Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Čechy a Morava

Stránka naposledy upravena 11:26, 24 Dub 2013 uživatelem Pavlína Hublová
    Obsah
    Žádné titulky

    ČECHY A MORAVA:   v českých zemích se romantismus zpočátku projevoval zakládáním romantických (anglických) parků, které nejdříve zdobily okolí zámků, později i lokality městské zástavby. Doplňovaly je menší stavby, jejichž společenskou funkci, jako místa zábavy tehdejší společnosti, vyjadřovaly nejrůznější slohové i typové formy nejčastěji inspirované řeckou antikou, gotikou či exotickým Orientem. Vedle umělých zřícenin, empírových chrámků, minaretů, lidové architektury aj., patřily k oblíbeným architektonickým prvkům parkových úprav např. čínské pavilony s volně utvářeným tvaroslovím v symbióze čínsko-barokních, čínsko-antických, případně čínsko-roko-kových prvků.

    Spolu s architekturou vycházející z klasických forem projektovali někteří architekti (např. Jiří Fischer, Jan Filip Jöndl a Bernhardt Grüber) i stavby inspirované středověkými, převážně gotickými formami, které se začaly uplatňovat hlavně v sakrální architektuře, později (od 40. let) i v archi-tektuře veřejných budov, obytných domů, hradů a zámků.

     

    Příklady architektury českého historismu: (1.pol.19.století)

    památník Karla Schwarzenberka (Gotický templ) v zámeckém parku v Krásném Dvoře (před r.1797; zřejmě první česká stavba ve stylu romantické neogotiky, jež se stala svou výškou a umístěním dominantou celého parkového arelálu, sloužila určitou dobu jako přístřešek pro sochu maršálka Karla Schwarzenberka, velitele vojsk protinapoleonské koalice v bitvě u Lipska, jenž přijel na Krásný Dvůr v roce 1817);

    minaret v zámeckém parku v Lednici (1797-1802; Josef Hardtmuth);

    čínský pavilón v zámeckém parku ve Vlašimi (2.desetiletí 19.století);

    Královský letohrádek v Praze-Bubenči (1804-1820; Jiří Fischer, Jan Filip Jöndl; přestavbu starého královského letohrádku, který ve své době sloužil jako letní sídlo královských místodržících, provedl Jiří Fischer v plošně gotických formách s dominantním prvkem dvojitých hrotitých oken, jejichž stereotypním řazením nezapřel svou klasicistní orientaci);

    dostavba Staroměstské radnice v Praze (1836-1848; Petr Nobile,Wilhelm Sprenger; neo-gotika);

    kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních (1844-1848; Johann Gott-fried Guttensohn; neobyzantský sloh);

    památník císaře Františka I. na Smetanově nábřeží v Praze (1846; Josef Kranner, Josef Max, Josef Kamil Böhm; s úpravou Smetanova nábřeží, kterou prováděl významný německý architekt Bernhardt Grüber, souvisel i projekt parkového prostranství, jehož dominantu tvoří památník Františka I. komponovaný na námět gotické fiály s baldachýnem);

    úpravy zámku Sychrova (1847; Bernhardt Grüber, Josef Pruvot; neogotika).

    Klíčová slova (Upravit)
    • Žádná klíčová slova

    Soubory 0

     

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.