Výklad hesla

Někdy se stává, že se při vyučování pletou pojmy kresba a malba. V současnosti výtvarníci sice používají různé kombinované techniky, které je opravdu obtížné přesně zařadit, ale v rámci školní výuky se musíme snažit o co nejpřesnější pojmenování dětské výtvarné činnosti.

Kresba je výtvarný projev, který je vytvářen množstvím kresebných pomůcek. V průběhu činnosti (kreslení) se malé množství materiálu uvolňuje na dvourozměrný podklad (papír, karton atd.) a zanechává za sebou viditelnou stopu.
Základním prvkem kresby jsou linie (čáry), body a více či méně zastínované plochy. Čára v přírodě sice přímo neexistuje, ale s určitou mírou představivosti ji můžeme předpokládat třeba v ostrém rozhraní vnímaných předmětů. A tak pomocí výtvarné abstrakce můžeme v mysli stanovit lineární hranice jako nějakou siluetu. Vzniklá kresba je pak nejen zápisem smyslových vjemů, ale i dokumentem.
V historii měla kresba většinou pomocnou funkci. Sloužila umělcům jako první záznam připravované realizace v malbě, architektuře atd. Teprve později se stala samostatným uměleckým dílem i základem pro vznik mnoha dalších výtvarných disciplin (ilustrace, karikatura, umělecká grafika atd.). Od renesance je i vyhledávaným artiklem sběratelů.

Rozlišení kresby podle použitého materiálu:
Kresba tužkou, pastelkou, voskovou tužkou, suchým pastelem, mastným pastelem, křídou, rudkou, uhlem, perkem, štětcem a dalšími i netradičními materiály.
Tužková kresba může být kolorovaná vodovou barvou, kvalitu kresby však také ovlivňuje stupeň tvrdosti grafitu. Vosková tužka má měkkou, téměř lepkavou konzistenci. Suchý pastel vytváří jemnou až sametovou kresbu, ale na konci práce je nutná fixace. Mastný pastel má blíže k malbě olejem, vzhledem k podkladu není nutná fixace, ale lze jej teplem nebo terpentýnem lavírovat.

Malba je vytvářena nanášením barev v souvislé vrstvě, od kresby se  liší hlavně plošností                v pojednání barvy na podklad.
Dělení malby podle druhů: nástěnná malba (je neoddělitelnou součástí stavby); desková malba; knižní malba; sklomalba.
Podle námětu: portrét; zátiší; krajinomalba; žánrová malba; historická, náboženská, mytologická malba
Podle použitých materiálů: akvarel (s použitím vodou ředitelných, nekrycích barev); pastel, kvaš, tempera, olejomalba, enkaustika; email.
Vymezení současných malířských technik je složitější, velice často nerespektují historickou praxí vymezené názvy ani terminologii. Před rozšířením olejomalby byla používána vaječná tempera, dnes akryl. Podkladem malby je zpravidla vypnutím upravené plátno, v minulosti byla ovšem častá i malba na dřevěnou podložku. Dnes může být podkladem i sololit. Podložka pro malbu bývá předem upravena, většinou  je světlá až bílá.     V baroku byl podklad zpravidla tmavý (bolus). Podklad, jeho barva i technika provedení malby mají velký význam pro barevné vyznění díla. Při vlastní realizaci malby se dříve stejně jako dnes používaly různé efekty.


Literatura:

• SMITH, Ray. Encyklopedie výtvarných technik a materiálů, Slovart, 2000.
• TEISSIG, Karel. Technika kresby, Artia, 1986.

Odkazy:

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Kresba 
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Malba