NĚMECKO:   právě nejvýznamnější architekti německého klasicismu položili základy dalším historizujícím stylům:

·         Leo von Klenze a Friedrich von Gärtner vytvořili Rundbogenstil, německou variantu novorománského slohu;

·         Karl Friedrich Schinkel stavěl v neogotickém slohu;

·         Johann Gottfried von Semper byl považován za nejvýznamnějšího představitele německé neorenesance.

Rozvoj neogotiky v Německu souvisel s obnovením stavebních prací na katedrále v Kolíně nad Rýnem (v r.1824), jakož i s projevem německého nacionalismu, jehož vyznavači spatřovali v gotice jeden z originálních projevů severského (germánského) a tedy národního ducha.

Významná díla německého historismu: (1.pol.19.století)

dostavba katedrály sv. Tří králů v Kolíně nad Rýnem (1824-1880; F. A. Ahlert, E. F. Zwirner, R. Voigtel;neogotika);

velmistrovský palác v Marienburgu (1819; Karl Friedrich Schinkel; neogotika);

kostel Božského Spasitele (Heilandskirche) v Sakrow u Postupimi (1841-1844; Lud-wig Persius; Rundbogenstil);

Palais Leuchtenberg v Mnichově (1816; Leo von Klenze; neorenesance);

Friedenskirche v Postupimi (1845-1848; Ludwig Persius; Rundbogenstil);

Friedrichswerdersche Kirche v Berlíně (1824-1830; Karl Friedrich Schinkel; neogotika);

Matthaeikirche (kostel sv. Matouše) v Berlíně (1844-1846; August Stüler; neorománský sloh);

Michaelskirche (kostel sv. Michala) v Berlíně (1849-1856; August Soller; neorenesance).