Obsah
Žádné titulky
V průběhu historických epoch dochází k vývoji v klimatických podmínkách. Většinou se jedná o změny dlouhodobé, související s pohybem zemské osy, nebo se změnami v oběžné dráze Země. Ke změnám může dojít i náhle, například po dopadu obřího meteoritu. V posledním století se klima mění poměrně rychle, přestože nepozorujeme žádnou ze zmíněných příčin. Zdá se, že podnebí ovlivňuje lidská činnost a s ní spojené znečišťování ovzduší a životního prostředí obecně.
Změna klimatu, její dopady a nutnost reakce představují jedno z klíčových témat současné environmentální politiky. Vědecké poznatky posledních let ukazují, že zvyšování koncentrací skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti klimatický systém Země ovlivňuje. Ten se změně koncentrací přizpůsobuje formou globálního oteplování a následných změn celého systému. Navzdory pokroku, jež byl proveden v oblasti vědy a výzkumu změny klimatu, stále existují nejasnosti v oblasti vzájemné interakce emisí skleníkových plynů a klimatického systému.
Jaké jsou důsledky?
Nejznámější a nejvíce citovaný důsledek změn klimatu je růst globální teploty, tedy globální oteplování. Klimatické modely se shodují na oteplení v řádu stupňů v průběhu příštích sta let, pokud se nezmění trend ve vypouštění skleníkových plynů. S tím souvisí i zmenšování polárních oblastí, tání ledovců a zvýšení hladiny moří. Globální změna klimatu se ale projevuje i v počasí. Předpokládá se tu spojitost s nárůstem extrémních jevů, jako jsou silné bouře s větry nebo přívalové povodně.
Sucha, povodně
Předpokládá se, že globální změny klimatu přinášejí i změny ve srážkovém režimu ve středních zeměpisných šířkách. Zatímco dříve byla obvyklá léta srážkově bohatá a poměrně chladná, stále častěji se v létě setkáváme s dlouhými horkými a suchými obdobími. Ta pak střídají relativně krátké a srážkově velmi intenzivní epizody, kdy suchá půda není schopná najednou pojmout velké množství srážek, které jsou splachovány do potoků a řek a mohou způsobit zvýšení jejich hladin nebo vylití z břehů.
Konvektivní jevy - silné bouře, nárazy větru, tornáda
Jako konvektivní jevy označujeme souhrnně jevy spojené se silnými výstupnými proudy v atmosféře a bouřkovou oblačností. Konvektivní jevy jsou obecně tím intenzivnější, čím je vyšší teplota vzduchu při zemi. Svou roli samozřejmě hrají i další faktory, jako jsou zásoba vlhkosti nebo změny směru proudění s výškou. Nejvýznamnějšími projevy konvekce jsou přívalové povodně spojené s bouřemi, nárazy větru a tornáda. V posledních letech se zdá, že těchto jevů přibývá. Svou roli zde může hrát větší dostupnost informací, ale předpokládá se, že rostoucí počet těchto extrémních jevů je jedním z projevů změn klimatu.
Přívalové povodně
Jako přívalovou povodeň označujeme situaci, kdy se lokálně rozvodní vodní tok po intenzivní srážkové epizodě, nejčastěji spojené s konvektivní činností, tedy bouřemi. Přívalová povodeň je jev, který je známý poměrně dlouho, v posledních letech se ale zdá, že se vyskytuje relativně častěji. Působí zde souběžně řada faktorů - zvýšená zemědělská činnost, která poškozuje přirozenou vlastnost půdy vsakovat vodu, úpravy vodních toků a změny jejich koryt a zesilování projevů konvektivních procesů v atmosféře.
Zdroje:
- Klíčová slova
Obrázky 0 | ||
---|---|---|
Nebyly nalezeny žádné obrázky. |