Toto heslo bylo založeno Jitkou Jarníkovou,
Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování hesla.
Výklad hesla
Pojem pochází z latinského slova curriculum (běh, závodní dráha, vůz), v přeneseném významu pak vyjadřuje posun po plánované cestě (trase).
V pedagogice vyjadřoval tento termín původně pouze učivo, později se jeho význam rozšiřoval a měnil. V současnosti se uvádí více než stovka definic kurikula, které se vztahují k různým vzdělávacím koncepcím a jednotlivým výkladům autorů.
Pro příklad uvádíme:
- Kurikulum je program života školy (Rugg, 1974).
- Kurikulum zahrnuje učivo, vztahy učitele a žáků a prostředí (Westburg – Steiner, 1971).
- Kurikulum je plánovaná a řízená učební zkušenost (Tanner, D. – Tanner, L., 1975).
Z výše uvedeného vyplývá, že kurikulum představuje nejčastěji: vzdělávací program, obsah vzdělávání (co máme žáky naučit), vztahy ve vzdělávání, prostředí pro vzdělávání, jeho průběh a výsledky.
V české pedagogice se pojem kurikulum začal výrazněji používat v 80. letech minulého století. Průcha definuje kurikulum v Moderní pedagogice (2005) jako „obsah vzdělávání, který zahrnuje veškeré zkušenosti, které žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, zejména jejich plánování, zprostředkovávání a hodnocení“.
Průcha také rozlišil pět forem existence obsahu vzdělávání (2005):
akceptační forma – dokumenty školské politiky, národní priority ve vzdělávání, koncepce zájmových skupin
projektová forma – vzdělávací programy, učební plány a osnovy, standardy vzdělávání
realizovaná forma – konkrétní prezentace učiva realizovaná učiteli nebo výukovými médii
rezultátová forma – vzdělávací výsledky (osvojené učivo)
efektová forma – efekty obsahu vzdělávání v profesní kariéře lidí, jejich politických postojích atd.
V našich podmínkách si pod pojmem kurikulum můžeme v současnosti vybavit především vzdělávací programy na úrovni státu a školy. Jedná se o obsahové a organizační předpisy, které jsou určeny především pro učitele ve školách k vedení a řízení učebního procesu. Součástí kurikulárních dokumentů jsou hlavně cíle vzdělávání, vzdělávací obsah, učební plán, časové dotace atd., to vše pro daný typ vzdělání. Programy jsou realizovány v učebním prostředí, které ovlivňuje nejen to, co by se žáci měli naučit, ale i to, jak učení probíhá. Školní kurikulum se realizuje v interakci a komunikaci mezi učiteli a žáky, a to nejen v prostředí školy, ale i mimo školu.
Kurikulum nelze chápat jako neměnné vymezení vzdělávání, ale jako vyvíjející a obměňující se proces ve shodě s potřebami a hodnotami společnosti a s potřebami žáků. Jedná se o živý dokument, který se mění především na základě zkušeností s jeho realizací v praxi. Kurikulum bylo vždy předmětem výzkumu, který má ve školství dlouholetou tradici. V současné době probíhají výzkumy zaměřené na ověření kvality výuky podle nových kurikulárních dokumentů a monitorování potřeb učitelů.
Související termíny:
Zamýšlené kurikulum – to, co je ve vzdělávací soustavě určité země plánováno jakožto cíle a obsah vzdělání.
Realizované kurikulum – vymezováno jako „učivo skutečně předané žákům konkrétními učiteli v konkrétních školách a třídách“.
Dosažené kurikulum – obsahuje učivo, které si žáci skutečně osvojili. To jsou především znalosti žáků v příslušných předmětech, zjišťované speciálními testy pro měření vzdělávacích výsledků.[1]
Formální kurikulum – komplexní projekt cílů, obsahu, prostředků a organizace vzdělávání a realizace projektového kurikula ve vzdělávacím procesu (ve výuce) a způsoby kontroly a hodnocení výsledků vzdělávacího procesu (výuky).
Neformální kurikulum – zahrnuje aktivity a zkušenosti vztahující se ke škole a domácí studium, úkoly, přípravu žáků na vyučování.[2]
Neformální kurikulum – zahrnuje aktivity a zkušenosti vztahující se ke škole a domácí studium, úkoly, přípravu žáků na vyučování.[2]
související hesla:
Revize kurikula
_________________________________________________________________
[1] PRŮCHA, J.: Pedagogický slovník, 4. aktualizované vydání, Praha, Portál 2003
[2] WALTEROVÁ, E.: Kurikulum - proměny a trendy v mezinárodní perspektivě, Brno, MU 1994
Doporučená literatura a odkazy <Upravit stránku>
Literatura:
- PRŮCHA, J. Pedagogický slovník, 4. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2003.
- WALTEROVÁ, E. Kurikulum – proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: MU, 1994.
- PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2005.
- PRŮCHA, J. a kol. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009.
- Klíčová slova
Soubory 3
Soubor | Velikost | Datum | Autor | ||
---|---|---|---|---|---|
![]() | 00088.jpg RVP pro základní vzdělávání | 3.62 kB | 11:58, 6 Dub 2010 | David Pokorný | |
![]() | ![]() | 00169.jpg RVP pro předškolní vzdělávání | 3.79 kB | 11:58, 6 Dub 2010 | David Pokorný |
![]() | 2010-04-06_131621.png RVP pro gymnázia | 16.17 kB | 12:26, 6 Dub 2010 | David Pokorný |
Obrázky 3 | ||
---|---|---|
![]() RVP pro základní vzdělávání00088.jpg | ![]() RVP pro předškolní vzdělávání00169.jpg | ![]() RVP pro gymnázia2010-04-06_131621.png |