- Nemáte oprávnění k zobrazení této stránky - prosím zkuste se přihásit.
Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a upravování hesla.
Obsah stránky: |
Výklad hesla
Pod pojmem lateralita rozumíme nerovnoměrné využívání párových hybných (ruka, noha) a senzorických (oko, ucho) orgánů. Lateralita je odrazem dominance mozkových center. Nejznámější projevy laterality jsou praváctví a leváctví.
Všechny párové orgány, motorické, senzorické, orgány s vnitřní sekrecí podléhají pravidlu lateralizace, neboli přednostnímu užívání jednoho orgánu z páru. V ontogenetickém vývoji jsou patrné první známky budoucího vývoje laterality z tonicko-šíjového reflexu. V aktivních projevech je patrné u většiny dětí kolem 4.měsíce symetrické užívání obou rukou a kolem 7. měsíce posun k asymetrickému, lateralizovanému výkonu (souvislost s dozráváním nervových drah). Následně vývoj dlouho kolísá mezi symetrií a asymetrií. K postupné, diagnostikovatelné stabilizaci laterality dochází až po 4.roce života. Pokud není lateralita ruky jasná před 6.rokem, mělo by být dítě vyšetřeno v pedagogicko-psychologické poradně.
V dnešní době je samozřejmé, že dítěti je ponechána svobodná volba dominantní ruky. V historii tomu však tak nebylo (přeučování leváků na praváky).
Typy laterality
- lateralita souhlasná (převaha jedné strany u všech párových orgánů)
- lateralita nesouhlasná
- lateralita zkřížená (dominantní párové orgány jsou na obou stranách)
- lateralita nevyhraněná (ambidextrie)
Pro nácvik čtení a psaní je výhodu, když dominance oka u ruky je stejně lateralizovaná.
Diagnostika laterality
K diagnostice laterality se přistupuje při zjištění nevyhraněnosti a při podezření na specifické poruchy učení. K diagnostice laterality využíváme Orientační zkoušku laterality- měl by ji zvládnout každý učitel na 1. stupni základní školy, který ji využívá například při zápisu do školy. Podrobná zkouška laterality bývá nejčastěji realizována v pedagogicko-psychologické poradně. Zkušený pracovník je schopen na základě zjištěné diagnózy doporučit vedení dominantní ruky; jeho objektivní posouzení vychází z podrobné zkoušky, z osobní a rodinné anamnézy lateralizace a z pozorování dítěte. Součástí vyšetření laterality je i vyšetření pravolevé orientace. (Kocurová, 2000)
Použité zdroje a literatura
- KOCUROVÁ,M. Specifické poruchy učení a chování. Plzeň: Pedagogické centrum Plzeň, 2002. ISBN: 80-7020-102-9.
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |