Tento modul byl archivován. Vkládání a editace obsahu není možná.

Osobnost 7. - potřeby

Stránka naposledy upravena 21:12, 15 Pro 2009 uživatelem Jaroslava Štěpánová
    Obsah
    Žádné titulky

     

    Potřeby

    1. definice
    2. dělení potřeb
    3. potřeby nemocných
    4. potřeba-problém závislosti
    5. potřeby dětí
    6. úloha zdravotníka v uspokojování potřeb klientů
      
    ad 1) definice
     
    potřeby – stavy určitého nedostatku nebo nadbytku něčeho, stavy odchylující se od jedincova životního optima. Potřeba působí aktivačně do té doby, dokud není uspokojena (nutí vykonávat ty činnosti, které vedou k jejímu uspokojení). Šířka potřeb závisí na úrovni vývoje člověka, na materiálních a kulturních podmínkách jeho života.
     
    ad 2) dělení potřeb
    A. Maslowa (americký humanistický psycholog) - demonstruje potřeby na pyramidě:
     
    základnu pyramidy tvoří fyziologické potřeby (potrava, kyslík, pohyb…). Jsou–li uspokojeny, vstupuje do popředí potřeba bezpečí. Cítí–li se člověk v bezpečí, nastupuje potřeba někam patřit a být milován. Je-li toto uspokojeno, vzroste zájem o pocit vlastního sebevědomí a sebeúcty.
     
    vrchol pyramidy tvoří nejvyšší potřeby (seberealizační: vzdělávat se, poznávat, tvořit) – přináší vrcholný pocit uspokojení a povznesení. Jejich vývoj je celoživotní. Souvisí s hodnotovou orientací a motivací. Máme se zajímat o to, co je pro jedince přitažlivé, které potřeby jsou dominantní a jak je uspokojuje, které jsou dlouhodobě neuspokojené.
     
    Neumí-li člověk nebo nemůže-li vyšší potřeby uspokojovat, uspokojuje potřeby níže postavené (např.: materiální). Dnes známý termín subdeprivace: citové strádání x dostatek peněz.
     
    ad 3) potřeby nemocných
     
    U nemocných je riziko ohrožení a narušení potřeb biologických – (neschopnost přijímat potravu, přítomnost bolesti…)
     
    Pokud nejsou uspokojeny biologické potřeby, nemá jedinec sílu ani motivaci věnovat se vyšším potřebám (horečka x čtení knihy), po uspokojení všech potřeb dochází k seberealizaci
     
    potřeba bezpečí a jistoty – narušena odloučením od přátel, rodiny (dítě – matka, kamarádi), podmíněna strachem (strach souvisí s výchovou, informovaností), nehygienickým a neestetickým prostředím
     
    potřeba lásky a společenství - narušena odloučením od přátel, rodiny (dítě – matka, kamarádi), nedostatek kontaktů s rodinou, zákazem návštěv, izolace, striktně ústavní oblečení, nemožnost mít své věci, hračky… ( př. infekční odd.) , nevhodné chování zdravotníka
     
    potřeba sebeúcty, sebevědomí – narušena nevhodným chováním zdravotníka (tato potřeba je celoživotním produktem, není jednoduché pracovat s identitou nemocného, hlavně ji nezhoršit !)
     
    potřeba seberealizace, sebeaktualizace - narušena nedostatkem podnětů pro pohyb, intelektovou stimulaci, senzorickou, - omezením na lůžku, nedostatkem zdrojů ( TV, četba), u dětí hry, hračky, výchovné zaměstnání, nevhodným chováním zdravotníka.
     
    -         souvisí s životní perspektivou ( může ji ztratit – hůře se s nemocným pracuje)
    souvisí s výkonovou motivací ( nechce mít následky, potřebuje rychle do práce – může si aktivizací ublížit x strach z neúspěchu, nevěří si, je pasivní)
     
    ad 4) potřeba - problém závislosti
    u člověka je sociální podmíněnost potřeb (pijeme nejen při žízni – napijeme se víc při nějaké události) a vede to k tomu, že se v mnoha oblastech potřeby mohou dostat mimo naši kontrolu, pokud je sebekriticky neovládáme
     
    pokud se potřeba vymkne mimo kontrolu – zesílí, může vést k osobním problémům, jde o závislost
     
    rozlišujeme:
    • závislost na jídle, na lécích (léky na bolest, na spaní…), závislost na nikotinu, alkoholismus, závislost na drogách 
     
     ad 5) potřeby dětí
     
    má-li se dítě vyvíjet v psychicky zdravou, zdatnou, dobře socializovanou osobnost, je nutné, aby od počátku jeho života byly uspokojovány nejen biologické, ale i psychické potřeby. Profesor Matějček uvádí 5 vitálních potřeb, které musí být uspokojovány pro zdravý vývoj osobnosti:
     
    ·        potřeba určitého množství, proměnlivosti a kvality vnějších podnětů. Její uspokojení umožňuje naladit organismus na žádoucí úroveň aktivity.
     
    ·        potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech, tj. smysluplného světa. Uspokojení této potřeby umožňuje, aby se z podnětů, které by byly jinak chaotické a nezpracovatelné, staly poznatky, zkušenosti a pracovní strategie. Jde tedy o základní podmínky pro jakékoliv učení.
     
    ·        potřeba prvotních emocionálních a sociálních vztahů, tj. vztahů k osobě matky a k osobám dalších primárních vychovatelů. Náležité uspokojování této potřeby přináší dítěti pocit životní jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnitřní integraci jeho osobnosti
     
    ·        potřeba společenského uplatnění a společenské hodnoty, z jejíhož uspokojení vychází zdravé uvědomění vlastního já, vlastní identity. To je pak dále podmínkou pro osvojení užitečných společenských rolí a hodnotových cílů životního snažení.
     
    ·        potřeba otevřené budoucnosti nebo životní perspektivy. Její uspokojení dává lidskému životu časové rozpětí a podněcuje a udržuje v člověku jeho životní aktivitu
     
    ad 6) úloha zdravotníka v uspokojování potřeb klientů
     
    ·        umět identifikovat narušenou potřebu, nezdůrazňovat jen biologické potřeby (např. pacient neměl zvýšenou teplotu)
     
    ·        ve spolupráci s nemocným narušené potřeby řešit
     
    ·        používat všechny dostupné prostředky k zaměstnávání dospělých i dětí
     
    ·        používat efektivní metody komunikace s nemocným
     
    ·       řešit problémy s rodinou, praktickým lékařem, klinickým psychologem, sociální pracovnicí, pečovatelskou službou
     
    ·        mít na vědomí, že některé druhy potřeb je nutno řešit s odborem sociálně – právní ochrany dětí, případně i policií (problematika zneužívání, týrání, zanedbávání – syndrom CAN) 
     

     

    Klíčová slova
    • Žádná klíčová slova