. Potom nastává rozčarování a rozpaky." (str. 134)

    Přesto, že nadané děti, žáci a studenti nejsou homogenní skupinou s jednotnými charakteristikami, některé společné znaky nadání, které do jisté míry v obecné rovině popisuje definice výše, předurčují i přístup učitelů ke vzdělávání nadaných.

    Učitel nadaných by měl být především stabilní osobnost, která je připravena nebrat si osobně různé poznámky, slovíčkaření, umanutosti a někdy nadměrnou aktivitu nadaných žáků, jejich snahu prosadit se za každou cenu, strhávání pozornosti na sebe, jistou sebestřednost, nerespektování autority, které se mohou v chování nadaných žáků občas a jednotlivě nebo i často a v kombinaci vyskytovat. Měl by být zkrátka připraven na „všechno. Nadané děti dospělé překvapují.

    Nadané děti mají zpravidla vysoce vyvinutý smysl pro spravedlnost. Proto je důležitá nestrannost a rozvinuté dovednosti v oblasti hodnocení. Právě to bývá zdrojem konfliktů s nadanými dětmi, které se stávají „tribuny třídy a umí naše nepřesnosti nebo nespravedlnosti přesně a bez obalu pojmenovat.

    S tím souvisí značná míra tolerance k zvláštnostem, originalitě i k jejich vyhraněným názorům a netaktním vyjádřením. Neznamená to v žádném případě vzdělávání bez pravidel.

    Pro toleranci je nezbytným předpokladem vysoká míra empatie, schopnosti vcítit se do prožívání, pocitů těchto dětí. Porozumět někdy obtížně pochopitelným postojům, neobvyklým reakcím Opět to neznamená tolerovat cokoli v chování žáků, ale připustit, že pochopení by mělo předcházet našemu rozhodnutí o dalším pedagogickém postupu v konkrétních případech.

    Možná nejdůležitější vlastností učitele nadaných žáků je adaptabilita. Vysoká míra schopnosti přizpůsobovat se neočekávaným situacím, které přináší výuka, a schopnost pružně reagovat na vzdělávací situace s ohledem na individuální potřeby nadaných žáků.

    S účinnou komunikací, která nemusí být vůbec snadná, souvisí i takt. Ten je mimořádně důležitý při řešení konfliktních situací, nedorozumění i ve chvílích hodnocení nadaných žáků.

    S tím souvisí i dostatečný nadhled a z něj vyplývající laskavý humor, který oceňují nadaní žáci stejně jako jejich průměrní spolužáci.

    Čtenář by mohl namítnout, že ve výčtu chybí dvě zásadní položky, kterými je nadání nebo dokonce mimořádné nadání pedagoga a též značná, neobvykle vysoká míra jeho tvořivosti. Obojí je jistě výhodou. Není to však nezbytná podmínka. Mnohem důležitější než vynikající znalosti oboru jsou při vzdělávání nadaných žáků dovednosti pedagogicko-psychologické a často i obecně lidské. Stejně tak je pro nadaného žáka důležitější to, zda a jak učitel podporuje jeho tvořivost než to, zda je sám vynikajícím tvůrcem. 

    Diagnostika

    Identifikace nadaných dětí a žáků je poměrně složitá činnost, která v sobě zahrnuje dvě extrémní situace. Jednak tu, kdy dítě v určitém období svého vývoje vykazuje některé znaky nadaných, je jako nadané identifikováno, ale ve skutečnosti se o nadání nejedná. Druhou možnou chybou, která je závažnější, je situace, kdy se nepodaří včas nebo vůbec zachytit (podporovat a rozvíjet) skutečně nadané dítě.

    Z hlediska diagnostiky nás v této souvislosti napadnou IQ testy. Toto pojetí je v naší kultuře hluboce zakořeněno a svým způsobem i utvrzováno společnostmi typu MENSA, kde je podmínkou vstupu konkrétní výsledek v testu inteligence.

    Pro pedagogickou praxi se osvědčují čtyři skupiny metod:

    1. Různé formy pozorování ze strany rodičů a pedagogů. Neobvyklé projevy, které signalizují možnost vývoje směrem k nadání nebo mimořádnému nadání, mohou být různě interpretovány. To, co zaujatý rodič u svého prvního dítěte považuje za neobvyklý projev mimořádného nadání, může zkušený učitel hodnotit jako běžný projev dítěte daného věku, kterému se dostává dostatečné stimulace ze strany rodiny a okolí. Pozorování může být pro identifikaci nadání tím užitečnější, čím více obsahuje faktů a méně interpretací. Učitelé tyto zkušenosti získávají zpravidla praxí, rodiče mají proti nim výhodu znalosti dítě od jeho narození, a i když jsou zaujati ve prospěch svého dítěte, bývají poměrně dobrými pozorovateli schopnými ve většině případů projevy nadání odhalit.

    2. Dobrým pomocníkem při identifikaci nadaných žáků jsou inventáře, které obsahují strukturované popisy obvyklých projevů nadaných. Tyto obecné charakteristiky můžeme porovnávat s projevy konkrétního dítěte a hodnotit množství a intenzitu těchto příznačných projevů. VÚP vydalo publikaci, které nabízí podrobnosti tohoto postupu.

    3. V posledních desetiletích se ve školách objevuje stále častěji portfolio jako nástroj rozvoje žáků i určitá forma hodnocení. Portfolio se dobře hodí jako jeden z možných nástrojů identifikace nadaných. Žák, pedagog nebo oba společně mohou vybírat do portfolia výtvory, produkty, doklady, dokumenty (fotografie, nahrávky) dokládající vývoj žáka a jeho specifické projevy v oblasti/oblastech jeho nadání.

    4. Teprve jako poslední v tomto výčtu uvádíme testové metody. Máme zde na mysli standardizované testy, které jsou používány psychology v školských poradenských zařízeních (pedagogicko-psychologických poradnách) nebo klinickými psychology. Každopádně tyto nástroje patří do rukou vyškolených odborníků. Právě potvrzení nadání nebo mimořádného nadání dětí, žáků a studentů těmito zařízeními je v ČR podmínkou některých forem podpory ze strany státu. 

    Možnosti vzdělávacího systému (legislativa, organizace)

    O podpoře vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů hovoří zákon 561/2004 Sb., školský zákon v § 1719.

    Podstatné je, že zákon ukládá všem školám a školským zařízením vytvářet předpoklady pro rozvoj nadání dětí žáků a studentů. Není tu nic o identifikaci! Je to příkaz vzdělávat tak, aby se potenciál nadání každého jedince mohl projevit. Je to nejkratší, ale pravděpodobně nejdůležitější ustanovení zákona z pohledu rozvoje nadání u nás.

    Dále zákon výslovně povoluje možnost k rozvoji nadání uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Toto opatření není omezeno stupněm, druhem nebo typem školy.

    Důležitým ustanovením zákona je možnost daná řediteli školy přeřadit mimořádně nadaného žáka se souhlasem rodiče či zákonných zástupců do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Lidově to znamená přeskočit ročník. Právě zde je nezbytné písemné vyjádření školského poradenského zařízení. V každém kraji je nejméně jedno pracoviště, specializované na diagnostiku a podporu nadaných žáků. Pracují v něm speciálně proškolení odborníci, kteří mají k dispozici potřebné diagnostické nástroje. Jejich seznam je na stránkách IPPP i Metodického portálu.

    Podrobnosti o výše uvedených ustanoveních obsahuje vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v § 1315. 

    Individuální vzdělávací plán pro mimořádně nadaného žáka

    Jedním z významných nástrojů podpory mimořádně nadaného žáka je individuální vzdělávací plán. Je to možnost, kterou zakládá školský zákon (§18) a rozvíjí výše zmíněná vyhláška (§13). VÚP v této souvislosti přispívá specializovanou publikací a e-learningovým kurzem.

    Individuální vzdělávací plán je vytvářen školou na základě jejího školního vzdělávacího programu, závěrů psychologického vyšetření žáka a vyjádření rodičů (zákonného zástupce žáka, pokud se nejedná o zletilého žáka, který se vyjadřuje sám. Je to tedy svým způsobem kolektivní dílo.

    Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka obsahuje závěry psychologického vyšetření, které blíže specifikuje oblast, typ a rozsah nadání, to, jaké mimořádné vzdělávací potřeby má vytvářený plán zajistit a rozvíjet. Je-li to nutné, je využito i vyjádření lékaře pro děti a dorost. Dalšími údaje potom charakterizují obsah a rozsah poskytované péče, úpravy vzdělávacího plánu, doporučené učebnice, učební pomůcky a materiály, určení pracovníka poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat v péči o mimořádně nadaného žáka, personální zajištění průběhu a úprav vzdělávání mimořádně nadaného žáka, stanovení pedagoga školy, který bude sledovat vývoj mimořádně nadaného žáka a komunikovat se školským poradenským zařízením. V neposlední řadě obsahuje IVP také předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků, které budou využity pro zajištění navržených opatření pro vzdělávání mimořádně nadaného žáka.

    IVP se vytváří do 3 měsíců od nástupu mimořádně nadaného žáka do školy nebo od zjištění jeho mimořádného nadání. Za jeho zpracování odpovídá ředitel školy, který s ním seznámí rodiče nebo zákonné zástupce mimořádně nadaného žáka a potvrdí jej svým podpisem. IVP lze v průběhu školního roku doplňovat a upravovat. 

    Formy vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů

    Názory na vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů se v laické i odborné veřejnosti velmi liší. Na jednom pólu jsou zastánci jejich integrace v pestré vrstevnické skupině standardní školní třídy, na druhém pólu potom zastánci škol specializovaných na vzdělávání nadaných nebo extrémně zastánci jejich domácího vzdělávání.

    V tak složitém fenoménu, jakým je vzdělávání nadaných, může stěží existovat jedna nejsprávnější cesta. Každá z organizačních forem má své slabiny i přednosti.

    Stručný přehled forem vzdělávání nadaných:

    Školy pro nadané homogenní školy, v nichž se všechny třídy skládají z žáků nadaných. V ČR jen ojediněle, na Slovensku existuje stabilní síť takových škol. Víceletá gymnázia tuto úlohu, deklarovanou v době jejich vzniku, už dávno nehrají. Jsou pouze nástrojem selekce určité části dětí. 

    Třídy pro nadané v rámci běžných škol. Je to trend, který v podstatě může navázat na tradici tříd s rozšířenou výukou některých předmětů, za předpokladu, že budou naplněny skutečně nadanými žáky.

    Skupiny nadaných v rámci jednoho ročníku je další možnost. Skupinová nebo kooperativní výuka je velmi účinnou formou pro vzdělávání všech žáků. Její využití pro vzdělávání nadaných se tedy přímo nabízí. Skupiny mohou být vytvářeny i na základě jiných kritérií, kdy se v nich vzdělávají nadaní žáci z různých ročníků.

    Individuální integrace nadaného žáka je častou, avšak velmi náročnou formou jeho vzdělávání. Klade velké nároky na pedagoga a nadaný žák se může ve třídě za určitých okolností ocitnout ve složitém postavení. Jednak se může stát terčem šikany nebo přinejmenším nemá, s kým by si rozuměl. Kromě toho ho může učitel využívat pro spolupráci a pomoc slabším žákům, což jej sice může rozvíjet sociálně, ale nikoli v oblasti jeho nadání. V případech individuální integrace je důležité poskytnout nadanému žákovi možnost, aby v průběhu týdne alespoň nějaký čas trávil buď individuální výukou v oblasti svého nadání nebo ve skupině podobně nadaných žáků. Individuální integrace přináší i některá rizika. jedním z významných je nálepkování. "Označování žáků jako intelektově nadaných vytváří prostor pro jejich formální vyčlenění od ostatních žáků školy (v případě integrace ve speciální třídě) nebo třídy (v případě individuální integrace). Mohou nastat situace, v nichž budou intelektově nadaní žáci terčem výsměchu, nadávek, pokřikování až šikanování, nebo naopak někteří intelektově nadaní žáci mohou v důsledku nálepkování získat neoprávněný pocit výjimečnosti (to se týká i žáků speciální školy)." JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP, 2006.

    Domácí škola, domácí vzdělávání je extrémní možností pro vzdělávání mimořádně nadaného žáka. Vzdělávání probíhá v domácím prostředí. Dítě je vyučováno rodičem v prostředí, které dobře zná. Domácí vzdělávání má své zastánce i odpůrce. Faktorem je, že jeho pokusné ověřování ukázalo, že ve většině případů probíhá řádně a jeho výsledky jsou dobré. Obecně lze tuto formu doporučit spíše v mladším školním věku. I tak rodiče, kteří vzdělávají své nadané dítě doma, hovoří o mimořádné zátěži, kterou to pro rodinu představuje.

    S tím souvisí poslední dva body našeho přehledu. Zapojení mentorů, což představuje možnost zajistit nadanému žákovi pravidelný kontakt s odborníky v oboru jeho nadání. Ideální je to v průběhu roku, docházkou do vyšších ročníků, vyššího stupně školy, na některé univerzitní přednášky nebo opravdu osobním kontaktem. Do značné míry tomu odpovídají i různé letní školy, exkurze, stáže a obdobné akce organizované pro nadané žáky a studenty z různých oborů některými neziskovými organizacemi a vzdělávacími zařízeními.

    Mohutný průnik informačních a komunikačních technologií umožňuje nadaným snáze navazovat kontakty s vrstevníky s podobnými zájmy. Mohou se též vzdělávat s využitím těchto technologií a setkávat se s odborníky ve virtuálním prostředí. Tutoři různých forem e-lerningových kurzů, webových seminářů, diskusí a chatů mohu poskytovat podporu při rozvoji nadání žákovi či studentovi na druhém konci republiky on-line, vytvářet skupiny, sestavovat projektové týmy, zadávat a kontrolovat různé typy úkolů. U nás v této oblasti dosáhlo pozoruhodných výsledků sdružení TALNET. 

    Použité a doporučené zdroje a literatura

    Ani jdene matematický talent nazmar - Sborník příspěvků 3. ročníku konference učitelů matematiky a přírodních oborů na základních, středních a vysokých školách. Hradec Králové: JČMF, 2007

    CAMPBELL, J. R. Jak rozvíjet nadání vašich dětí. Praha: Portál, 2001

    FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007

    FOŘTÍKOVÁ, J. Talent a nadání - jejich rozvoj ve volném čase. 2. revidované vydání. Praha: IDM MŠMT, 2009

    FOŘTÍKOVÁ, J. (Ed.), RENZULLI, J., REISOVÁ, S., MONTGOMERY, D., JURÁŠKOVÁ, J. Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí. Praha: Triton, 2008

    HŘÍBKOVÁ, L. Nadaní a nadání. Praha: Grada, 2008.

    JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP, 2006.

    KOLEKTIV AUTORŮ. Práce s talentovanou mládeží. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 25. - 27. 9. 2008 v Brně. Brno: JCMM, 2008.

    Krok za krokem s nadaným žákem - Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka. Metodická příručka. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 72 s. ISBN 978-80-87000-28-1.

    LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa - jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. 1. vydání. Bratislava: IRIS, 2001.

    MACHŮ, E. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy. Brno: PdF MU, 2006

    Sborník prác z 5. medzinárodnej konferencie Od rozvíjania nadania k rozvíjaniu osobnosti nadaných, Čilstov pro Bratislave, 4. - 5. apríl 2008, Bratislava: Iris, 2008

    STERNBERG. R. J. Úspěšná inteligence: jak rozvíjet praktickou a tvůrčí inteligenci. Praha: Grada 2001

    Vyhledáváme rozumově nadané žáky.Metodická příručka. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 68 s. [cit. 2011-08-11]. ISBN 80-87000-42-7. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/03/Vyhledavame-rozumove-nadane-zaky1.pdf>.