Přidat do kolekce              nikdo zatím nehodnotil

Vnímání prostoru

Stránka naposledy upravena 10:40, 19 Pro 2011 uživatelem Mgr.et Mgr. V?ra Gošová?
    Toto heslo bylo založeno Jiřím Novotným a Petrou Pšeničkovou,
    Pomozte nám zvyšovat pedagogické znalosti o problematice, kterou se toto heslo zabývá. Zapojte se do diskuze a
    upravování  hesla.

    Obsah stránky:

    Výklad hesla

    Prostor je definován třemi osami – horizontální, vertikální a předozadní. Správná orientace v prostoru vyžaduje nejen jeho vnímání, které je výslednicí smyslových orgánů a mentálních výkonů, ale také adekvátní zobrazování. (Zelinková, 2003)

    Dobrá orientace v prostoru usnadňuje každodenní život. Uspořádáváme si své blízké okolí, orientujeme se ve vzdálenějším prostoru. Vnímání prostoru úzce souvisí s vnímáním tělesného schématu, vzájemně se ovlivňují a spolupodílejí na koordinaci pohybů. Představu o uspořádání prostoru získáváme na základě dlouhodobých zkušeností z více zdrojů. Významnou roli při utváření představ o prostoru hraje motorika, hmat, zrak, sluch, posléze řeč. Odhad a zapamatování si vzdálenosti, porovnávání velikosti objektů, vnímání části a celku, vzájemný poměr velikostí jednotlivých částí a celků i jejich uspořádání má zřejmou souvislost také s časovým vnímáním. Pojmy první, poslední lze těžko oddělit od vnímání času, časové posloupnosti. Vnímání části a celku je úzce spojeno s rozvojem zrakové analýzy a syntézy. ( Bednářová, 2010)

    Vývoj vnímání prostoru

    Dovednost orientovat se v prostoru se vyvíjí již v kojeneckém věku v senzomotorickém vnímání. Dítě zaměřuje pozornost na podněty z okolí (např. sleduje pohybující se hračku). V závislosti na rozvoji motoriky se snaží k těmto zdrojům nového poznání přiblížit. Pohyb tak hraje významnou úlohu v rozvoji vnímání prostoru, spolu se zrakem a hmatem umožní lepé odhadnout vzdálenost, získat představu velikosti objektů.

     Senzomotorické vnímání je základem pro utváření prostorových představ a pojmenování prostorových vztahů.  Nejdříve dítě chápe a posléze zařadí do aktivního slovníku pojmy nahoře-dole, později přidá pojmy vpředu-vzadu, okolo pátého roku pojmy vpravo-vlevo.(Bednářová, 2008).

    Vývojové škály prostorového vnímání:

    • pojmy nahoře-dole,
    • předložkové vazby na, do, v,
    • níže-výše,
    • vpředu-vzadu,
    • předložkové vazby před, za, nad, pod, vedle, mezi,
    • daleko – blízko,
    • první-poslední,
    • uprostřed, prostřední, předposlední,
    • orientace v okolí – dítě ví, jak se jde do obchodu, do školky,……..
    • hned před-hned za,
    • vpravo – vlevo na vlastním těle,
    • vpravo-vlevo umístění předmětu,
    • vpravo nahoře-dvě kritéria,
    • vpravo-vlevo na druhé osobě. (Bednářová 2008)

    Oslabení prostorového vnímání:

    Oslabené prostorové vnímání v předškolním věku poznamenává mnoho výkonů a činností dítěte. Může se odrážet v obtížnějším nabývání pohybových dovedností, může mít vliv na sebeobsluhu a samostatnost, vnáší nejistotu do uspořádávání svého okolí. Dále může ovlivňovat takové činnosti jako je kreslení – uvědomování si  směru čáry, hry se stavebnicemi, mozaikami, kdy při deficitu prostorové představivosti tyto činnosti děti nevyhledávají a tím nerozvíjejí své technické myšlení.

    Vlivem oslabení prostorového vnímání může docházet ve školním věku například k těmto potížím:

    • obtížná  orientace v textu při čtení – sledování textu ve správném směru zleva doprava, vyhledávání potřebných částí v textu,
    • obtížná orientace v textu při psaní – zejména při přepisu textu,
    • potíže při psaní, ztížené uvědomování si směru vedení čáry,
    • inverze (stranové obrácení) pořadí písmen číslic v textu – zejména u nezautomatizovaných pojmů první – poslední, v úzké souvislosti s vnímáním časového sledu, zrakovým vnímáním a lateralitou,
    • potíže v matematice – uspořádávání číselných vzestupných i sestupných řad, potíže v geometrii,
    • ztížená orientace v mapách, až nemožnosti zápisů do slepých map,
    • ztížená orientace v notových zápisech,
    • potíže při sportu, zejména při kolektivních hrách, ale obtíže mohou nastat i v individuálním sportu – uvědomováním si směrů vedení pohybů, v tanci,
    • obtíže v koordinaci pohybů při manipulaci s předměty, obtíže při rukodělných činnostech, potíže v sebeobsluze.(Bednářová, 2008)

    Vnímání prostoru a specifické poruchy učení

    Oslabené vnímání prostoru se objevuje u dětí se specifickými poruchami učení a dětí, jenž mají obtíže při učení. Prostorové vnímání je třeba  rozvíjet při každodenních činnostech,ale i  tzv. reedukačními cvičeními zaměřenými na konkrétní oslabenou oblast. 

    Použité zdroje a literatura:

    • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer press, Brno 2008.
    • ZELINKOVÁ, O.: Poruchy učení. Portál, Praha 2003.
    • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Computer press, Brno 2010.

    Další doporučená literatura:

    • BEDNÁŘOVÁ, J.: Prostorová orientace. PPP Brno, Brno 2009.
    • POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Portál, Praha 2007.
    • MICHALOVÁ, Z. a kol.: Speciálně pedagogická čítanka. PedfUK, Praha 2003.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. . Nakladatelství D+H, Praha 2007.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Metody hodnocení a tolerance dětí s SPU.. Nakladatelství D+H, Praha 2006.
    • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Smyslové vnímání. Nakladatelství D+H, Praha 2003.

    Soubory 0

     

    Stránka je v těchto kolekcích:

    Komentáře

    K zasílání komentářů je nutné se přihlásit.