Přidat do kolekce              hodnotilo 8 uživatelů

Říkadla s pohybem

Stránka naposledy upravena 15:42, 9 Pro 2012 uživatelem Pavlína Hublová

     

    Obsah stránky:

     

    NOHY

    Pravá noha, levá noha, to jsou dvě.

    Pravá, levá, dupají si radostně.

    Pravá noha, levá noha

    po všech cestách jdou,

    k dobrým cílům vykračují jedna za druhou.

    Nohy a ruce

    Pravá noha, levá noha,

    spolu světem jdou,

    pravá noha, levá noha,

    stále jedna za druhou.

    Pravá ruka, levá ruka

    mnoho dovedou,

    pravá ruka, levá ruka,

    jedna druhé pomohou.

    KAŽDÁ RUČKA

    Každá ručka má prstíčky,

    Zavřeme je do pěstičky.

    Bum, bum na vrátka,

    To je krátká pohádka.

    Prstíčky si spolu hrají,

    mnoho práce nadělají.

    Bum, bum na vrátka,

    To je krátká pohádka.

    Nožičky my taky máme, pěkně s nimi

    zadupáme. Dup,dup, před vrátky, to je

    konec pohádky.

    CELÉ TĚLO Dohledat, dodělat

    Když máš dobrou vůli, tleskej rukama (ta ta ta)

                                            plácej kolena,

                                            dupej nohama,

                                            luskej prstama,

                                            zavolej HURÁ.            

    HOPSANDA

    Když jsem jel z Ostrova do Brandejsa,

    skákal mi koníček hopsa hejsa.

    Na zádech raneček se mi házel,

    v ranci mě koláček doprovázel.

    Když jsem jel z Brandejsa do Ostrova,

    koníček hop, hejsa skákal znova.

    Na zádech raneček, v ranečku nic,

    doma těch koláčků snad bude víc.

    ŽABKY

    Pode vsí se rybník svítí,

    je v něm plno žab,

    kmotr čáp tam chodívává,

    na žabičku šláp.

    KONĚ (Ztišení)

    V mé stáji čtyři koně jsou,

    ti rychle klusat dovedou.

    Po louce skáčou, hop a skok,

    pak tiše stojí, ani krok.

    NOHY (Švihadlo)

    Levá a pravá a hop a hopla,

    jen aby noha nezakopla.

    Ještě a ještě a hoplala

    ta pravá (levá) by pořád skákala

    přes zlatou bránu, na zlatý most

    TAK UŽ DOST!

    Ovečky

    Ovečky jdou z pastvy úzkou cestičkou

    Po zelené louce jedna za druhou

    Pojďme spolu touto branou

    cesta vede podle skal

    Pozor dejte, pospěšte si

    Aby vlk vás neseţral

    Hou hou hou

    Ovečky uţ jdou

    Jedna za druhou

    HOPSA HEJSA

    Hopsa hejsa, hopsa hejsa,

    pojedeme do Brandejsa.

    Hopsasá, hopsasá, Hanička se natřásá,

    přes potoky, přes hory, přes kameny, přes doly

    CO JE TO?

    To je bříško, to jsou záda,

    to je čelo, to je brada,

    to jsou lokty, ramena,

    chodidla a kolena.

    A co tohle? Ještě hlava,

    na ní nos a uši,

    nezapomeň na obočí, to té hlavě sluší.

    ŘEŽU DŘÍVÍ

    Řežu dříví na polínka,

    ať má čím topit maminka.

    Řežu, řežu, řízy, řízy,

    až mě z toho bolí v kříži.

    Řežu, řežu polena,

    až mě bolí ramena.

    Řežu, řežu, řežu  dříví,

    až jsem celý křivý,

    řežu dříví z ořechu,

    narovnám je pod střechu,

    řežu, řežu polínko,

    uvař kaši, maminko.

    Řežu, řežu, nemám dost,

    pro maminku, pro radost.

    ŠAŠEK

    Když se tahá za šňůru,

    skáče šašek nahoru.

    Vyhazuje rukama,

    vyhazuje nohama.

    Potom jede na koni,

    nakonec se ukloní.

    (M zvedá D za ruce nahoru, třepe s jeho rukama, kope s jeho nohama, rukama napodobuje pohyb opratěmi, zkříží D ruce na prsou a ukloní se s ním.)

    TĚLO

    Hlava, ramena, kolena, palce,

    kolena, palce, kolena, palce,

    hlava, ramena, kolena, palce, oči, uši, pusa, nos.

    JAK KRÁL KRALOVAL

    Byl jednou jeden král, už nevím, kde

    kraloval, však slavný byl.

    Jak na trůn sed, tak usnul hned,

    pak vyskočil, dokolečka se zatočil,

    pak na postel sed a usnul hned.

    (Stoj s rukama do svícnu, turecký sed, tvář opřít o dlaň, výskok, zatočit se dokolečka, sed na zem, leh na záda.)

    CO UŽ UMÍM

    Nejdřív ležím, potom sedím, lezu po čtyřech,

    pak se vodím, sama (sám si) chodím,

    nech mě, mámo, nech!

    Až oběhnu zahrádku, vrátím se ti v pořádku.

    D leh na zádech, sed, lezení,

    vodíme D za ruce, potom děti chodí samy,

    a nakonec obíhají dospěláky.

    KAČENKA

    Kačenka se kolíbala, na cestu se nedívala.

    O kamínek brk, zlámala si krk.

    (Ve dřepu jdeme dopředu s roztaženýma rukama, kolíbeme se a máváme. Na konci se svalí na zem.)

    STARÝ ČÁP

    Starý čáp, klapy, klap, chodí k brodu,

    čeřit vodu, čápice ho provází, chytá žáby pod

    hrází. Starý čáp, capy, cap, cape bosý po

    rákosí, za ním cape čápice, ráchají se v rybníce.

    (Chůze po prostoru, klapání rukama jako zobákem, nohy vysoko zvedáme. Některé děti mohou skákat jako žáby. Čápové je chytají. Žáby se mohou zachránit skokem do vody (obruč, kruh z provazu)

    VRABEČEK

    Letí, letí vrabeček, v zobáčku má drobeček,

    do hnízdečka sedne, svá křidélka zvedne.

    Čimčarara, čim, čim, čim,

    čím své děti nakrmím?

    (Běh po prostoru, ruce mávají. D „zaletí na značku“, dřepne si, dlaně na ramena (jakoby složilo malá křidélka), poskakuje v podřepu a mává „křidélky“)

    VČELKA

    Včelka měla nehodu, spadla, spadla na vodu.

    Stará olše, co tu stála, nad včelkou se slitovala,

    Poslala jí dolů list. Na tom lístku jako v člunku,

    přeplavala včelka tůňku.

    (Běh po prostoru a z něho leh na záda. Vztyk, paže mávají nad hlavou. Pomalý sed (ruce střídavě mávají v upažení. V sedu se rukama napodobujeme veslování)

    TULIPÁN A TULIPANÍ

    Tulipán a tulipaní navzájem se k sobě klaní,

    navzájem si sobě voní ona pro něj a on pro ni.

    BLEŠKA

    Skáče bleška na písku, hledá, kdo je nablízku.

    Kdo nejede na koni toho bleška dohoní.

    Alík leží na břiše, už má blešku v kožiše!

    Blecha skáče v kožichu, když je pejsek potichu

    Ale když pes zaštěká, to se celá vyleká..

    HRÁLO SI KOŤÁTKO

    Hrálo si koťátko na trávníčku, sahalo

    pacičkou po sluníčku. Sluníčko upletlo

    zlatý pásek, chytilo koťátko za ocásek.

    Dnes tě už nepustím, malý smíšku,

    zlatoTi nasypu do kožíšku.

    Že už mě nepustíš? Moje tlapky,

    uvidíš, skrývají ostré drápky.

    Leklo se sluníčko, za mrak běží.

    Koťátko vítězně kníry ježí.

    Chlubí se houseti: Milý brachu,

    sluníčko přede mnou prchá v strachu.

    Sotva to dořekne darebáček,

    sluníčko chystá už nový háček.

    Koťátko za ouško pevně chytí:

    už tě mám, už tě mám ve své síti.

    (Třídobý, houpavý valčíkový rytmus využijeme k házení velkého lehkého míče. M stojí uprostřed kruhu, děti kolem dokola. M hází míč dětem a ti jí ho vracejí.)

    MEDVÍDKOVÉ

    Hou, hou, hou, medvídkové jdou.

    Běží málem v poklusu, pěkně kolem cirkusu.

    (Převalí se na koberec, předvedou nám kotrmelec. Jdeme pomalou kolébavou chůzí v k kruhu, běžíme, kotrmelec či válení sudů)

    MEDVÍDEK

    Já jsem malý medvídek,

    šikovný jsem, to bych řek´,

    když se chytnu za paty, umím dělat obraty,

    žádnému se věřit nechce,

    ale je to známá věc, že jsem umělec!

    (V rozkročení přenášíme váhu z nohy na nohu chytíme se za kotníky, a točíme se dokola houpeme se na zádech výskok)

    ŽABÍ BESEDA

    Kmotra? – Copak? Pojďme! – Kampak?

    Vařit. – Copak? Ryby, raky. Ryby, raky, ryby,

    raky. Dáš nám? – Taky. Taky, taky, taky, taky.

    (Na střídačku – skupiny -Skáčeme jako žába.)

    ŽÁBA SKÁČE (Lada – z Budějovicka)

    Žába skáče po blátě, koupíme jí na gatě.

    Na jaký? Na jaký? Na zelený, strakatý.

    BROUK

    Leze, leze brouk, vítr do něj fouk,

    převalil ho na záda, takhle kope nohama,

    roztočil ho dokola, zavolejte doktora,

    když se znovu otočí na nožičky vyskočí,

    leze, leze brouk.

    TAKHLE CVIČÍ

    Takhle cvičí pravá ruka,

    takhle cvičí levá ruka.

    Takhle skáče pravá nožka,

    takhle skáče levá nožka.

    Tak se kývá hlavička

    a tak roste travička.

    Takhle leze brouček malý,

    tak se sud z kopce valí.

    NA VÝLET

    Na výlet my jdeme spolu,

    do kopce a z kopce dolů.

    Utíkáme z kopce klusem,

    jak když jedem autobusem.

    Utíkáme, utíkáme,

    na nikoho nečekáme.

    Z výletu už nemůžeme,

    nožičkám my pomůžeme.

    Jeden krok a druhý krok,

    takhle půjdem domů rok.

    (začínáme v podřepu, přešlapujeme na místě a při tom se zvedáme do stoje "do kopce" a opačně "z kopce", děti se  rozběhnou po místnosti, předkloníme se, chytíme nohy za kotníky a takto chodíme po místnosti)

    BUBLINA

    Tiše děti, novina, přiletěla bublina.

    Bublina se nafukuje, letí, letí, poletuje,

    přiletěla na náš dvůr, udělala prásk a bum.

    (chytíme se v kruhu za ruce, jdeme do středu a šeptáme vzdalujeme se a na "letí" se otáčíme po směru kruhu pustíme se, tleskneme, čapneme, bouchneme do země) 

    KOS

    Skok a skok, žádný krok, kos tak skáče celý rok.

    (Poskoky snožmo, malá křidélka.)

    Vesele si poskakuje,

    (Poskoky snožmo s otáčením.)

    po žížale pokukuje,

    (Otáčení hlavy vlevo, vpravo.)

    zobákem ji vytahuje.

    (Hluboké dřepy, vztyk se vzpřímením.)

    BROUČKOVA PROCHÁZKA

    Probudil se brouček malý jejku, to je krásný svět!

    Maminko, když dovolíš mi, na procházku šel bych hned.

    Maminka mu dovolila, říká, jen ať pozor dá,

    aby chodil pomaloučku, jinak spadne na záda.

    Brouček na tu radu nedbal, rozběhl se ze všech

    sil, zakopl a už to bylo, na záda se překulil.

    Záda dole, nožky vzhůru, nemůže se ani hnout,

    teď jen jestli má tu sílu pořádně se vyšvihnout!

    Sebral sílu, vyšvihl se, a to bylo příliš snad,

    otočil se jednou, dvakrát, ale na záda zas pad´!

    Dlouho se tak popřevracel, to je bída - achich ach

    pak to zkusil opatrně…Konečně je na nožkách!

    (Dřep, hlava skloněna, pomalu vstáváme. Prosíme. Hrozíme Rychlé rozběhnutí se do prostoru, po zastavení se skulíme na záda. V lehu na zádech, nohy i ruce směřují vzhůru a třepeme jimi. Válíme sudy Pomalu jdeme do stoje Výskok.)

    Můj koníček vraný

    Můj koníček vraný           ruce před sebe,posk.

    jako malovaný                 

    hopsa, hopsa, hej!           na místě výskoky

    Nožky pěkně zdvihá         v chůzi zvedat nohy

    ušima si střihá                   ruce stříhají

    hopsa, hopsa, hej!           výskoky

    Dlouhá černá hříva          v běhu rukama

    po větru mu splývá

    hopsa, hopsa, hej!           výskoky

    Podkovy mu zvoní            nohou hrabat o zem

    jiskra jiskru honíběh

    hopsa, hopsa, hej!           výskoky

    Až tě osedláme,dvojice – drží se za pas

    kam se podíváme?                             (švihadla)

    Hopsa, hopsa, hej!          výskoky

    Rozjedem se v poli,    zrychlujeme běh v kruhu

    přes hory a doly

    hopsa, hopsa, hej!

    Rozjedem se letem

    široširým světem

    hopsa, hopsa, hej!

    Var. ven: Tak, můj vraný koni,            honička

    ať si nás kdo honí,

    hopsa, hopsa, hej!

    Var. dovnitř: Do stáje tě vedu    

    dám ti oves, vodu.                         

    hopsa, hopsa, hej!

    Houpala se s kočkou kočka

    Houpala se s kočkou kočka,(děti sedí proti sobě zapřené chodidly, drží se za ruce a navzájem se zvedají)

    přivíraly přitom očka.

    Říkaly si: „Vzácná paní,

    viďte, není nad houpání!“

    Prask´ jim provaz, jaký div,

    skoulely se do kopřiv!

    Stojí buk

    Stojí buk                             tlesk tlesk dup

    vprostřed luk                     tlesk tlesk dup

    na tom buku                      ruce stehna

    devět suků                         ruce stehna

    ještě něco více                 skok tlesk

    červené střevíce               z nohy na nohu

    bílé boty                             krok krok krok tlesk

    do roboty                          krok krok krok tlesk

    Fuk z hradu ven!               honička

    Stojí dub,

    stojí v lese,

    stojí, stojí, nepohne se.

    Vítr jeho listy třese,

    třese všemi listy v lese.

    Sypou se žaludy. sypou se žaludy,

    bum, bum, bum, bum, BÁC!

    Vylezl jsem na buk,

    stoupl jsem si na suk.

    Suk: PRÁSK, já BÁC,

    kosi FRRR, gatě ŠKVRRR!

    Soubory 0

     

    Stránka je v těchto kolekcích:

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.