HOLANDSKO:   secese, v holandštině niewe kunst, se promítala spíše do architektury a užitého umění, než do malířství, které bylo silně ovlivněno realistickou tradicí 17. století a v umění haagské školy pěstovalo realismus (v podobě žánru nebo krajinomalby) až do počátků 20. století. Vedle méně známých umělců, k jakým například patřil Johan Thorn Prikker (1868-1932) (malíř, grafik a designér)nebo Richard Roland Holst (1868-1938) (malíř, grafik a ilustrátor), byl nejvýznamnějším představitelem symbolismu a secese v Holandsku Jean Theodoor Toorop (1858-1928), jenž pocházel z Jávy a vynikl zejména jako kreslíř a tvůrce jedné z charakteristických secesních křivek.

JEAN THEODOOR TOOROP (JAN TOOROP) (1858 – 1928):   malíř, kreslíř, ilustrátor, tvůrce plakátů a vitráží; nejvýznamnější představitel holandské secese. Po období výtvarného hledání, kdy pobýval v Bruselu (1882 – 1886), vstoupil do skupiny Les Vingt a prošel několika malířskými styly (od realismu haagské školy, přes impresionismus, až k syntetismu Paula Gauguina), našel svůj osobitý výraz v podobě dekorativně a záměrně primitivisticky stylizovaného tvarosloví (pro něž mj. čerpal z motivů a forem javánského lidového umění), extrémě protáhlých figur a esovitě zakři-vených linek.

Významná díla:

Ó smrti, kde je tvé vítězství ?(1892; tužka a křída na papíře; Rijksmuseum Amsterdam, Amsterodam. Proslulá kresba Ó smrti, kde je tvé vítězství ? představuje, zejména v užití expresivní stylizace a esovitě protažených linií, snad nejpříkladnější ukázku Tooropova výtvarného stylu. Jak napovídá již sám název (jenž pochází z Prvního listu sv. Pavla ke Korintským, který v závěru kapitoly o vzkříšení volá: „Ó smrti, kde je tvé vítězství ? Ó smrti, kde je tvůj osten ?“, (1 Kor, 15,55)), je jejím námětem zápas života se smrtí. Symbolem života jsou v Tooropově obraze dva andělé v dlouhých řízách, kteří rozplétají liány z trní, jimiž je zde spoután nebožtík, zatímco symbolem smrti jsou tři démonické bytosti, jež anděly svými pařáty při tomto osvobozování ohrožují);

Tři nevěsty (1893; barevné tužky na papíře; Kröller-Müller Museum, Otterlo, Holandsko. V jednom ze svých nejvýznamnějších děl, které je, podobně jako Ó smrti, kde je tvé vítězství ?, ukáz-kou jeho typického výtvarného tvarosloví, vyjádřil Toorop tři základní existenciální stavy ženy v symbolické podobě pozemské (tj. patřící člověku), nebeské (tj. patřící Kristu)a démonické (tj. patřící ďáblu)nevěsty);

Píseň času (Zang der tijden) (1893; pastel a uhel; Kröller-Müller Museum, Otterlo, Holand-sko);

Osudovost (1893; akvarel; Kröller-Müller Museum, Otterlo, Holandsko);

Touha a uspokojení (návrh na vitráž) (1893; pastel na papíře naklíženém na lepence; Musée d’Orsay, Paříž);

Delftsche Slaolie (reklamní plakát na delftský salátový olej)(1894; barevná litografie; Rijksmuseum Amsterdam, Amsterodam);

Sfinga (1897; tužka a křída na papíře; 126 x 135 cm; Gemeentemuseum Den Haag, Haag).