Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Epilepsie

Stránka naposledy upravena 16:35, 20 Zář 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?

    Garantovany-obsah.png

    Toto heslo bylo vytvořeno Lucií Knotovou,
    Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu diskuze.

     

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Epilepsie patří mezi somatické onemocnění, nejedná se tedy o duševní poruchu, jak se řada lidí mylně domnívá! Epilepsie je záchvatovité onemocnění, které se projevuje neočekávanými neuroelektrickými výboji v mozku, jež způsobují větší nebo menší epileptické záchvaty.  (Slowík, 2007, s.100) Epileptické záchvaty se projevují změnou vědomí, příznaky motorickými, senzitivními, senzorickými nebo vegetativními. Uvedené příznaky se mohou objevovat jednotlivě, ale i v různých kombinacích během jednoho záchvatu. Charakter epileptických záchvatů závisí na lokalizaci a způsobu šíření výbojů. (Pipeková, 2010, s. 193)

    Typy záchvatů

    Malý (parciální) záchvat se může projevit jenom velmi krátkým výpadkem pozornosti a vnímání, z těchto důvodů jej okolí nemusí ani zaregistrovat.

    Velký (generalizovaný) záchvat bývá provázen motorickou dysfunkcí (odtud lidové pojmenování " padoucnice“), poruchami vědomí, křečovitým sevřením a záškuby tělesného svalstva nebo vytékáním slin z úst.  U člověka postiženého záchvatem hrozí zapadnutí jazyka a následné dušení. V těchto případech je nezbytné poskytnout prví pomoc, tj. předejít zranění při pádu, zabránit překousnutí jazyka, uložit jedince do stabilizované polohy. V případě, že záchvat trvá déle než 5 minut nebo pokud se po jeho odeznění postižený člověk necítí dobře, doporučuje se zavolat lékařskou pomoc.

     V současné době se epileptické záchvaty klasifikují velice podrobně- skupiny motorických a nemotorických záchvatů obsahují další podrobnou klasifikaci využívanou zejména v medicínském přístupu. (Slowík, 2007,s. 100-101)

    Aura-předzvěst záchvatu

    Většina lidí s epilepsií je schopna rozpoznat blížící se záchvat, vyskytuje se u nich tzv. aura. Tento jev lze vysvětlit jako specifickou předzvěst záchvatu- například vnímání určité vůně, záškuby těla apod. Lidé takto vnímaví se mohou na záchvat připravit a předejít různým nebezpečím.  Prevencí vzniku záchvatů je vyvarování se všeho, co u konkrétního člověka funguje jako spouštěč záchvatu (může to být např. stres, alkohol, stroboskopické jevy ad. (Slowík, 2007, s. 100-101)

    Příčiny a terapie epilepsie

    Příčiny epilepsie nejsou zcela vyjasněny, ve většině případů se jedná o tzv. multifaktoriální etiologii. Z hlediska etiologie můžeme při nejobecnějším rozdělení mluvit o třech hlavních skupinách epilepsie:

    • symptomatická (příčina je známá, může se jednat např. o poranění hlavy, infekce mozku, mozkové nádory ad.)
    • idiopatická  (příčina není známá, ale jde pravděpodobně o  genetickou příčinu)
    • kryptogenní (příčina není známá, ale předpokládá se strukturální příčina, která musí být teprve nalezena)

    (Hanscomb, Hughes, 1999, s.8-9)

    Terapie epilepsie se zpravidla zaměřuje na podpůrnou medikamentózní léčbu (antiepileptika) a respektování vhodné životosprávy- zejména eliminování spouštěcích faktorů. Epileptické záchvaty nemusí znamenat celoživotní zátěž, mohou se objevit pouze přechodně v určitém období života, příp. naprosto ojediněle.

    Diagnostika

    U každého pacienta, který prodělal svůj první epileptický záchvat, se provádí detailní anamnestický rozbor obtíží, interní a neurologické vyšetření. Nezbytné je vyšetření elektroencefalografické EEG. Během potvrzení diagnózy prvního epileptického záchvatu se vždy doporučují režimová opatření- pravidelná životospráva, pravidelný rytmus spánku a bdění, omezení výraznější fyzické aktivity, zákaz alkoholu ad. (Pipeková, 2010, s. 197)

     

    Prognóza, psychosociální aspekty

    Epilepsie patří mezi léčitelná onemocnění- více než 75% pacientů se podaří antiepileptiky zkompenzovat a u více než 60% pacientů lze léčbu ukončit (antiepileptika se vysazují 2-3 roky po posledním epileptickém záchvatu). Pro úspěšnou léčbu epilepsie je nutná spolupráce pacienta, včetně dodržování pravidelné životosprávy a pravidelného užívání antiepileptik. Pacienti s epilepsií jsou do určité míry omezeni například ve volbě povolání (nesmí pracovat na směny, ve výškách, u strojů), při získávání řidičského oprávnění a následně při řízení motorových vozidel, při trávení svého volného času (sport) atd. (Pipeková, 2010, s. 198)

    Epilepsie patří mezi somatické onemocnění, nejedná se tedy o duševní poruchu, jak se řada lidí mylně domnívá! Epilepsie je záchvatovité onemocnění, které se projevuje neočekávanými neuroelektrickými výboji v mozku, jež způsobují větší nebo menší epileptické záchvaty.  (Slowík, 2007, s.100) Epileptické záchvaty se projevují změnou vědomí, příznaky motorickými, senzitivními, senzorickými nebo vegetativními. Uvedené příznaky se mohou objevovat jednotlivě, ale i v různých kombinacích během jednoho záchvatu. Charakter epileptických záchvatů závisí na lokalizaci a způsobu šíření výbojů. (Pipeková, 2010, s. 193)

    Typy záchvatů

    Malý (parciální) záchvat se může projevit jenom velmi krátkým výpadkem pozornosti a vnímání, z těchto důvodů jej okolí nemusí ani zaregistrovat.

    Velký (generalizovaný) záchvat bývá provázen motorickou dysfunkcí (odtud lidové pojmenování " padoucnice“), poruchami vědomí, křečovitým sevřením a záškuby tělesného svalstva nebo vytékáním slin z úst.  U člověka postiženého záchvatem hrozí zapadnutí jazyka a následné dušení. V těchto případech je nezbytné poskytnout prví pomoc, tj. předejít zranění při pádu, zabránit překousnutí jazyka, uložit jedince do stabilizované polohy. V případě, že záchvat trvá déle než 5 minut nebo pokud se po jeho odeznění postižený člověk necítí dobře, doporučuje se zavolat lékařskou pomoc.

    V současné době se epileptické záchvaty klasifikují velice podrobně- skupiny motorických a nemotorických záchvatů obsahují další podrobnou klasifikaci využívanou zejména v medicínském přístupu. (Slowík, 2007,s. 100-101)

    Aura-předzvěst záchvatu

    Většina lidí s epilepsií je schopna rozpoznat blížící se záchvat, vyskytuje se u nich tzv. aura. Tento jev lze vysvětlit jako specifickou předzvěst záchvatu- například vnímání určité vůně, záškuby těla apod. Lidé takto vnímaví se mohou na záchvat připravit a předejít různým nebezpečím.  Prevencí vzniku záchvatů je vyvarování se všeho, co u konkrétního člověka funguje jako spouštěč záchvatu (může to být např. stres, alkohol, stroboskopické jevy ad. (Slowík, 2007, s. 100-101)

    Příčiny a terapie epilepsie

    Příčiny epilepsie nejsou zcela vyjasněny, ve většině případů se jedná o tzv. multifaktoriální etiologii. Z hlediska etiologie můžeme při nejobecnějším rozdělení mluvit o třech hlavních skupinách epilepsie:

    • symptomatická (příčina je známá, může se jednat např. o poranění hlavy, infekce mozku, mozkové nádory ad.)
    • idiopatická  (příčina není známá, ale jde pravděpodobně o  genetickou příčinu)
    • kryptogenní (příčina není známá, ale předpokládá se strukturální příčina, která musí být teprve nalezena)

    (Hanscomb, Hughes, 1999, s.8-9)

    Terapie epilepsie se zpravidla zaměřuje na podpůrnou medikamentózní léčbu (antiepileptika) a respektování vhodné životosprávy- zejména eliminování spouštěcích faktorů. Epileptické záchvaty nemusí znamenat celoživotní zátěž, mohou se objevit pouze přechodně v určitém období života, příp. naprosto ojediněle.

    Diagnostika

    U každého pacienta, který prodělal svůj první epileptický záchvat, se provádí detailní anamnestický rozbor obtíží, interní a neurologické vyšetření. Nezbytné je vyšetření elektroencefalografické EEG. Během potvrzení diagnózy prvního epileptického záchvatu se vždy doporučují režimová opatření- pravidelná životospráva, pravidelný rytmus spánku a bdění, omezení výraznější fyzické aktivity, zákaz alkoholu ad. (Pipeková, 2010, s. 197)

     

    Prognóza, psychosociální aspekty

    Epilepsie patří mezi léčitelná onemocnění- více než 75% pacientů se podaří antiepileptiky zkompenzovat a u více než 60% pacientů lze léčbu ukončit (antiepileptika se vysazují 2-3 roky po posledním epileptickém záchvatu). Pro úspěšnou léčbu epilepsie je nutná spolupráce pacienta, včetně dodržování pravidelné životosprávy a pravidelného užívání antiepileptik. Pacienti s epilepsií jsou do určité míry omezeni například ve volbě povolání (nesmí pracovat na směny, ve výškách, u strojů), při získávání řidičského oprávnění a následně při řízení motorových vozidel, při trávení svého volného času (sport) atd. (Pipeková, 2010, s. 198)

    Použité zdroje a literatura

    • HANSCOMB, A.;HUGHES, L. Epilepsie. Společnost "E": Praha, 2000. Překlad anglického upraveného vydání z roku 1999, Doubnerová,J.
    • PIPEKOVÁ, J.Kapitoly ze speciální pedagogiky.3.vyd.Brno:Paido, 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0.

    • SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. 1. vyd.Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-247-1733-3.
    Klíčová slova
    • antiepileptika
    • aura
    • kombinované poruchy
    • somatopedie
    • záchvat generalizovaný
    • záchvat parciální