"Forma odborné přípravy na určitá povolání, kdy adept nebo začátečník pracuje v reálných podmínkách pod dohledem, popř. vedením zkušenější osoby. Jako tzv. uvádění se užívá pro zdokonalování začínajících učitelů. Někdy se užívá i tzv. kolegiální supervize, kdy si učitelé stojící na stejné služební úrovni hospitující v hodinách a následně diskutují v přátelské atmosféře své poznatky s cílem zlepšitpráci obou účastníků." (Průcha, Walterová, Mareš,  Pedagogický slovník, 2003)

     Supervize představuje důležitou oblast profesního růstu. Původně byla běžnou součástí poradenství, psychoterapie a sociální práce. V posledních letech je stále více žádána a oceňována i v dalších oblastech práce s lidmi, konkrétně v pomáhajících profesích, medicíně, školství, výchově, managementu, pracovních týmech, organizacích ad.      

      Slovo supervize může vyvolávat představu jakési vyšší kontroly či hodnocení. V koncepci integrativní supervize Českého institutu pro supervizi však supervizí rozumíme bezpečnou, laskavou a obohacující zkušenost. Supervizor má být průvodcem, který pomáhá supervidovanému jedinci, týmu, skupině či organizaci vnímat a reflektovat vlastní práci a vztahy, být u nacházení nových řešení problematických situací. Supervize může být zaměřena na prohloubení prožívání, lepší porozumění, uvolnění tvořivého myšlení a rozvoj nových perspektiv profesního chování. Současně může být supervize také modelem učení z vlastní práce.     

     Cílem supervize tak může být vyšší uspokojení z práce, zvýšení její kvality a efektivity, prevence profesního vyhoření. Je prokázáno, že prostřednictvím „dominového efektu“ může být dobrá supervize prospěšná nejen supervidovanému, ale zprostředkovaně také jeho klientům, žákům, zaměstnancům atd. (http://www.supervize.eu/o-supervizi/co-je-supervize/)

     Základem dobré supervize je smlouva, tzv. kontrakt, což je  dohoda o supervizi. Kontrakt obsahuje obvykle dvě části- technickou a obsahovou.

1)Technický kontrakt se sjednává před zahájením supervize. Měl by obsahovat typ domluvené supervize (individuální, případová, výcviková, týmová), místo a dobu, na níž se supervize sjednává. Řeší se též otázka mlčenlivosti a případných písemných výstupů ze supervize.

2)Obsahový kontrakt neboli zakázka. V úvodu každého setkání by se měl supervidovaný  pokusit definovat svou „zakázku“. Měl by se pokusit pojmenovat a konkretizovat svůj problém, jinak řečeno, měl by specifikovat, co od dnešní supervize očekává, v čem potřebuje pomoci, jaké téma, otázky na supervizi přináší. Někdy může být vyjasňování určité zakázky součástí vlastního supervizního procesu. Úkolem supervizora je držet se domluvené zakázky a hlídat, aby supervidovaný nevybočoval-„supervizor udává cestu“. Supervizor může nabídnout rekontraktování – např. když se ukáže, že původní zakázka byla stanovena příliš úzce. Vždy by však měl obsah supervize odpovídat vzájemné dohodě. Dodržování kontraktů přispívá k oboustranné důvěře a k bezpečí supervizního prostoru.

   Supervize není pouze o profesních záležitostech, mnohdy se dotýká i našeho osobního života (od supervizora se očekává respekt, cit, taktnost).